Vitásková ta čísla střílí úplně od boku

Rozhovor s Martinem Bursíkem, bývalým ministrem životního prostředí

Zastavení podpory pro zelenou energii nedává smysl ekonomicky ani ekologicky, říká Martin Bursík, jenž jako ministr životního prostředí stál u zrodu podpory obnovitelných zdrojů v Česku a nyní zastupuje asociace obnovitelných zdrojů.

OTÁZKA: HN: Co říkáte na krok Energetického regulačního úřadu zastavit podporu obnovitelných zdrojů?

Paní Vitásková nás nijak nepřekvapila, proti obnovitelným zdrojům se vymezuje od počátku. Ty náklady a hodnoty, které uvádí, jsou ale velmi podivné. Její kalkulace možných úspor neberou v potaz technologický rozvoj a neustálé klesání cen obnovitelných zdrojů. Nepočítá navíc ani s cenami externalit. Obnovitelné zdroje samozřejmě něco stojí, je to asi 10 procent konečné ceny, kterou zákazník platí, naproti tomu nám ale poskytují mnoho služeb. Jsou to domácí zdroje snižující závislost na dodávkách, vytvářejí regionální zaměstnanost a nezatěžují životní prostředí.

OTÁZKA: HN: Ministerstvo průmyslu a regulační úřad se shodnou na tom, že v dnešní ekonomické situaci si takovou podporu nemůžeme dovolit.

Dovolují si to vyspělé země jako Británie, Německo, Spojené státy. Na obnovitelných zdrojích staví konkurenceschopnost svých ekonomik. Již nyní do nich směřuje 70 % investic v evropské energetice.

OTÁZKA: HN: Ale může si to dovolit Česko?

Podívejte se, oni míchají jablka s hruškami. Když říkají, že si to nemůžeme dovolit, míchají to s deficitem veřejných financí a potřebnými škrty. Ale ty vícenáklady na zelenou energii jsou rozpočítávány do cen elektřiny. Regulátor by se měl podívat spíše na selhávání úřadu v otázce regulace distribučních poplatků, které tvoří mnohem větší podíl než objem podpory zelené energie. Navíc rostoucí ceny elektřiny kopírují německý trh, nereflektují tak české náklady a jen zajišťují energetikům obrovské marže.

OTÁZKA: HN: Paní Vitásková se ale otázku poplatků pokusila prosadit...

Ale neuspěla. Ať se zaměří na ně a nesnaží se vše svalit na provozovatele obnovitelných zdrojů.

OTÁZKA: HN: Může Česko dosáhnout 13procentního podílu energie z obnovitelných zdrojů již v roce 2013?

To je naprostý nesmysl. Teď je to podle statistik ministerstva průmyslu přes osm procent. Tahle čísla střílí paní předsedkyně od boku.

OTÁZKA: HN: Jaké může mít omezení podpory vliv na ekonomiku?

Bude následovat odchod investorů a růst závislosti na dovozu plynu a ropy. Stoupne i nezaměstnanost, v oboru dnes pracuje přes 20 tisíc lidí.

OTÁZKA: HN: Další náklady přece vyžadují i konvenční zdroje. Jak je to s nimi?

Trh jednoduše nedokáže docenit dopady některých činností na zdraví a klima. Kdyby se započetly všechny dopady, nedokáže uhlí konkurovat téměř nikomu.

OTÁZKA: HN: A jádro? Jaké tam jsou "nezapočtené" dopady?

První je nízké pojištění. Byli jsme toho svědky v Japonsku, kde musí stát platit náklady po Fukušimě. Druhá věc jsou vysoké náklady na likvidaci elektráren - atomové účty příliš nízké. A nezapočítávají se ani náklady na bezpečnost. I když je to prakticky projekt soukromé firmy, náklady na ochranu nese stát.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: EnviWeb

 

Tweet

Datum uveřejnění: 6.5.12
Poslední změna: 9.5.2012
Počet shlédnutí: 282