Solární panely: Co je dobré vědět

Sluneční energie patří k dostupným obnovitelným zdrojům, a co je důležité - je zadarmo. Na většinu budov dopadne ročně více sluneční energie, než kolik jsou schopny spotřebovat na svůj provoz (vytápění, elektřina).

Pokud uvažujete o využití sluneční energie ve vašem provozu, v následujícím článku se dozvíte veškerá pro a proti.

Solární kolektory nebo fotovoltaické panely na střechách domů již nejsou nic neobvyklého. Jejich instalace na střechách bytových domů, obchodních center nebo skladů jsou však zatím výjimečné. Přitom právě střechy těchto komplexů nabízejí plochu, která by jinak zůstala ležet "ladem".

Využití sluneční energie: Aktivní, nebo pasivní

Sluneční energii využívá každá stavba pasivně, aniž bychom si to uvědomovali. Sluneční paprsky, které pronikají okny, ohřívají za slunného počasí interiér budovy, což nás především v létě nutí používat klimatizaci nebo větráky.

Aktivní využívání sluneční energie vyžaduje moderní technologie, jako jsou solární kolektory nebo fotovoltaické panely. Tyto technologie bychom neměli zaměňovat, protože solární kolektory přeměňují sluneční energii na teplo, zatímco fotovoltaické panely na elektřinu. Záleží tedy především na našich preferencích, zda se rozhodneme využívat sluneční energii pro výrobu tepla, elektřiny nebo obojího.

Fotovoltaické panely aktuálně bez dotací

Fotovoltaika, tedy výroba elektřiny ze sluneční energie, plnila minulý rok téměř denně stránky novin. Vzhledem k výhodným výkupním cenám elektřiny vyrobené ze slunce se totiž se solárními elektrárnami roztrhl pytel a hrozilo skokové navýšení ceny proudu. Stát proto zasáhl a omezil fotovoltaice podporu. Výkupní ceny elektřiny klesly a stále platí stop stav připojování nových solárních elektráren.

Co z toho plyne pro investory? Pokud si chcete na střechu své budovy instalovat fotovoltaické panely, máte smůlu. Distributor vás do sítě nepřipojí, a proto nedosáhnete ani na výkupní cenu. Stop stav připojování nových solárních zdrojů trvá již přes rok.

V současné době je proto možné instalovat pouze tzv. grid-off solární elektrárny neboli ostrovní systémy, které nejsou připojené k distribuční síti a fungují autonomně. To znamená, že elektřinu, kterou si investor vyrobí, také sám spotřebuje. "Nutnou podmínkou je úplné oddělení těchto systémů od sítě, což prodražuje technologii a komplikuje samotný provoz. Nicméně technicky to lze celkem bez problémů provést," upozorňuje Michal Bošela ze společnosti Silektro.

Zatím jsou ostrovní systémy podporovány formou tzv. zelených bonusů (investor za každou vyrobenou kWh inkasuje určitou částku - viz tabulka). To se má však brzy změnit. Na základě vyhlášky č. 81/2010 Sb. mají majitelé ostrovních systémů povinnost přihlásit se během roku 2011 k distribuční soustavě, nebo o nárok na podporu přijdou.

Jenže to má právě háček - díky přetrvávajícímu stop stavu vás distributor do sítě nepřipojí. "Nové výrobny kladné stanovisko o žádost k připojení k distribuční soustavě minimálně do září 2011 nezískají a o podporu s největší pravděpodobností přijdou," upozorňuje Bošela.

Návratnost investice? Asi 20 let

Jaké máte tedy jako investor možnosti, pokud si chcete pořídit fotovoltaickou elektrárnu? Do sítě se minimálně do září nepřipojíte a na výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky nedosáhnete. Jediným řešením je tedy instalace ostrovního systému, kdy si vyrobenou elektřinu sami spotřebujete, což může být v případě výrobních hal nebo supermarketů celkem zajímavé. Ovšem připravte se na delší dobu návratnosti.

"Jediným příjmem z fotovoltaiky bude v případě grid-off systému úspora nákladů silové energie díky vlastní spotřebě, čímž se doba návratnosti investice při současných cenách energie prodlužuje na více než 20 let," vypočítává Bošela.

Cena fotovoltaických panelů se aktuálně pohybuje mezi 32-45 korunami za Wp (viz box na str. 34) a o konkrétní době návratnosti pochopitelně rozhodne také míra spotřeby elektřiny a sazba silové elektřiny daného objektu.

Instalace fotovoltaické elektrárny

Kolik elektřiny vám konkrétní solární elektrárna vyrobí, záleží na řadě faktorů. Jmenujme alespoň základní z nich:

> Velikost fotovoltaické elektrárny. Pochopitelně platí, že čím více kWp na střechu instalujete, tím více energie získáte. Obecně lze říci, že 1 instalovaný kWp je schopen vyrobit přibližně 1000 kWh/rok a zabere plochu o rozloze 8-10 m2.

> Intenzita a doba slunečního záření. Každá fotovoltaická elektrárna je závislá na slunečním svitu. Čím více slunce svítí, tím více elektřiny získáte. Intenzitu i dobu slunečního záření ovlivňuje nadmořská výška, oblačnost a další lokální podmínky, jako jsou časté mlhy, znečištění nebo úhel dopadu slunečních paprsků. Platí, že fotovoltaickým panelům by nic nemělo stát v cestě (např. stromy, okolní zástavba apod.).

> Sklon a orientace střechy. Pro instalaci solárních panelů je pochopitelně ideální především jižní orientace střechy a skon mezi 30-35°.

> Zvážit bychom měli nosnost střechy a její stav (obecně platí, že fotovoltaiku je vhodné instalovat na rekonstruované střechy).

Zvláště minulý rok fotovoltaika prodělala značné změny (několikrát byl novelizován např. zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů) a pro laika může být problém vyznat se ve všech předpisech a nařízeních, které se fotovoltaiky týkají.

"Při instalaci fotovoltaiky situaci komplikuje rozdílný výklad stavebního zákona ze strany stavebních úřadů (úřady někdy požadují stavební povolení, jindy nikoli) a nekontrolované změny metodických pokynů v průběhu realizací ze strany distribučních společností," říká Bošela.

Solární kolektory vyrobí teplo nebo ohřejí vodu

Sluneční energii je možné využít také pro výrobu tepla prostřednictvím solárních kolektorů. Princip solárně-termických kolektorů je víceméně jednoduchý: sluneční energie, která dopadá na solární soustavu, je prostřednictvím absorbéru přeměňována na teplo. Tepelná energie je následně pomocí tzv. teplonosné látky (např. kapaliny nebo vzduchu) odváděna potrubím na příslušné místo, kde je teplo využito pro ohřev vody nebo přitápění.

V České republice najdeme solární kolektory především na střechách rodinných domů. V zahraničí se ale instalují také například na sídlištní komplexy. "Pro majitele velkých ploch bude pravděpodobně zajímavější zužitkovat vyrobené teplo k vlastní spotřebě. Jeho prodej je možný, ale pouze v návaznosti na vybudování potrubní sítě do dalších objektů, tedy sítě teplovodů podobné teplárenským rozvodům. Zde bude patrně problém s rozvody po pozemcích vlastněných třetí osobou. Pokud by potrubí vedlo pouze přes pozemky výrobce tepla a jeho odběratele, záleží jen na dohodě mezi nimi a realizace takového systému nebude problém," říká Jiří Kalina ze společnosti Regulus.

Každého investora pochopitelně zajímá, zda se taková investice vyplatí. Vše se odvíjí především od toho, jakou energii solární systém nahradí (plyn, elektřina, uhlí). Každý objekt, na nějž mají být solární kolektory instalovány, je proto nutné posoudit individuálně. Výhodné ovšem je, že teplo vyrobené ze slunečního záření lze zužitkovat různými způsoby - kromě zmíněného přitápění a ohřevu vody je možné uvažovat o tzv. technologickém teplu nebo o chlazení (klimatizace budov).

Cena solárních kolektorů a energetické zisky

Kolik energie ze solárního systému získáme, záleží stejně jako v případě fotovoltaických panelů na intenzitě slunečního svitu a počtu slunečních hodin. "U běžných aplikací se roční využitelný zisk (tedy zisk bez letních přebytků) u soustav pro přípravu teplé vody se solárním pokrytím do 50 % pohybuje mezi 400-500 kWh/m2/rok. Pokud by se jednalo pouze o předehřev vody, kdy solární pokrytí (tedy nahrazení primární energie) bude činit např. 20 %, může solární zisk být cca 600 kWh/m2/rok," vypočítává Kalina.

Cena solárních kolektorů se odvíjí od použité technologie. Obecně platí, že ploché kolektory jsou levnější než vakuové trubicové kolektory. To potvrzují i statistiky průměrných cen solárních technologií v minulém roce, kdy se za metr čtvereční plochého kolektoru platilo průměrně 6500 korun bez DPH, zatímco za metr čtvereční vakuového trubicového kolektoru asi 13 tisíc korun bez DPH.

Při instalaci solárních kolektorů ovšem investor neplatí pouze za samotný "panel". "Kolektory musí být ukotveny a zabezpečeny. Zvláště u vysokých budov namáhaných větrem může pouze podkladová konstrukce z kvalitního materiálu s životností 30 let (tedy stejnou, jako je životnost kolektorů) tvořit více než 25 % celkové ceny solárního systému, kdežto například u stejně velkého kolektorového pole ukotveného k šikmé střeše bude cena kotev v celkové investici takřka zanedbatelná," vysvětluje Kalina.

"A to ještě nehovoříme o akumulačních nádržích, kde i u malých bojlerů může být rozdíl ceny mezi smaltovaným a nerezovým zásobníkem takřka dvojnásobný. Jak už bylo zmíněno, návratnost se vždy vztahuje k ceně nahrazovaného paliva. Abychom uvedli alespoň nějaký příklad, tak ze zkušeností se solárními systémy pro přípravu teplé vody na bytových domech při ceně nahrazované energie cca 600 Kč/GJ se návratnost pohybuje kolem osmi let bez dotace," dodává odborník.

Instalace solárních kolektorů

Při instalaci solárních kolektorů platí v podstatě to samé jako při instalaci fotovoltaických panelů. Ideální je jižní orientace a sklon mezi 30-50°. Solárním kolektorům by nemělo pochopitelně nic stínit. Vhodné je instalovat solární kolektory na objekty s rekonstruovanou střechou.

"Pokud střecha rekonstruovaná není, je potřeba, aby celou instalaci zhodnotil odborník z dodavatelské firmy ve spolupráci se statikem. Toto posouzení bývá součástí projektu. Hmotnost kolektorů není nijak zásadní, ovšem podstatná je vždy plocha kolektorů a její namáhání větrem. Chce to tedy odborný přístup a zkušenost. Dobří dodavatelé provádí základní studie proveditelnosti svým zákazníkům zdarma," říká Kalina.

Při instalaci solárních kolektorů byste se měli obejít bez stavebního povolení. Ovšem jak již bylo zmíněno v případě fotovoltaiky, různý úřad - různý pohled.

Jana Poncarová, REGAL

Zdroj: EnviWeb

 

Tweet

Datum uveřejnění: 3.8.11
Poslední změna: 3.8.2011
Počet shlédnutí: 451