Povolení ke kácení dřevin nově

Novou úpravou se ruší nesystémové výjimky pro silniční a drážní úřady, které mohly v minulých letech kácet bez povolení.

Novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, která nabyla účinnosti 1. prosince 2009 pod č. 349/2009 Sb., zavádí povinnost mít ke kácení dřevin na silničních pozemcích a u železničních drah řádné povolení od příslušného obecního či městského úřadu. Novou úpravou se ruší nesystémové výjimky pro silniční a drážní úřady, které mohly v minulých letech kácet bez povolení. Zároveň se odstraňují dosud rozdílné podmínky pro kácení, pokud je vlastníkem dřevin fyzická nebo právnická osoba.

JAKÝ JE POSTUP

Dřeviny, které rostou mimo les, jsou podle ustanovení § 7 zákona o ochraně přírody a krajiny chráněny před poškozováním a ničením. Tuto obecnou ochranu doplňuje v § 46 ochrana zvláštní, která se týká památných stromů a jejich ochranných pásem. Dřevinou rostoucí mimo les zákon rozumí >>strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond<<. Péče o tuto dřevinu je povinností jejich vlastníků, tj. osob, na jejichž pozemcích se nachází. Ta může například spočívat v nezbytných zásazích před šířením chorob, kterými byla dřevina napadena.

Ke kácení stromů a keřů rostoucích mimo les se podle ustanovení § 8 zákona vyžaduje povolení, které vydávají obecní úřady. Na území národního parku a chráněné krajinné oblasti vydávají povolení jejich příslušné správy, a to ve správním řízení vedeném podle správního řádu.

Obecní úřad zahájí řízení na základě žádosti o povolení ke kácení, které musí splňovat podmínky § 8 odst. 3 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb. Správního řízení se mohou kromě žadatele účastnit též občanská sdružení za předpokladu splnění podmínek § 70 zákona o ochraně přírody a vlastníci sousedních nemovitostí na základě obecného ustanovení správního řádu o účastenství (§ 27 odst. 2 správního řádu).

NOVÁ ÚPRAVA JE PŘESNĚJŠÍ

V určitých případech se ke kácení dřevin povolení nevyžaduje a samotné kácení musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem obecnímu úřadu. Ten je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin. Poslední novela zákona o ochraně přírody a krajiny mění právě podmínky pro případy, kdy není třeba pro kácení dřevin povolení. Z ustanovení § 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny byla odstraněna příliš široká a nejednoznačná výjimka >>při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů<<, kde poznámka pod čarou příkladmo uvádí zákon o drahách, zákon o vodách atd. Namísto toho je jednoznačněji a přesněji určeno, kterých situací se to týká:

1. z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů,
2. při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků,
3. k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav,
4. z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

Podle důvodové zprávy k zákonu číslo 349/2009 Sb. >>cílem navrhované úpravy je důsledně specifikovat ta zvláštní oprávnění, při jejichž realizaci není nutné při provádění kácení žádat o povolení, ale postačí oznámení. V poslední době dochází ke zneužívání rozsahu zvláštního oprávnění za účelem rozsáhlého kácení dřevin, které však nemá faktické opodstatnění. Pokud dojde ke střetu zájmů, lze je nejlépe vypořádat v rámci správního řízení<<. Výjimka pro silniční a drážní úřady tedy již neplatí. U dřevin rostoucích na silničních pozemcích a u železničních drah se nově s účinností od 1. 12. 2009 vyžaduje standardní povolení obecního úřadu. To lze vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem, respektive s drážním správním úřadem.

Povolení ke kácení dřevin není stejně jako dosud třeba, pokud je jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí škoda značného rozsahu. Zde novelou nedochází k žádným změnám.

Změna právní úpravy však nastala u výjimky v případě dřevin se stanovenou velikostí, popř. jinou charakteristikou. Novela již neobsahuje podmínku, že musí jít pouze o dřeviny na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob. Tato výjimka nově platí i pro dřeviny na pozemcích ve vlastnictví osob právnických. Velikost, popřípadě jinou charakteristiku určující uplatnění výjimky z povinnosti získat povolení ke kácení, stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Dokud nedojde k této předpokládané úpravě, prozatím platí podmínky ustanovení § 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb. (obvod kmene do 80 cm, měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m2).

Kladné rozhodnutí v řízení o povolení ke kácení dřevin lze udělit pouze ze závažných důvodů, po vyhodnocení jejich funkčního a estetického významu. Každé povolení musí být náležitě zdůvodněno. V rozhodnutí by také mělo být uvedeno, kdy se mají dřeviny pokácet. Mělo by to být zpravidla v období vegetačního klidu (od listopadu do března). Pokud jde o kácení z důvodů výstavby, mělo by být rozhodnutí o povolení kácení podmíněno získáním plné moci stavebního povolení. Jestliže investor stavební povolení nezíská, kácelo by se zbytečně.

POVINNOSTI OBECNÍHO ÚŘADU

Obecní úřad může podle ustanovení § 9 ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na pět let. Náhradní výsadbu lze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, jen s předchozím souhlasem jejich vlastníka. Obce mají povinnost vést přehled pozemků vhodných pro náhradní výsadbu ve svém územním obvodu po předběžném projednání s jejich vlastníkem. Pokud nedojde k uložení provedení náhradní výsadby, je ten, kdo kácí dřeviny kvůli výstavbě a s povolením obecního úřadu, povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která musí použít tyto prostředky na zlepšení životního prostředí.

Fyzická osoba, která poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les, může být za tento přestupek potrestána pokutou do 20 tisíc Kč. Při závažném poškození nebo pokácení bez povolení skupiny dřevin rostoucích mimo les (alej) hrozí sankce až 100 tisíc Kč. Pokud dřevinu nebo skupinu dřevin rostoucích mimo les poškodí nebo zničí bez povolení právnická osoba nebo fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti, může dostat pokutu až 1 milion Kč. Tato sankční řízení vedou pověřené obecní úřady, případně též Česká inspekce životního prostředí. Podnět k zahájení sankčního řízení může dát kdokoliv.

MICHAL BERNARD
Ministerstvo životního prostředí

Zdroj: Enviweb

 

Tweet

Datum uveřejnění: 7.5.10
Poslední změna: 6.5.2010
Počet shlédnutí: 186