Chalupa chce přístup do domácností, budou muset prokázat, čím topí

Černý dým ze sousedova komína chrlí saze ze spalovaných pneumatik nebo PET lahví naplněných pilinami a vyjetým motorovým olejem. Brutální obraz, který ale není vzdálen české realitě. A viník je v klidu, protože to, čím topí, nikdo kontrolovat nemůže. Na jeho straně stojí ústavní právo na nedotknutelnost obydlí. To by ale mohlo skončit, ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) navrhuje, aby lidé museli prokazovat, čím topí.

Tomáš Chalupa ve čtvrtek představil dohodu, ke které dospěla pracovní skupina připravující novelu zákona o ovzduší. Ta má řešit špatnou kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji. Novela chce skoncovat s dnešním neuspokojivým stavem, kdy sice zákon zakazuje spalovat odpady nebo obtěžovat sousedy kouřem, je ale velmi těžké nelegální počínání soukromé osoby prokázat, protože zákon neumožňuje kontrole vstup na soukromý pozemek.

V budoucnu by kontrolou měla být pověřena úřední osoba, tedy zástupce obecního či městského úřadu. Ta by si mohla přizvat dalšího odborníka, typicky technika proškoleného od výrobce kotle. Výrobce totiž uvádí, pro jaké palivo je kotel určen, a provozovatel se tím musí řídit. Jinak porušuje zákon.

Pokud se podezření ukáže jako pravdivé, dostane provozovatel kotle pokutu. Ta hrozí i v případě, že by kontrolu odmítl. Podle ministerstva má být přístup do domácnosti omezen pouze na kontrolu tepelného zdroje a používaných paliv.

„Nechceme podporovat udavačství, sousedské spory ani zelená komanda. I proto o kontrolu domácnosti může žádat úředníky obce s rozšířenou působností vždy jen místní radnice, tedy lidé, kteří jsou dobře obeznámeni s místní sociálně-ekonomickou situací, poměry mezi obyvateli i jejich vzájemnými sousedskými vztahy,“ říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Souboj právníků

Obavy z možného zneužití kontrol k vyřizování sousedských sporů provází debatu o zavedení povinných kontrol od samého počátku. Kontroly odmítl i Chalupův předchůdce Pavel Drobil (ODS), s tím, že pro něj jako reprezentanta konzervativní strany je prolomení osobní svobody kvůli topení nepředstavitelné. Naopak stejný plán jako Tomáš Chalupa měl v ministerském křesle Martin Bursík (SZ). Ten chtěl zavést i povinné pravidelné kontroly správné funkce kotlů, což je povinnost, kterou dnes musí plnit jen podnikatelé.

Také aktuální návrh ministra Chalupy počítá s povinnou kontrolou technického stavu a úrovně spalovacího zařízení. Ty by se měly opakovat po dvou letech. Doklad o provedení pravidelné kontroly technického stavu si budou moci vyžádat i pověření úředníci. Kontroly ale mají trvat maximálně deset let, pak by měly všechny domácnosti povinně provozovat kotle, které splňují 3. emisní třídu. I to navrhuje novela zákona o ovzduší. Stejné kroky měl umožnit Národní program snižování emisí České republiky, schválený v roce 2007. Ten měl stanovit emisní limity pro malé zdroje platné od roku 2013.

Podle ministra Chalupy v žádném případě nepředstavuje dnes představený plán finální verzi, která by měla mířit do legislativního procesu. „V tuto chvíli se snažíme oddělit pomyslná zrna od plev. Teprve poté se budeme moci začít bavit na úrovni možné koaliční podpory,“ dodal ministr.

Otázka je, zda návrh vyvolá souboj ústavních právníků, protože proti sobě staví dva principy zaručené Listinou základních práv a svobod – nedotknutelnost obydlí a právo na příznivé životní prostředí. Právě ústavností návrhu se zabývala pracovní skupina od počátku letošního října. Na pomoc si vzala i čtyři právní kanceláře. „Navržená úprava ochranu práv, kterou garantuje ústava, zohledňuje a jejich ústavnost všichni právní experti potvrdili,“ říká Chalupa.

Uložit domácnostem povinnost umožnit kontrolu vytápění podporuje i Svazu města a obcí (SMO). „Pro nás, jako pro představitele starostů a primátorů, bude důležitá finální judikatura,“ říká předseda svazu Dan Jiránek.

Nedostatečný a nemotivující

Chalupův návrh je nedostatečný a v praxi nemusí vůbec fungovat, tvrdí Daniel Vondoruš ze Zeleného kruhu. Návrh totiž neobsahuje opatření motivující k používání kvalitnějších kotlů. Umožnuje jen postih konkrétní domácnost, která prachem a zápachem z ilegálně spalovaných odpadků obtěžuje své okolí. „Řada starostů ale dopředu hlásí, že tento nástroj využívat vůbec nebude,“ tvrdí Vondrouš.

Připomíná návrh, který v roce 2009 představilo tehdejší ministerstvo životního prostředí, kde Vondrouš pracoval jako šéf poradců. Ten sice možnost usvědčit viníka spalování odpadů neobsahoval, zato prý ale působil preventivně - motivoval k postupné výměně starých kotlů za efektivnější a šetrnější, které spalování odpadů neumožňují.

Povinné kontroly se týkaly se pouze domácností s velkým uhelným kotlem (s výkonem nad 15kW) a s připojením na ústřední vytápění. Ty měly každé tři roky předložit potvrzení, že neprovozují zastaralý uhelný kotel s enormními emisemi.

Potvrzení by vydávaly stejné autorizované osoby, které ze zákona každoročně v domácnostech provádějí povinné kontroly komínů a spalinových cest. Kdo by trval na starém kouřícím kotli či na soukromí své kotelny, zaplatil by pomalu rostoucí poplatek. „To by jej postupně motivovalo k provedení revize či pořízení kvalitnějšího kotle s využitím státní dotace,“ vysvětluje princip Vondoruš. Zákon ale nakonec vůbec nebyl ve sněmovně projednán.

„Předložil jej až letos ministr Chalupa, ovšem bez tohoto koncepčního preventivního opatření,“ říká Vondrouš. Nejasné je zatím také pokračování programu Zelená úsporám, který na výměnu kotlů do loňského roku přispíval.

Zdroj: Ekolist

 

Tweet

Datum uveřejnění: 27.11.11
Poslední změna: 27.11.2011
Počet shlédnutí: 95