EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Využití odpadního tepla z bioplynové stanice

Projekt stavby bioplynové stanice (BPS) v obci Částkov v okrese Tachov asi 16 km od hranic se SRN, byl vytvořen v roce 2007. Projekt je unikátní v tom, že ž od počátku se počítalo s využitím odpadního tepla k vytápění části obce a budov v areálu zemědělské společnosti. Dnes je využití tepla z BPS podmínkou pro zvýšení efektivity provozu, ale před několika lety byl takový přístup spíše výjimkou.

Obr. 1: Bioplynová stanice Částkov s technologií Deutz

Záměr výstavby BPS se zpočátku setkal s nedůvěrou občanů a představitelů obce, obavy měli především ze zápachu. Společnost Agročas, spol. s r. o., tak musela uspořádat zájezd k již fungující bioplynové stanici v Žihli, kde se zájemci seznámili s tím, jak vypadá provoz moderní zemědělské BPS.

Ke schválení výstavby zastupiteli obce přispěl i příslib společnosti Agročas, že připojí část obce k teplovodu a teplo bude zdarma. To by se dalo moderně nazvat buď sociální odpovědností firmy, ale také, jak bylo trefně zmíněno na konferenci Bioenergie 2013, kde byl tento projekt prezentován, sociální „korupcí“… Příslib v každém případě zapůsobil a stavbě BPS nestálo nic v cestě.

Motivací pro výstavbu teplovodu k vytápění rodinných a bytových domů však byla i zvýhodněná výkupní cena elektřiny z kogenerační jednotky o částku 0,045 Kč/kWh, což při roční výrobě kolem 6 800 000 kWh znamená asi 300 000 Kč.

Obr. 2: Kogenerační jednotka má výkon 996 kWel a 900 kWte

Stavbu BPS zahájila dodavatelská firma Bioproject v říjnu 2008 a ukončila v dubnu 2009. Na výstavbu byla získána dotace ze SZIF. Výstavba probíhala bez komplikací a běžný provoz začal v září roku 2009. BPS má výkon 996 kWel a návratnost investice byla spočítána na osm let, což je standardní doba.

Teplo pro obec…

Teplovod byl budován ve dvou větvích. Jako první se budovala teplovodní větev do obce. Stavba byla spojena s položením nového povrchu vozovky, který financovala obec, čímž došlo k úspoře značné části prostředků. Pokládka teplovodu probíhala od srpna do září roku 2009 a v měsíci říjnu již bylo zásobování teplem spuštěno. Nejprve bylo na teplovod napojeno devět rodinných domů typu okál a dva bytové domy (v každém z nich je sedm bytů). Později se připojily další tři domy ve vedlejší ulici.

Obr. 3: Teplovod byl postaven ve dvou větvích – do obce a pro zemědělský areál

Pokládku teplovodu k hranicím pozemků jednotlivých domů financovala a realizovala společnost Agročas. Náklady na teplovodní větev do obce, včetně výkopových prací byly 650 000 Kč a návratnost byla díky zvýšené výkupní ceně kalkulována asi na 2,5 roku. Vedení od hranic pozemku do domů a výměníkové stanice si pak financovali jednotliví vlastníci nemovitostí. Cena teplovodního vedení na soukromých pozemcích se pohybovala kolem 4000 Kč. Obyvatelé rodinných domů přistoupili k montáži výměníkových stanic různým způsobem a ceny se pohybovaly od 10 do 30 tisíc korun.

Obr. 4: Na budování teplovodu se podíleli obyvatelé domů

Nutno podotknout, že většina občanů, kteří si pořídili nejlevnější výměníkové stanice, byla nucena v dalším období provádět různé úpravy (doplnění regulace, koupě kvalitnějších výměníků, připojení dalších spotřebičů apod.). Někteří odběratelé později k výměníkům připojili i okruh na ohřev TUV či vytápění bazénů.

… a teplo pro Agročas

Druhá větev teplovodu byla vedena do vlastního areálu Agročasu, kde jsou budovy skladu, dílny, výrobní haly, objekt údržby vozidel a administrativní budova. Projekt počítal s náklady 400 000 Kč, z nichž největší část tvořily dva velké tepelné výměníky. Nakonec ale došlo k realizaci bez výměníků a náklady na tuto větev tak poklesly na pouhých 150 000 Kč. Návratnost v podobě ušetřených nákladů na uhlí ve třech odstavených uhelných kotelnách se u této větve pohybovala kolem jednoho roku. V roce 2011 byla navíc na tuto větev připojena sušička obilí (dosoušení výpěstků z vlastní sklizně společnosti), která ušetří ročně náklady za zemní plyn ve výši 700 000 Kč.

Obr. 5: V roce 2011 byla na teplovod připojena sušička obilí

V zimním období je využití odpadního tepla BPS zhruba 90 %, v letním pak klesá na 70 %. Proto uvažuje Ing. Miroslav Bečvář, ředitel společnosti, o dalších třech projektech, které by teplo využily. Prvním je projekt dosoušení separovaného materiálu z BPS, který se dá využít jako stelivo pro krávy. Realizace projektu bude v roce 2013. Druhým bude stavba minijatek, která je plánována na rok 2014 a dalším je vybudování skleníku na pěstování konopí pro lékařské účely v roce 2015.

Provoz bez problémů, ale…

Vytápění obytných domů v Částkově funguje bez nejmenších problémů dodnes a výpadky provozu BPS jsou minimální (do tří dnů v roce). Navíc si obyvatelé Částkova několik měsíců užívali věc, která je pravděpodobně unikátem v celé Evropě, a tou je teplo zdarma. V topné sezóně 2009 a 2010 (v rámci zkušebního provozu) opravdu dodával Agročas teplo zdarma, jak obyvatelům slíbil.

Pak ale podnik navštívili pracovníci Státní energetická inspekce, kteří přišli zkontrolovat, zda nedochází k předražování tepla pro obyvatele. Když se dozvěděli, že teplo je v Částkově zdarma, nejenže firmu nepochválili, ale pohrozili milionovou pokutou a vynutili si „nápravu“ tohoto stavu. Nejnižší možná cena tepla, kterou mohla společnost Agročas fakturovat, byla totiž podle platné vyhlášky 100 Kč/GJ. Společnost Agročas tak musela zakoupit kalorimetry asi za 100 tisíc korun a osadit je do všech odběrných míst.

Obr. 6: Ing. Miroslav Bečvář referuje o projektu na konferenci Bioenergie 2013

Lidé nesli zavedení plateb s nelibostí, ale po zjištění, že nepůjde o velký obnos, se vášně uklidnily. V praxi je průměrná roční fakturace za odběr tepla v zatepleném RD typu okál o podlahové ploše 160 m2 asi 6000 Kč. Stále je tedy v obci Částkov zřejmě nejlevnější teplo v ČR. Každopádně je na této zkušenosti vidět absurdita přístupu některých státních orgánů přesně ve stylu „každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán“.

Zlepšilo se ovzduší

Jednoznačným pozitivem tohoto systému vytápění, které je v Částkově patrné především v zimním období, je kvalita ovzduší. V období inverze byla totiž obec často zahalena do oblaku smogu, způsobeného spalováním především nekvalitního hnědého uhlí a patrně také části komunálního odpadu. Napojením na teplovod ale ubylo 26 topenišť a došlo k odstavení i tří uhelných kotelen v areálu Agročasu Částkov.

Kvalita ovzduší v obci se výrazně zlepšila a mírný zápach z BPS, z kterého měli obyvatelé zpočátku velké obavy, je cítit opravdu jen velmi sporadicky, a to jen při otevření plnicího zásobníku a současně nepříznivém větru. Lidé se ale shodují, že se štiplavým smogem z uhelných topenišť se nedá vůbec srovnat.

Článek vyšel v časopise Alternativní energie 1/2013, vydavatelství Profi Press, s.r.o.

Tento článek byl publikován v rámci spolupráce redakce časopisu Alternativní energie a CZ Biom.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Od prasečího perpetuum mobile k bioplynové velmoci
Sušení odpadním teplem z bioplynové stanice
Produkce bioplynu z průmyslových odpadních vod

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie

Datum uveřejnění: 5.8.2013
Poslední změna: 16.7.2013
Počet shlédnutí: 5278

Citace tohoto článku:
KOSINA, Lukáš: Využití odpadního tepla z bioplynové stanice. Biom.cz [online]. 2013-08-05 [cit. 2017-02-26]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyuziti-odpadniho-tepla-z-bioplynove-stanice>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Lesnicko-dřevařský www server Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Portál Energetika Ekolist po drátě