LEGISLATIVA

554/2005 Sb.

Zákon, kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů

   
   554/2005 Sb.

   ZÁKON

   ze dne 9. prosince 2005,

   kterým  se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin
   a  o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných
   rostlin,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  (zákon  o  ochraně  práv  k
   odrůdám), ve znění pozdějších předpisů

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

   ČÁST PRVNÍ

   Změna zákona o ochraně práv k odrůdám

   Čl.I

   Zákon  č.  408/2000  Sb.,  o  ochraně  práv k odrůdám rostlin a o změně
   zákona  č.  92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin,
   ve  znění  pozdějších  předpisů,  (zákon  o ochraně práv k odrůdám), ve
   znění  zákona  č.  147/2002  Sb.,  zákona  č.  149/2002  Sb., zákona č.
   219/2003 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto:

   1. § 1 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 1a zní:

   "§ 1

   (1) Tento zákon upravuje

   a) práva a povinnosti k odrůdám rostlin chráněným podle tohoto zákona,

   b)  pravomoc  a působnost orgánů vykonávajících státní správu v oblasti
   ochranných práv k odrůdám,

   c) řízení o udělení ochranných práv,

   d) kontrolu udržování odrůd, a

   e)  ukládání sankcí za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem,
   které  přímo  použitelný  předpis Evropských společenství^1) svěřuje do
   působnosti jednotlivým členským státům Evropské unie (dále jen "členský
   stát").

   (2)  Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis
   Evropských společenství^1a) ukládání sankcí za porušení odrůdových práv
   Evropských společenství^1a) (dále jen "odrůdové právo Společenství").

   1)  Čl.  3  nařízení  Rady  (ES)  č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o
   odrůdových právech Společenství, v platném znění.

   1a) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94.".

   V  §  2 se vkládá nové písmeno a), které včetně poznámky pod čarou č. 2
   zní:

   "a) odrůdou odrůda vymezená Mezinárodní úmluvou na ochranu nových odrůd
   rostlin^2),

   2)  Sdělení  Ministerstva  zahraničních  věcí  č. 109/2004 Sb. m. s., o
   přístupu  České  republiky k Mezinárodní úmluvě na ochranu nových odrůd
   rostlin,  z  2.  prosince  1961,  ve  znění  revidovaném  v  Ženevě 10.
   listopadu 1972, 23. října 1978 a 19. března 1991.".

   Dosavadní písmena a) až g) se označují jako písmena b) až h).

   3.  V  § 2 písm. h) se slova "stanovené v příloze č. 2 k tomuto zákonu"
   nahrazují slovy "22 hektarů".

   4. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní:

   "(5)  Ochranná  práva  nelze udělit k odrůdě, které je uděleno odrůdové
   právo Společenství^1a).".

   5. Poznámky pod čarou č. 3 a 6 znějí:

   "3)  §  2  písm.  b) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a
   sadby  pěstovaných  rostlin  a  o změně některých zákonů (zákon o oběhu
   osiva a sadby).

   6) § 22 zákona č. 219/2003 Sb.".

   6. § 6 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4 zní:

   "§ 6

   Uniformita a stálost odrůdy

   Odrůda  splňuje  podmínky  uniformity  a  stálosti,  jestliže  vyhovuje
   požadavkům na uniformitu a stálost odrůdy, stanoveným zvláštním právním
   předpisem^4).

   4) § 26 zákona č. 219/2003 Sb.".

   7. V § 7 odstavec 1 zní:

   "(1)  Pro  stejnou odrůdu se v České republice užije shodný název, jaký
   se pro ni užívá v jiném členském státu, nebo jiným členem Unie.".

   8. V § 7 odst. 2 písmeno b) zní:

   "b)  shodný nebo zaměnitelný s názvem používaným pro jinou odrůdu téhož
   nebo  příbuzného druhu v České republice, v jiném členském státu nebo v
   jiném členu Unie,".

   9. § 8 zní:

   "§ 8

   (1)  K  podání  žádosti  o  udělení  ochranných práv k odrůdě (dále jen
   "žádost")  je  oprávněn  šlechtitel,  který je občanem České republiky,
   jiného  členského  státu nebo jiného člena Unie nebo osobou usazenou na
   území  České  republiky,  jiného členského státu nebo jiného člena Unie
   (dále jen "žadatel"). Žádost může podat i více žadatelů společně.

   (2) Žádost může rovněž podat fyzická osoba, která je občanem státu nebo
   je  usazená  na  území  státu, který poskytuje osobám z členského státu
   nebo  z členů Unie obdobnou ochranu pro odrůdy téhož stupně botanického
   třídění,  jakož  i  právnická  osoba,  mající  sídlo  na území takového
   státu.".

   10. V § 9 písmeno a) zní:

   "a)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení a trvalý pobyt žadatele, je-li
   občanem České republiky, adresu bydliště v jiném členském státě nebo ve
   státu,  který je členem Unie, je-li občanem jiného členského státu nebo
   státu,  který  je  členem  Unie, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo,
   popřípadě  adresu organizační složky na území České republiky, označení
   právní formy, jde-li o právnickou osobu,".

   11.  V  §  12  odst. 1 se slova "v kterémkoli členském státu" nahrazují
   slovy "v kterémkoli státu, který je členem Unie".

   12. V § 12 odstavec 2 zní:

   "(2)  Podá-li  žadatel  před podáním žádosti v České republice žádost v
   jiném  členu  Unie,  požívá  po  podání  žádosti  k téže odrůdě v České
   republice  po  dobu  12 měsíců od podání dřívější žádosti v jiném členu
   Unie  právo přednosti^2), jestliže toto právo uplatnil v žádosti podané
   Ústavu.  K právu přednosti Ústav nepřihlédne, pokud žadatel do 3 měsíců
   od  podání  žádosti  Ústavu  nedoloží  úředně  ověřenou  kopii dřívější
   žádosti podané v jiném státu, který je členem Unie.".

   13. V § 17 odstavec 2 zní:

   "(2)  Název chráněné odrůdy nebo odrůdy chráněné v jiném členském státu
   nebo  v  jiném  státu, který je členem Unie, anebo název s tímto názvem
   zaměnitelný,   nesmí  být  používán  pro  jinou  odrůdu  stejného  nebo
   příbuzného druhu.".

   14.  V  §  19  odst. 1 se za slova "chráněné odrůdy" vkládají slova "na
   území České republiky".

   15. V § 19 odst. 1 písmena e) a f) znějí:

   "e) uvedení na trh do členských států a vývoz do třetích zemí,

   f) uvedení na trh z členských států a dovoz ze třetích zemí,".

   16. V § 19 se odstavce 10 až 16 zrušují.

   17.  Za  §  19  se vkládají nové § 19a a 19b, které včetně poznámek pod
   čarou č. 10, 10a až 10c a 11a znějí:

   "§ 19a

   (1)  Osoba podnikající v zemědělské výrobě^10) (dále jen "pěstitel") je
   oprávněna  u  druhů  rostlin  uvedených  v příloze č. 1 k tomuto zákonu
   využívat bez souhlasu držitele šlechtitelských práv k zemědělské výrobě
   ve  vlastním podniku^10a) na orné půdě, kterou má ve vlastnictví, nájmu
   nebo   podnájmu,  materiál,  který  získala  na  této  půdě  pěstováním
   rozmnožovacího    materiálu^3)    chráněné   odrůdy,   jestliže   tento
   rozmnožovací materiál pochází z uznaného rozmnožovacího materiálu^10b),
   a  to  buď  bezprostředně  nebo  z opakovaného rozmnožování, s výjimkou
   odrůdy  hybridní  nebo syntetické (dále jen "farmářské osivo, popřípadě
   sadba").  Farmářskou  sadbou  brambor  se  rozumí rozmnožovací materiál
   chráněné   odrůdy,   získaný   bezprostředně   z   pěstování   uznaného
   rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy.

   (2)  Při  využívání farmářského osiva, popřípadě sadby podle odstavce 1
   pěstitel

   a)  není  množstevně  omezen  v rozsahu své pěstitelské činnosti na jím
   užívaných pozemcích pro potřeby jeho podniku,

   b)  může  farmářské  osivo,  popřípadě  sadbu upravit pro další výsev a
   výsadbu  buď  sám  nebo  prostřednictvím  osoby,  která  provádí úpravu
   takového   materiálu   podnikatelsky^10)   (dále   jen  "zpracovatel");
   zpracovatel  musí  úpravu  provést tak, aby zajistil totožnost produktu
   daného k úpravě s produktem vzešlým z úpravy,

   c)  je  povinen  za  využití farmářského osiva, popřípadě sadby výsevem
   nebo   výsadbou   zaplatit  držiteli  šlechtitelských  práv  přiměřenou
   úhradu^10c),   která  zpravidla  činí  50  %  z  obvyklé  ceny  licence
   certifikovaného  rozmnožovacího  materiálu příslušné odrůdy; přiměřenou
   úhradu   uhradí   pěstitel  nejpozději  do  6  měsíců  ode  dne  vzniku
   povinnosti.  Povinnost  zaplatit přiměřenou úhradu za užití farmářského
   osiva, popřípadě sadby, se nevztahuje na malého pěstitele.

   (3)   Držitel   šlechtitelských   práv   je  oprávněn  od  pěstitele  a
   zpracovatele  požadovat  potřebné  informace,  které se vztahují k jimi
   využívanému  nebo  upravovanému  farmářskému  osivu,  popřípadě k sadbě
   odrůdy,  k  níž  byla  držiteli  šlechtitelských  práv udělena ochranná
   práva, a to písemně.

   (4)  Pěstitel  i zpracovatel je povinen sdělit držiteli šlechtitelských
   práv na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a
   identifikační  číslo,  pokud  bylo  přiděleno, jde-li o fyzickou osobu,
   nebo  obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, pokud bylo
   přiděleno, a právní formu, jde-li o právnickou osobu, a to písemně.

   (5) Zpracovatel je dále povinen sdělit držiteli šlechtitelských práv na
   jeho  žádost množství farmářského osiva, popřípadě sadby, které mu bylo
   dodáno  k  úpravě,  jakož  i  výsledné množství takto upraveného osiva,
   popřípadě  sadby,  a údaje o datu, místu úpravy a identifikační údaje o
   osobě, pro kterou byla úprava provedena, a to písemně.

   (6) Pěstitel je povinen sdělit písemně držiteli šlechtitelských práv na
   jeho žádost

   a)  údaje  o rozsahu použití farmářského osiva, popřípadě sadby, včetně
   údajů   o  rozsahu  použití  certifikovaného  rozmnožovacího  materiálu
   dotčené odrůdy,

   b)  údaje o zpracovateli, který pro něj provedl úpravu podle odstavce 2
   písm.  b)  v  případě,  že neupravoval farmářské osivo, popřípadě sadbu
   sám.

   (7)  Držitel  šlechtitelských  práv  je povinen poskytnout pěstiteli na
   jeho žádost písemnou informaci o výši

   a) úhrady, kterou bude požadovat podle odstavce 2 písm. c),

   b) obvyklé ceny licence v příslušném kalendářním roce u dané odrůdy.

   (8)  Držitel  šlechtitelských  práv  je  oprávněn  požadovat od Ústavu,
   Státní  rostlinolékařské správy nebo Ministerstva zemědělství (dále jen
   "ministerstvo")  informace, které se vztahují k výrobě, k úpravě nebo k
   využívání  farmářského  osiva,  popřípadě  sadby  u  odrůdy,  u  níž je
   držitelem šlechtitelských práv; poskytnutí informace může být odepřeno,
   pokud by

   a)  informaci  nebylo  možno  získat v rámci běžné činnosti příslušného
   správního úřadu,

   b) informaci bylo možno získat pouze s vynaložením dodatečných nákladů,
   nebo

   c) jejím poskytnutím byl porušen zvláštní právní předpis^11a).

   (9)  Rozmnožovací  materiál  chráněné  odrůdy  nesmí  být  přemístěn od
   pěstitele  za  účelem jeho zpracování bez předchozího souhlasu držitele
   šlechtitelských  práv;  souhlasu  není  třeba, jedná-li se o přemístění
   rozmnožovacího   materiálu   za  účelem  úpravy  farmářského  osiva  ke
   zpracovateli, který je zapsán podle § 19b odst. 2.

   (10)   Pěstitel   i   zpracovatel   je   povinen   poskytnout  držiteli
   šlechtitelských  práv  na jeho písemnou žádost doklad, kterým potvrzuje
   jím sdělenou informaci podle odstavců 4 až 6.

   (11) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn vyžadovat informace podle
   odstavců  3  až  6  a 8 a plnění povinnosti podle odstavce 10, v běžném
   kalendářním roce a za nejvýše 3 předcházející kalendářní roky.

   (12)   Držitel  šlechtitelských  práv,  který  obdrží  informaci  podle
   odstavců  3  až 6 a 8, není oprávněn bez předchozího souhlasu toho, kdo
   mu  ji poskytnul, postoupit ji jiné osobě nebo ji využít k jinému účelu
   než k výkonu práva chráněného tímto zákonem.

   § 19b

   Ohlašování

   (1)  Zpracovatel,  který hodlá provádět úpravu rozmnožovacího materiálu
   chráněných  odrůd  podle § 19a odst. 2 písm. b), musí tuto činnost před
   jejím zahájením písemně ohlásit Ústavu.

   (2)  Ústav  vede  seznam  zpracovatelů  podle  odstavce  1  na  základě
   písemného ohlášení, které obsahuje

   a)  u  fyzických  osob  jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační
   číslo,  pokud  bylo  přiděleno, místo trvalého pobytu, popřípadě adresu
   bydliště v zahraničí a místo podnikání,

   b)  u  právnických osob obchodní firmu nebo název, identifikační číslo,
   pokud bylo přiděleno, a sídlo.

   (3) Ústav každoročně zveřejňuje seznam zpracovatelů ve Věstníku.

   10) § 2 odst. 2 písm. d) obchodního zákoníku.

   10a) § 5 obchodního zákoníku.

   10b) § 4 zákona č. 219/2003 Sb.

   10c)  Čl.  14  nařízení  Rady  (ES)  č.  2100/94  o  odrůdových právech
   Společenství.

   11a)  Zákon  č.  101/2000  Sb.,  o  ochraně  osobních  údajů  a o změně
   některých  zákonů,  ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001
   Sb., zákona č. 350/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002
   Sb.,  zákona  č.  310/2002  Sb.,  zákona  č.  517/2002  Sb. a zákona č.
   439/2004 Sb.".

   18. V § 20 se doplňuje odstavec 3, který zní:

   "(3)  Jestliže  bylo  k  odrůdě  chráněné  podle  tohoto zákona uděleno
   odrůdové  právo  Společenství,  nemohou  být  po  dobu  trvání platného
   odrůdového  práva Společenství uplatňována ochranná práva udělená podle
   tohoto zákona.".

   19. V § 21 odst. 1 se slova "(dále jen "ministerstvo")" zrušují.

   20.  V § 21 se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou
   č. 11b znějí:

   "(5)  Nemůže-li  majitel patentu na biotechnologický vynález^11b) tento
   patent  využívat,  aniž  by  porušil  dříve  přiznané  právo k chráněné
   odrůdě,  může  požádat  o  nucenou  licenci na nevýlučné využívání této
   odrůdy.  Ministerstvo  nucenou  licenci udělí, jestliže majitel patentu
   neúspěšně  žádal  držitele  šlechtitelských  práv o souhlas k využívání
   chráněné  odrůdy  a  jestliže  vynález  chráněný  patentem  představuje
   důležitý  technický  pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s
   chráněnou  odrůdou.  Důvody,  proč daný vynález v porovnání s chráněnou
   odrůdou  představuje  významný  technický  pokrok značného ekonomického
   významu,  mohou  být  zejména  zlepšení kultivačních postupů, životního
   prostředí,   postupů   usnadňujících  využití  genetické  rozmanitosti,
   zlepšení  kvality,  výnosu,  rezistence,  nebo zlepšení přizpůsobení se
   specifickým  klimatickým podmínkám anebo podmínkám životního prostředí.
   Výši  odpovídajícího  licenčního  poplatku  určí  ministerstvo. V tomto
   případě  má  držitel  šlechtitelských  práv  právo  na křížovou licenci
   (protilicenci) k využívání biotechnologického vynálezu^11b).

   (6)  Byla-li  držiteli  šlechtitelských  práv  udělena nucená licence k
   využívání  biotechnologického  vynálezu,  má  majitel  patentu právo na
   křížovou licenci (protilicenci) k využívání chráněné odrůdy.

   11b)  Zákon  č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o
   změně  zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a
   plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.

   Čl.  12  směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady  98/44/ES  ze dne 6.
   července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů.".

   21. § 22 včetně nadpisu zní:

   "§ 22

   Správní delikty

   (1) Pěstitel nebo zpracovatel se dopustí správního deliktu tím, že

   a) nesdělí držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v
   § 19a odst. 4, nebo

   b)  neposkytne  držiteli  šlechtitelských  práv doklady uvedené v § 19a
   odst. 10.

   (2)  Zpracovatel  se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí držiteli
   šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 5.

   (3)   Zpracovatel,   který   provádí  úpravu  rozmnožovacího  materiálu
   chráněných  odrůd  podle  §  19a  odst. 2 písm. b) se dopustí správního
   deliktu tím, že tuto činnost neohlásí Ústavu.

   (4)  Pěstitel  se  dopustí  správního  deliktu  tím, že nesdělí písemně
   držiteli  šlechtitelských  práv  na  jeho  žádost údaje uvedené v § 19a
   odst. 6.

   (5)  Držitel  šlechtitelských práv se dopustí správního deliktu tím, že
   neposkytne pěstiteli písemně informace uvedené v § 19a odst. 7.

   (6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do výše 500
   000 Kč.".

   22.  Za  § 22 se vkládá nový § 22a, který včetně nadpisu a poznámky pod
   čarou č. 12 zní:

   "§ 22a

   Společná ustanovení

   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
   právní povinnosti zabránila.

   (2)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
   správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
   k okolnostem, za nichž byl spáchán.

   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
   správní  orgán  o  něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
   dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

   (4)  Správní  delikty  podle  tohoto  zákona v prvním stupni projednává
   Ústav.

   (5)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby^12) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto
   zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

   (6)  Pokuty vybírá Ústav a vymáhá místně příslušný celní úřad. Příjem z
   pokut je příjmem státního rozpočtu.

   12) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.".

   23. V § 23b se číslo "3" nahrazuje číslem "2".

   24.  Za  §  26 se vkládá nový § 26a, který včetně poznámek pod čarou č.
   14a a 14b zní:

   "§ 26a

   (1) Vymáhat práva chráněná tímto zákonem je oprávněn

   a) držitel šlechtitelských práv,

   b) nabyvatel licence k chráněné odrůdě, nebo

   c)  profesní  organizace  oprávněná zastupovat držitele šlechtitelských
   práv.

   Nabyvatel   licence  může  vymáhat  práva  jen  se  souhlasem  držitele
   šlechtitelských   práv.   Souhlas   se   nevyžaduje,  jestliže  držitel
   šlechtitelských  práv  sám  nezahájil  řízení  ve  věci  porušení  nebo
   ohrožení  práva  ve  lhůtě  1  měsíce od doručení oznámení nabyvatele o
   porušení nebo ohrožení práva.

   (2)  Osoba  uvedená  v  odstavci  1 písm. a) až c) (dále jen "oprávněná
   osoba")  může  požadovat  informace  o  původu  a  distribučních sítích
   rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy anebo služeb,
   kterými  je  porušováno právo vůči osobě, která porušila práva chráněná
   tímto  zákonem  nebo  vůči  osobě, která za účelem přímého či nepřímého
   hospodářského nebo obchodního prospěchu

   a)   držela   rozmnožovací   materiál  nebo  sklizený  materiál  odrůdy
   porušující právo,

   b) užívala služby porušující právo,

   c) poskytovala služby používané při činnostech porušujících právo, nebo

   d)  byla označena osobou uvedenou v písmenech a), b) nebo c) jako osoba
   účastnící   se   na  výrobě,  zpracování,  skladování  nebo  distribuci
   rozmnožovacího   materiálu   nebo   sklizeného  materiálu  odrůdy  nebo
   poskytování služeb.

   (3) Informace podle odstavce 2 obsahují

   a)  u  fyzické  osoby  jméno,  příjmení, popřípadě obchodní firmu^14a),
   místo   trvalého   pobytu1^4b)   nebo  pobytu^14b)  a  místo  podnikání
   dodavatele,  liší-li se od místa trvalého pobytu^14b) nebo pobytu^14b),
   u  právnické  osoby  obchodní  firmu^14a)  a  sídlo, popřípadě umístění
   organizační  složky  na  území  České  republiky výrobce, zpracovatele,
   skladovatele, distributora, dodavatele nebo jiného předchozího držitele
   rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy,

   b)  údaje o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, skladovaném, přijatém nebo
   objednaném  množství  a  o  ceně obdržené za daný rozmnožovací materiál
   nebo sklizený materiál odrůdy nebo služby.

   (4)   Ustanoveními  odstavců  2  a  3  zůstávají  nedotčena  ustanovení
   zvláštních právních předpisů, upravujících zejména poskytování, užití a
   ochranu informací^11a).

   14a)  Zákon  č.  513/1991  Sb.,  obchodní  zákoník, ve znění pozdějších
   předpisů.

   14b) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
   o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".

   25. V § 27 odst. 2 se za slova "se může" vkládá slovo "oprávněná".

   26. V § 27 odstavec 3 zní:

   "(3)  Na  návrh  oprávněné  osoby  může  příslušný soud rozhodnout, aby
   rozmnožovací  materiál  nebo  sklizený  materiál  odrůdy,  s  nímž bylo
   nakládáno  v  rozporu  s výlučným právem držitele šlechtitelských práv,
   byl  stažen  z  trhu  nebo  zničen,  ledaže by porušení práva mohlo být
   odstraněno  jinak  a  zničení  by  bylo  nepřiměřené  tomuto  porušení.
   Jestliže  budou  opatření k nápravě směřovat k rozmnožovacímu materiálu
   nebo  sklizenému  materiálu  odrůdy,  který  není  ve vlastnictví osoby
   porušující  výlučné právo držitele šlechtitelských práv, soud přihlédne
   k  zájmům třetích osob, zejména spotřebitelů a osob jednajících v dobré
   víře.".

   27. V § 27 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

   "(4)  Oprávněná  osoba  se  může  u  soudu  domáhat  nároků uvedených v
   odstavcích  2  a  3  rovněž vůči zprostředkovatelům, jejichž prostředky
   nebo služby jsou užívány třetími osobami k porušování práv.

   (5)  Soud  může v rozsudku přiznat oprávněné osobě, jejímuž návrhu bylo
   vyhověno,  právo  uveřejnit  rozsudek na náklady porušovatele, který ve
   sporu  neuspěl,  a  podle  okolností  určit  i  rozsah,  formu a způsob
   zveřejnění.".

   28. V § 30 větě druhé a třetí se slova "členském státu" nahrazují slovy
   "členu Unie".

   29. Nadpis přílohy č. 1 zní: "Seznam druhů rostlin (§ 19a odst. 1)".

   30. Příloha č. 2 se zrušuje.

   Dosavadní příloha č. 3 se označuje jako příloha č. 2.

   ČÁST DRUHÁ

   ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA

   Čl.II

   Předseda  vlády  se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění
   zákona  č.  408/2000  Sb.,  o  ochraně  práv k odrůdám rostlin (zákon o
   ochraně práv k odrůdám), jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

   ČÁST TŘETÍ

   ÚČINNOST

   Čl.III

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

   Zaorálek v. r.

   Klaus v. r.

   v z. Sobotka v. r.

 

Datum uveřejnění: 30. prosince 2005 Poslední změna: 7. ledna 2011 Počet shlédnutí: 4665