Zprávy z tisku

Sněmovna dnes přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a stvrdila nový zákon o podporovaných zdrojích energie. Zákon v jednom předpisu soustřeďuje podporu pro obnovitelné zdroje, druhotné zdroje a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Mezi podporované zdroje energie zahrnuje biometan. Podle prezidenta však mimo jiné přináší neodhadnutelné zvýšení cen energií. Zákon podpořilo 145 poslanců napříč politickými stranami.

V Česku klesá zájem o ocelové a litinové kotle na pevná paliva. Důvodem je připravovaná legislativa v oblasti ochrany ovzduší, která má zpřísnit podmínky používání kotlů na pevná paliva. Klesá především zájem o kotle na uhlí. Na stavebních veletrzích v Brně to ČTK řekl sekretář Asociace podniků topenářské techniky Josef Žďárský.

Teplo do třetiny Kutné Hory bude dodávat společnost EC Kutná Hora, která v areálu ČKD vybudovala za 600 milionů korun bioelektrárnu na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Radní v roli valné hromady městské společnosti KH Tebis schválili uzavření smlouvy, řekl dnes novinářům starosta Ivo Šanc (Šance pro Kutnou Horu).

Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby se peníze ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP), dosud určené jen na ochranu životního prostředí, mohly využít jako půjčka ministerstvu financí. Jinými slovy, aby se jimi mohla dočasně vyspravit díra ve státním rozpočtu. Navíc o penězích by měl nově rozhodovat jen ministr, a nikoli rada SFŽP, jak tomu bylo dosud.

V parlamentu se strhla bitva lobbistů za zrušení poplatků. Zákon se vrací k jejich postupnému zvyšování, jak to chtěla vláda.

Pro šéfa resortu životního prostředí Tomáše Chalupu je debata kolem zákona o ovzduší největším politickým střetem jeho ministerské kariéry. Způsob, jakým sněmovna smetla návrh na zvýšení poplatků, však za osudovou prohru nepovažuje. "Pro mne je klíčové, že sněmovnou prošel celý ten zákon. A ten není jen o poplatcích," říká ministr.

Nová právní úprava zajistí, že v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebudou uvedeny do provozu nové zdroje znečišťování, dokud neprokážou nebo nepřijmou opatření, která budou nové znečištění vyvažovat. Kompenzační opatření, která jsou v zákoně nově obsažena, budou investičního i provozního charakteru.

Už dlouho neměli lobbisté takové žně jako v posledních týdnech, kdy parlament projednává nový zákon o ovzduší. Průmyslníky vyděsil vládní návrh, podle něhož se jim měly zvedat poplatky za emise do ovzduší až na sedminásobek současného stavu.

Senát do zákona o ochraně ovzduší vrátil poplatky za znečištění. Podniky by tak i nadále měly platit za vypuštění škodlivin do ovzduší. Výše poplatků by se měla postupně zvyšovat, ale celková hranice je nižší, než navrhovala vláda. Poplatky tak zřejmě kvalitu ovzduší neovlivní, protože podniky ke snižování zátěže motivovat nebudou.

Já myslím, že je to snad jasné, ne?

Poplatky za znečišťování ovzduší Senát asi navrhne zachovat do roku 2016 v současné výši. Pak by se měly během čtyř let postupně snižovat s výjimkou poplatků za emise tuhých znečišťujících látek, které by se měly skokově zvýšit zhruba o třetinu. Doporučil to dnes senátní hospodářský výbor v souladu s doporučením svého podvýboru pro energetiku.

Senát bude pravděpodobně prosazovat vládní návrh zákona o ochraně ovzduší, který počítá s nárůstem poplatků za znečišťování ovzduší. V diskusním pořadu televize Prima Family to dnes řekl senátor Jiří Dienstbier (ČSSD). Zvyšování poplatků už dříve odmítla sněmovna. Poslanci i přes nesouhlas ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) prosadili zrušení poplatků.

Senát asi doporučí přinejmenším zachovat poplatky za znečišťování ovzduší, které chce sněmovna do budoucna zrušit. Zachování poplatků dnes navrhl senátní podvýbor pro energetiku se souhlasem ministerstva průmyslu. Ministerstvo životního prostředí stojí naopak o zvýšení poplatků podle původního vládního návrhu nového zákona o ochraně ovzduší, který má Senát jako celek projednávat příští týden.

Dvacetiprocentní snížení spotřeby energií v zemích Evropské unie bude závazné. Dohodli se na tom poslanci Evropského parlamentu. Návrh v úterý posvětil i klíčový výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Kompromis počítá i se snížením počtu povolenek na emise skleníkových plynů.

Současné zákony nechrání obyvatele ČR před obtěžujícím zápachem. Zatímco u hluku stát garantuje ochranu veřejného zájmu, u zápachu z bioplynových stanic, karosáren, potravinářské výroby a dalších provozů jsou lidé ponecháni svému osudu. Mohou se bránit pouze občanskoprávní žalobou používanou u sousedských sporů, uvedla dnes v tiskové zprávě zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová. Podle ní je za stav odpovědné ministerstvo životního prostředí.

Na Ministerstvu životního prostředí ČR se uskutečnila další ze schůzek pracovní skupiny, která se zabývá podnětem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k omezení Integrovaného registru znečišťování. Zástupci MPO přišli jako jediní na jednání pracovní skupiny s trvajícím postojem, že se má počet ohlašujících subjektů zredukovat na minimum, které od nás požaduje Evropská unie, ale postupem času přistoupili na kompromisní variantu navrženou MŽP, že se okruh ohlašovatelů omezí pomocí definice průmyslových činností, tzv. NACE kódů. I pro ně ovšem MPO chce navrhnout ještě další omezení definováním limitní kapacity.

Na jednání pracovní skupiny ve středu 22. února by se mělo dojednat, kterých průmyslových provozů se bude nadále týkat povinnost každoročního hlášení znečišťujících látek do Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Celkem 18 000 tun (340 vagonů) černého uhlí ročně ušetří od příštího roku oproti současnému stavu díky nové bioelektrárně Teplárna Frýdek-Místek společnosti Dalkia ČR. Bioelektrárnu začala v areálu teplárny stavět společnost EnergoFuture, s níž má Dalkia dlouhodobou smlouvu, zahájení provozu je plánováno na letošní prosinec. Teplárna zároveň sníží množství vypouštěných emisí.

Komíny fabriky v okresním městě vypouštějí do ovzduší nebezpečné látky. Jaké přesně to jsou, si dnes může každý jednoduše zjistit na internetu. Po středě to ale nemusí platit, protože ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce významně omezit počet průmyslových podniků, které by hlášení musely podávat. Podle aktivistů je to nebezpečné – pokud nebudou firmy muset říct, co vlastně do prostředí vypouštějí, nikdo je nebude nutit znečištění omezovat.

Město Ostrava protestuje proti zrušení poplatků za znečišťování ovzduší, které minulý týden schválili poslanci. S koncem roku 2015 by firmy neměly platit za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek. Za tuhé znečišťující látky by měly společnosti platit do konce roku 2021. Zrušení poplatků je součástí návrhu zákona o ochraně ovzduší, jehož předloha míří k posouzení Senátu. Město si od senátorů slibuje přepracování návrhu a jeho vrácení k opětovnému projednání v Poslanecké sněmovně.