Komentáře k veřejné diskusi "2. Jaké další kroky jsou potřebné pro dosažení 5,75%, resp. 10% podílu kapalných biopaliv na prodeji pohonných hmot v ČR?"

2.1. Jakým způsobem by měla být zajištěna výroba kapalných biopaliv?

2.2. V jakém poměru MEŘO / EtOH, případně další alternativy?

2.3. Jak by měly být využívány zbytky po výrobě MEŘO / EtOH?

Zpět na veřejnou diskusi, u projektu Akční plán pro biomasu pro Českou republiku.

Datum: 21 Aug 2007 17:54 Název: další kroky Autor: Karel Vtek WWW:   2. Jaké další kroky jsou potřebné pro dosažení 5,75%, resp. 10% podílu kapalných biopaliv na prodeji pohonných hmot v ČR? 2.1. Jakým způsobem by měla být zajištěna výroba kapalných biopaliv? Významný nástup a rozvoj v oblasti využívání biopaliv do motorů, když v roce 2003 jsme měli 2,43% byl ztracen. Řadu let jsme intervenovali na všech úrovních od zemědělských podniků počínaje až po předsedy vlády pro zajištění rozvoje v této oblasti. Již před vstupem České republiky do EU jsme prognózovali skokový nárůst spotřeby kapalných paliv a to zejména nafty, neboť ČR je svoji polohou předurčena být tranzitní zemí v rámci EU pro spojení západ východ. V roce 2006 jsme spotřebovali 2 006 tis. tun benzinu Natural a 72 tis.tun benzinu 91. Nafty jsme však spotřebovali 3 856 tis.tun. Spotřeba paliv na obyvatele činila v ČR v roce 2000 277 litrů, v roce 2006 však již 446 litrů.V porovnání např. s Francií 642 l, Německem 414 l, Rakouskem 951 l, však můžeme oprávněně očekávat další růst spotřeby. Když uvážíme, že skutečná spotřeba kapalných paliv dohromady činila 5 934 tis.tun, potřeba kapalných paliv pro naplnění směrnice 2003/30/EC činí zhruba 160 – 244 tis.hl benzinu a 270 – 311 tis. hl u methylesterů. Když uvážíme další okolnosti , které provází výroba a spotřeba biopaliv je zřejmé, že výroba lihu do paliv z obilovin je energeticky velmi náročná, obilné lihovary na úrovni 100 tis.t/rok spotřebují cca 300 tis. tun obilí a obrovská množství vody. Zatížíme region kde takový lihovar bude stát dalšími ekologickými zátěžemi spojenými s logistikou, čištěním a zpracováním výpalků atd. Přitom je zřejmé, že jednodušší a účinnější by bylo vyrábět tento líh z cukrové řepy. Zejména jsou důležité také ekonomické důvody hlavně cena vyrobeného lihu, neboť kalkulované ceny našich výrobců se pohybují od 14 do 19 Kč/l lihu a my v současné době můžeme dovézt tento líh do kteréhokoliv přístavu v Evropě za 6-7Kč/l z Jižní Ameriky. Výroba MEŘO nebo-li methylesterů řepkového, ale i jiného oleje u nás má již určitou tradici a přesto dnes bionaftu, jak MEŘO označujeme na stojanech čerpacích stanic, často neuvidíte. To má jistě celou řadu příčin. Zásadní je ale fakt, že pro výrobce je výhodnější toto palivo vyvézt, podobně jako u lihu, než uvést na domácí trh. Technologie výroby je známá a kapacity, které jsou nebo v průběhu krátké doby budou uvedeny do provozu budou stačit na pokrytí cca 3% potřeby. Pro zajištění 5,75% je třeba zvýšit kapacitu výroby na 220tis.t . To tedy znamená podpořit pěstování řepky pro tyto účely. Bilančně nám vychází navýšit výměru řepky cca o 100 tis. ha, neboť i dnes se na výrobu MEŘO nakupuje cca 400-450tis t řepkového semene. Stručná odpověď na výše uvedenou otázku tedy může znít: Pro výrobu kapalných biopaliv je potřeba obnovit pěstování cukrovky a využít některé bývalé cukrovary pro tuto výrobu po jejich rekonstrukci. Zajistit zpracovatelské kapacity na MEŘO na úrovni 250-300tis.tun. To však předpokládá zvýšit výměru pěstované řepky o 100 tis. ha. Ideální variantou stále zůstává vystavět společnou výrobnu methylesterů ve vlastnictví, nebo spoluvlastnictví pěstitelů řepky s výrobní kapacitou 100 tis.t tj. zpracovatelskou kapacitou cca 300 tis. t řepkového semena. (projekt byl již v minulosti připraven a prezentován odborné, zemědělské i široké veřejnosti). 2.2. V jakém poměru MEŘO/EtOH, případně další alternativy? Statistika nám celkem názorně ukazuje trend v jakém poměru by měl být zajištěn líh do motorů a v jakém methylestery. Skokový nárůst zejména u nafty po přistoupení do EU již máme za sebou a dnes uvažujeme o plynulém nárůstu spotřeby obou druhů paliv. S tím souvisí i nárůst přimíchávání biosložky dle předpokladu nárůstu do roku 2020 na 10%. Je důležité také brát v úvahu fakt, že výrobci motorů a paliváři nepokládají líh za dobrou biosložku a daleko raději by využívali např.ETBE. To souvisí s fyzikálně chemickými vlastnostmi lihu. I přesto, že methylestery oleje jsou pro přimíchávání z hlediska svých fyzikálně chemických vlastností lepší a dieslové motory pracují s lepší účinností než motory benzinové je třeba brát v úvahu že obě tyto bioložky v palivech jsou energeticky chudší proti benzinu nebo naftě a to v přepočtu na objem u benzínu a lihu 1:1,554 a u nafty a MEŘO 1:1,15. Je také důležité brát v úvahu, že výzkum a vývoj jde velmi rychle dopředu a v krátké době budou využívána tzv. biopaliva druhé generace při daleko širším využití biomasy. Velmi stručná odpověď na tuto otázku tedy zní: zhruba v poměru 1:2 ve prospěch k MEŘO. 2.3. Jak by měly být využívány zbytky po výrobě MEŘO/EtOH? Velmi stručně můžeme odpovědět takto: Jak výpalky, tak výlisky nebo extrahovaný šrot dnes umíme efektivně využít jako krmivo nebo dále energeticky. Je to pouze otázka nabídky a poptávky na trhu a ceny výrobku podobně jako je tomu dnes např. u otrub.   Odpověď