Problém je riešenie. (Branislav Moňok)
 Kontakty 
 Projekty 
 CZ Biom 
 AEBIOM 
 ECN 
 Atlas OZE 
 English  
 
Přihlášení:       ?


 Registrace

Biom Biom+

Reklamka:


Bioplynová stanice Třeboň

_#AUTHURL1_#AUTHURL7_#AUTHURL8

ČOV Třeboň je nejstarší bioplynovou stanicí v ČR zpracovávající kejdu prasat společně s městskými odpadními vodami. Vlastníkem a provozovatelem je firma R.A.B. spol. s r.o. Třeboň. Do provozu byla ČOV uvedena v r. 1974, pořizovací náklady v té době činily 24 mil. Kč. Čistírna byla postavena jako mechanicko-biologická čistírna pro společné čištění kejdy a odpadních vod z města Třeboň (18 tis. ekvivalentních obyvatel). Producentem kejdy je velkovýkrmna Gigant, dříve činil počet chovaných zvířat 30 tis. ks, dnes se stav snížil na 19 tis. ks. Z důvodu zvyšujících se požadavků na kvalitu odtoku byla čistírna rozšířena o druhý aerobní stupeň, který tvoří aktivační a dosazovací nádrž doplněná kaskádou čtyř biologických rybníků o celkové ploše 10 ha.

Obr. 1: Bioplynová stanice Třeboň

Komunální odpadní vody jsou přiváděny (Obr. 2) přes česle, lapák písku a usazovací nádrže do aktivační nádrže 1. aerobního stupně. Do aktivační nádrže (Obr. 3) je také přiváděná fermentovaná směs kejdy a směsného kalu z prvního a druhého aerobního stupně v množství 80 m3 denně.

Obr. 2: Schéma ČOV Třeboň
Obr. 3: Sdružený objekt I na ČOV Třeboň

Předčištěná odpadní voda je z dosazovacích nádrží prvního stupně gravitačně dopravována do aktivační nádrže (objem 4000 m3) druhého stupně s nitrifikací (Obr. 4). Přes dosazovací nádrž odpadní voda odtéká do kaskády čtyř biologických rybníků o celkové ploše 10 ha a průměrné hloubce 1,2 m. Ve čtvrtém rybníku o ploše 5 ha se s úspěchem realizuje odchov kapřích násad.

Obr. 4: Sdružený objekt II na ČOV Třeboň

Kejda z velkovýkrmny Gigant je z části čerpána do homogenizační jímky potrubím, z části je dovážena v autocisternách. Směs je čerpána kalovým čerpadlem do prvního fermentoru (Obr. 1). Fermentor má objem 3 200 m3 a je vytápěn na teplotu 39-41°C. Ohřev je řešen externím způsobem - čerpáním substrátu přes tři výměníky typu voda/kal, každý o výkonu 290 kW (Obr. 5).

Obr. 5: Výměníky voda/kal na ČOV Třeboň

Obsah fermentoru je odčerpáván asi z 2/3 výšky a vracen do jeho spodní části. Výhodou tohoto způsobu ohřevu je současné zajištění míchání. Míchání je zároveň zajišťováno bioplynem, který je kompresorem vháněn do trysky umístěné ve středu dna fermentoru. Míchání se provádí přibližně každé dvě hodiny po dobu 20 - 30 minut. Za celou dobu provozu byl fermentor čištěn pouze jednou, přičemž zhutnělá vrstva usazeného kalu zaujímala asi 10 % objemu nádrže. Střední doba zdržení zde činí 25 dnů a uvolňuje se zde přes 80 % z celkové produkce plynu.

Předfermentovaná směs přetéká do druhého reaktoru. Druhý reaktor má objem 2 800 m3, je míchán bioplynem a není vytápěn (teplota je zde o 4-8°C nižší). Oba reaktory jsou železobetonové konstrukce s kónickým dnem a stropem, izolované polystyrénovým obkladem, který je chráněn hliníkovým plechem. Bioplyn (3000 m3/den) se shromažduje v horních částech reaktorů, kde jsou na sběrném potrubí instalovány kapalinové tlakové ventily, které zajišťují hodnotu tlaku plynu výškou vodní hladiny na úrovni 150 - 200 mm vodního sloupce. Vznikající bioplyn je uskladňován v dvoumembránovém plynojemu Sattler o objemu 2100 m3 (Obr. 6).
Obr. 6: Plynojem Sattler u bioplynové stanice v Třeboni

Na ČOV jsou instalovány 2 kogenerační jednotky GEB 160 firmy ČKD Hořovice (obr. 7). Chlazení kogeneračních jednotek je propojeno s vytápěním fermentorů. Pro mazání motorů se používá olej pro plynové motory, ESSO LUBE PX 40. Vzhledem k tomu, že se na ČOV doposud neprovádělo odsíření bioplynu, provádí se výměna oleje po 500 Mh provozu, v případě odsíření lze životnost oleje zvýšit až dvakrát (vyprodukovaný bioplyn obsahuje v průměru 3-4,5 mg H2S/l,úpravou je možné tento obsah snížit až na 0,15 mg/l).

Obr. 7: Kogenerační jednotka GEB 160

Z reaktorů je část směsi čerpána na dekantační odstředivku (40 %) a zbytek je čerpán do uskladňovací nádrže, odkud se dle potřeby vyváží na pole (Obr. 8). Tuhá frakce z odstředivky je aplikována na půdu rozmetáním. Fugát z odstředivky je přiváděn do prvního aktivačního stupně (obr. 2).

Obr. 8: Hnojení hadicovým aplikátorem

Vznik tohoto článku umožnil grant Nadace Sluníčko číslo 5/03.

Tisk článku; bez obrázků

Poslat článek e-mailem

Související články:

Související články:

Rizikové prvky v kalech z čistíren odpadních vod (ČOV)
Bioplynové stanice - příspěvek k ochraně vod
Návštěva zemědělské bioplynové stanice ve Wathlingen dolní Sasko
Zajímavá technologie na kompostárně Moosdorf
Bioplyn z odpadů živočišné výroby
Demonštračné zariadenie využitia bioplynu v Nitre
Zkušenosti s výstavbou zemědělských bioplynových stanic
Výroba a využití bioplynu v zemědělství
Exkurze po bioplynových stanicích - 5 - Salzburg
Exkurze po bioplynových stanicích - 4 - Kirchstockach
Exkurze po bioplynových stanicích - 3 - Landau
Exkurze po bioplynových stanicích - 2 - Mettmach
Exkurze po bioplynových stanicích - 1 - Kladruby
Farmářské bioplynové stanice v Rakousku
Bioplyn v České republice

Předchozí/následující díl(y):


Datum uveřejnění: 7.6.2004 Poslední změna: 6.6.2004 Počet shlédnutí: 10781
Články ze dne: 7.6.2004 Články v kategorii: Bioplyn#Bioplyn">Bioplyn

Citace tohoto článku:
KAJAN, Miroslav: Bioplynová stanice Třeboň. Biom.cz [online]. 2004-06-07 [cit. 2020-02-24]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/index.shtml?x=183796>. ISSN: 1801-2655.



Agrární www portál EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Stránky věnované obnovitelným zdrojům energie Ekolist po drátě Waste - časopis zabývající se především problematikou odpadového hospodářství Portál Energetika Občanské sdružení EKODOMOV Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Informační odpadový server Lesnicko-dřevařský www server České centrum pro podporu inovací Konopářský svaz České republiky Ekobioenergo, o.s. Ekologické bydlení - energie, domy, šetření, ekologie, recyklace
O rozvoj a aktualizaci se stará redakce Biom.cz.
provozuje CZ Biom, VÚRV a VÚZT.
ISSN: 1801-2655
CMS: ActionApps