Inzerujte zdarma na Biom.cz!
 Kontakty 
 Projekty 
 CZ Biom 
 AEBIOM 
 ECN 
 Atlas OZE 
 English  
 
Přihlášení:       ?


 Registrace

Biom Biom+

Reklamka:


Význam organické hmoty v půdě

_#AUTHURL1_#AUTHURL7_#AUTHURL8

Úvod

Půdy, které jsou využívány pro produkci potravin, energie a surovin, ubývají vlivem vysychání a dezertifikace. Rovněž spotřeba půdy a extenzifikační programy přispívají k celosvětovému úbytku orné půdy o 10 mil. ha ročně. Jedním z rozhodujících kritérií půdní úrodnosti a stability je obsah půdní organické hmoty. Chemické složení a struktura organických látek v půdě mají však vliv rovněž na schopnosti půdy vázat cizorodé látky, pufrovací, zásobní a filtrovací funkci půdy.

Organické látky v půdě (obr.1) se skládají z různých frakcí s odlišnou rozložitelností, a tudíž i dobou setrvání v půdě. Půdní organická hmota se dělí na dvě frakce (Weber, 2001):

  • obtížně rozložitelná část závislá na lokalitě (trvalý humus skládající se z huminových kyselin, fulvokyselin a huminů),
  • snadno rozložitelná část závislá na způsobu hospodaření (nehumifikovaná část tvořená zejména uhlovodíky, lipidy a aminokyselinami).

Organická hmota v půdách ČR

Hons (1991) cituje sledování Morowitze, který zjistil, že středoevropský zemědělec spotřeboval v tomto století více jak polovinu naakumulované organické hmoty půd, která se zde soustřeďovala 800-1000 let. U černozemí jde v kvalitativním měřítku o snížení humusových látek ze 140 t/ha na dnešních 65-70 t/ha, u hnědozemí z hladiny 70 t/ha na 30-40 t/ha.

Množství rostlinné biomasy potřebné pro udržení 1%-ní úrovně organického uhlíku v mírně vlhké písčitohlinité půdě v oblasti Jižní Afriky je odhadováno na 7 t/ha pro udržení organické hmoty nízké kvality a 10 t/ha pro organickou hmotu s vysokou kvalitou (Janssen, 1993). Brady (1990) doporučuje až 30 t/ha - pro udržení optimálního 5%-ního obsahu organického uhlíku.

V podmínkách ČR se roční spotřeba nehumifikovaných organických látek pohybuje v rozmezí 4 až 4,5 t/ha. Tato hodnota je z 50 až 60 % uhrazena posklizňovými zbytky a zbývajících 40 až 50 % je třeba doplňovat organickými hnojivy (Rychter et al. 2001).

V současné době se v ČR ročně aplikuje ve stájových hnojivech (po odpočtu ztrát při skladování) odhadem pouze 0,6 až 0,7 t organických látek na 1 ha orné půdy (Rychter et al. 2001). To znamená o 1 - 1,5 tuny na ha méně oproti potřebě.

V roce 1991 byla situace dle Škardy a Římanovského o něco lepší: Na celkové průměrné roční spotřebě 4,11 tun organických látek (OL) na 1 ha orné půdy (o.p.) v ČR se cca 57% podílí posklizňové zbytky, včetně kořenové hmoty a exudátů (2,35 t OL / ha) a cca 43% mají uhradit organická hnojiva (1,76 t OL / ha). V jejich sortimentu jsou rozhodujícím zástupcem statková hnojiva (97%), na nichž se 8% podílí sláma a zelené hnojení a 92% stájová hnojiva, získaná ze 78% ve stelivových a z 22% v bezstelivových stájích. Zbývající 3% připadají na hygienicky nezávadné průmyslové komposty, jejichž produkce klesá vlivem závadných surovin, vysokých nákladů a klesajících dotací. A tak statková hnojiva, která mají uhradit 43% potřeby OL, každoročně dodají do půdy 1,26 t OL / ha o.p. (stájová hnojiva = 1,13 t OL / ha, sláma + zelené hnojení = 0,13 t OL / ha). To je však pouze 72% normativu potřeby 1,76 t OL / ha. Výsledkem je 28% schodek v bilanci potřeby a přísunu OL na orné půdě, který mají postupně vyrovnat statková hnojiva (za posledních téměř 10 let se nám jej podařilo snížit o relativních 7%).

Význam organické hmoty v půdě

Na základě údajů z předchozí kapitoly je možné konstatovat, že organické hnojení je dlouhodobě deficitní a navíc s klesající tendencí. Přitom podle Rychtera et al. (2001) a Gravese et al. (2001) plní organická hnojiva (a následně zvýšený obsah organické hmoty v půdě) tyto funkce:

  • zabezpečují přísun organických látek,
  • jsou zdrojem energie a uhlíku pro půdní mikroorganismy, a tím pozitivně ovlivňují biologickou činnost půdy,
  • chrání trvalý humus před rozkladem (degradací) dodáním primární organické hmoty,
  • zvyšují stabilitu půdních agregátů,
  • příznivě působí na řadu fyzikálně-chemických vlastností půdy (tvorbu drobtovité struktury, poměr vody a vzduchu, poutání živin, zlepšení ústojčivé schopnosti půdy),
  • organická hnojiva jsou hnojivy univerzálními, obsahují všechny rostlinné živiny,
  • zlepšují v půdě hospodaření s vodou (zvyšují vsak dešťové vody, vododržnost půdy, umožňují gravitační a kapilární pohyb vody aj.),
  • omezují působení vodní a větrné eroze v půdě,
  • příznivě ovlivňují obsah přístupného fosforu v půdě a mohou působit na vyvázání (imobilizaci) cizorodých prvků.

Organická hnojiva zajišťují lepší využití do půdy vnesených živin, jak potvrzuje Klír et al. (1992): Efekt organického hnojení je patrný při porovnání průběhu výnosových křivek z přesných dlouhodobých výživářských pokusů z Hněvčevse a Ruzyně. V obou lokalitách je hnědozem a ve sledovaných letech byla pěstována ozimá pšenice. V Hněvčevsi bylo pravidelně organicky hnojeno, zatímco v Ruzyni nebylo organicky hnojeno a to dlouhodobě. V Hněvčevsi byly podstatně lepší výnosy i u variant s nízkými dávkami dusíku. Např. u varianty s nulovou dávkou byly v Ruzyni v letech 1987-1991 dosahovány výnosy kolem 4 tun na ha zrna ozimí pšenice, zatímco v Hněvčevsi se pohybovaly mezi 6 až 8 tunami na hektar.

Vliv dodaných organických hnojiv je zvlášť významný u půd s nižší úrodností, a to i při vyšším obsahu Cox v půdě (Škarda 1992). To potvrzují i Petříková a Čermák (1991), kteří považují organické hnojení za základ každého hnojení v imisní oblasti, a to zejména na méně úrodných půdách.

Avšak nízký obsah humusu v půdě, charakteristický pro půdně ekologické podmínky střední Evropy, nemusí být v daném půdním typu sám o sobě hlavní příčinou snížení půdní úrodnosti. Při nízkém obsahu humusu může být půda naopak velmi úrodná, např. řepařská hnědozem. A naproti tomu v jiných půdněklimatických podmínkách, např. v horské oblasti, má hnědá půda, i při vyšším obsahu humusu, nízkou úrodnost. Zlepšit stav organických látek v orné půdě není pouze jednostrannou kvantitativní záležitostí, která je v našich přírodních a výrobních podmínkách prakticky neřešitelná, ale především kvalitativní (Škarda 1992).

Z uvedeného vyplývá, že pro zlepšení úrodnosti, stability a dalších kvalitativních vlastností půdy je potřebné:

  • snížit deficit organického hnojení,
  • preferovat kvalitu organických hnojiv před kvantitou,
  • zaměřit se zejména na
    • méně úrodné půdy,
    • půdy náchylné k dezertifikaci,
    • půdy znečištěné a jinak poškozené.

Těchto cílů je možné dosáhnout vícero způsoby. Např. preciznějším ekonomickým vyhodnocením přínosu organických hnojiv. Škarda (1992) uvádí, že základem pro toto ekonomické vyhodnocení je evidence produkce organických hnojiv, jejich obsahů organických látek a živin, provádění odpočtů účinných živin organických hnojiv od základního normativu potřeby živin pro stanovení potřeby průmyslových hnojiv, kvalifikovaná volba systému organického hnojení, bilancování organických látek v zemědělství na bázi kvalitních a efektivně využívaných statkových hnojiv či kompostů.

Oceňování organické hmoty

Zatímco ocenění minerálních živin obsažených v organických hnojivech je možné vypočíst relativně jednoduše podle aktuálních cen minerálních hnojiv, tak cena organické hmoty již tak jednoduše odvoditelná není. Váňa (1994) vypočítává normativ pro organickou hmotu z cen komerčních organických hnojiv a substrátů (tehdy mu vyšlo 0,5 Kč na 1 kg). Vostál (2002) odvozuje cenu organické hmoty v hnojivu od aktuální ceny rašeliny (v současnosti se cena rašeliny pohybuje kolem 1 Kč/l za balenou a kolem 0,5 Kč/l za volně loženou). Ani jedna z těchto metod však neumožňuje ocenění kvality organické hmoty.

Ocenění kvality organické hmoty by bylo možné např. na základě poměru huminových kyselin a fulvokyselin či dle indexu fytotoxicity, který je využíván pro stanovení zralosti kompostu.

Asi největším problémem hnojení organickými hnojivy je však velká finanční náročnost samotné operace hnojení. Kovaříček (2002) spočítal, že zatímco náklady na hnojení tuhými průmyslovými hnojivy se dle použité technologie a výměry pohybují cca od 200 do 300 Kč/ha, tak náklady na hnojení hnojem se při dávce 30 tun/ha pohybují cca od 2.500 do 6.500 Kč/ha.

Literatura

  • Brady, N. (cit. Graves et al. 2002): The Nature and Properties of Soils. Macmillan Publishin Company, New York, 1990.
  • Graves, A., Matthews, R., Waldie, K.: Soil Organic Matter. IN: The Forest Agriculture Interface Review. 2002, http://www.humintech.com/001/articles/article_definition_of_soil_organic_matter.html
  • Hons, P.: Systémy hnojení v alternativním zemědělství: bariéry a východiska. IN: Ekologické aspekty výživy a hnojení rostlin, VŠZ, Brno, s. 27-29, 1991.
  • Janssen, B.H. (cit. Graves et al. 2002): Integrated Nutrient Management: the use of organic matter and mineral fertilizers. In: H. Van Reuler & W. Prins (Editors), The Role of Plant Nutrients for Sustainable Food Crop Production in sub-Saharan Africa. VKP, Leidschendam, pp. 89 - 106, 1993.
  • Klír, J., Růžek, P., Zámečníková, B.: Úloha dusíku ve výživě rostlin. IN: Výživa a hnojení rostlin v podmínkách tržní ekonomiky, VÚRV, Praha, s. 78-90, 1992.
  • Kovaříček, P.: Technologické postupy hnojení, 2002, http://www.vuzt.cz/poraden/doporuc/r_vyr/kovarice/tph/tph.htm
  • Petříková, V., Čermák, A.: Kompenzace vlivu imisí na rostlinnou výrobu pomocí hnojení. IN: Ekologické aspekty výživy a hnojení rostlin, VŠZ, Brno, s. 186-187, 1991.
  • Richter, R., Hlušek, J., Ryant, P.: Organická hnojiva a jejich význam pro udržení půdní úrodnosti. Zemědělec 13 (47): 11-12, 2001. http://dahlia.mendelu.cz/~ryant/
  • Škarda, M.: Význam organických hnojiv v současných podmínkách. IN: Výživa a hnojení rostlin v podmínkách tržní ekonomiky, VÚRV, Praha, s. 32-53, 1992.
  • Škarda, M., Římovský, K.: Ekologická hlediska organického hnojení. IN: Ekologické aspekty výživy a hnojení rostlin, VŠZ, Brno, s. 16-21, 1991.
  • Vostál, J. (cit. Slejška, A., Maňásek, M.: Exkurze na kompostárnu Buchlovice. BIOM on line, 20.3.2002, http://www.biom.cz/index.shtml?x=73752)
  • Weber, J.: Organic substance in soil, 2001, http://www.humintech.com/001/articles/article_definition_of_soil_organic_matter.html

Příspěvek pro seminář "BIOODPAD 2002 - biologické metody využívání zemědělských odpadů"

Obrázek 1
Obr.1: Definice organických látek v půdě

Tisk článku; bez obrázků

Poslat článek e-mailem

Související články:

Související články:

Využití rychlokompostů při revitalizaci půdního prostředí kontaminovaného ropnými látkami
Rosnatka místo těžby rašeliny
Organominerální hnojivo z odpadů anaerobní digesce travní hmoty
Humus - půda - rostlina (1) Funkce humusu v ekosystému

Předchozí/následující díl(y):

Předchozí / následující díl(y):

Malá mechanizace pro kompostování
Od spalování k většímu třídění a kompostování bioodpadu, ekonomický pohled
Možnosti intenzifikace zrání kompostu
Čistírenské kaly - prokleté nebo životodárné?
Výroba a využití bioplynu v zemědělství
Omezení emisí amoniaku a metanu procesem rychlokompostování
Ekologické zpracování bioodpadů na minerální hnojivo a biopalivo technologií EKOBIOPROGRES?
Kompostovacia kampaň na Slovensku
Několik poznámek k problematice ekonomie odděleného sběru a třídění bioodpadů (z komunálních odpadů)
Strategie a nástroje pro nakládání s biodegradabilními komunálními odpady v Evropě
Program Composter a možnosti jeho využití při optimalizaci surovinové skladby kompostu
Optimalizace surovinové skladby při kompostování zbytkové biomasy
Současné trendy v mechanizaci pro kompostování v západní Evropě
Zkušenosti s výstavbou zemědělských bioplynových stanic


Datum uveřejnění: 11.11.2002 Poslední změna: 5.12.2002 Počet shlédnutí: 6540
Články ze dne: 11.11.2002 Články v kategorii: Pěstování biomasy#Pěstování biomasy">Pěstování biomasy

Citace tohoto článku:
SLEJŠKA, Antonín: Význam organické hmoty v půdě. Biom.cz [online]. 2002-11-11 [cit. 2022-07-06]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/index.shtml?x=109049>. ISSN: 1801-2655.



Agrární www portál EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Stránky věnované obnovitelným zdrojům energie Ekolist po drátě Waste - časopis zabývající se především problematikou odpadového hospodářství Portál Energetika Občanské sdružení EKODOMOV Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Informační odpadový server Lesnicko-dřevařský www server České centrum pro podporu inovací Konopářský svaz České republiky Ekobioenergo, o.s. Ekologické bydlení - energie, domy, šetření, ekologie, recyklace
O rozvoj a aktualizaci se stará redakce Biom.cz.
provozuje CZ Biom, VÚRV a VÚZT.
ISSN: 1801-2655
CMS: ActionApps