Moskalík J., , publikováno 21.2.2008, shlédnuto 10929x
Dobrý den, potřeboval bych zjistit nějaké informace o skadování biomasy nejlepe nějaký provozní předpis. Nejvíce mě zajíma problematika samovzněcování, vysvětlení tohoto mechanizmu, jak mu předcházet v jakých podmínkách různé druhy biopaliva skladovat atd. Děkuji předem za odpovědi , klidně to mohou být i odkazy na jednotlivé části problému ze zahraničních stránek.
| Datum: | 06 Mar 2008 13:03 |
| Název: | Johan |
| Autor: | Jan |
| WWW: | |
| zdravím, této problematice je nutné věnovat jistou pozornost. Odkazy na jiné články a podobné odkazy neuvádím jelikož je neznám. Nicméně sám doma skladuji velké množství pilin, které využívám k vytápění. Můj hlavní postřeh jak z praxe tk ze školy je, že dřevěné piliny (případně štěpka, sláma či pelety) po dosažení určité míry vlhkosti se začnou vlivem vnitřní energie zahřívat a jelikož vlhký materiál je dobře tepelně vodivý dochází a piliny dobře izolují dochází k navyšování teploty až do takové míry že dojde k samovznícení. Proto je nutné skladovat co nejsušší materiál, u dřeva cca 25% vlhkosti. U takto skladovaného materiálu nedochází k výše zmíněnému porcesu samovznícení. A je zajištěna požární bezpečnost. Přesnou teplotu vznícení neznám je dána právě vlhkostí a použitého materiálu. Pro sledování teploty je dobré do sípky vložit sondy, které měří teplotu a protojit je s alarmem. Teplotu bych nastavil na cca 40°C, aby problém byl včas identifikován a lehce odstraněn. Zvlasní zkošenosti: První fůru pilin jsem si přivezl z hromady od pily, po naplnění násypky došlo po cca 2 dnech k poměrně velkému nárustu teploty (po hromadě se nedalo chodit defacto pálila do chodidel) proto jsme okamžitě sýpku vyprázdnily a piliny poházeli volně aby proschly. Jakmile byla odstraněna volná voda bylo po problému. Podle mne je nejdůležitější si přivézt suchý materiál, u kterého nehrozí samovznícení. A navíc má lepší další parametry jako výhřevnost, sesípavost a u pelet drží tvar. | |
| Odpověď | |