Odborné články
Len setý olejný (Linum usitatissimum L.)
Jednoletá samosprašná bylina z čeledi Linaceae, poměrně nenáročná plodina dlouhého dne, pochází z jihovýchodní Asie. Vegetační doba je 150-170 dní. Lněný vosk využívá kosmetický a farmakologický průmysl, pokrutiny je možné zkrmovat, slámu je možné spalovat nebo využívat vlákno (Moudrý a Strašil, 1996). Semena se využívají v pekařství i jako lék, vývar z lněného semene je podáván chovateli dobytka jako posilující prostředek u telat a krav po otelení (Dostálek a kol., 2000).
Vhodnou předplodinou jsou jetelotravní směsky, ozimé obiloviny a nezaplevelené brambory. Len se obvykle řadí na konec trati po hnojení organickými hnojivy. Autoři Moudrý a Strašil (1996) uvádí jako nejvhodnější pro pěstování lnu olejného oblasti s ročními atmosférickými srážkami 500-700mm a nadmořskou výškou 480m, čemuž v našich podmínkách odpovídají okrajové oblasti řepařské a spíše bramborářská oblast. Podle Dostálka a kol. (2000) dává, narozdíl od přadného lnu, len olejný přednost suššímu a teplejšímu klimatu a pěstuje se v kukuřičné a řepařské oblasti.
Len má silnější kůlový kořen a díky tomu využívá vláhu z hloubky, proto jsou vhodné půdy hlubší a lehčí. V období počátečního růstu vyžaduje dostatek srážek, v době květu a zrání mu vyhovuje spíš sucho. Seje se počátkem dubna. Proti plevelům se vláčí prutovými branami. Číselné agrotechnické hodnoty jsou uvedeny v tabulce (Dostálek a kol., 2000). Moudrý a Strašil (1996) uvádí hodnoty HTS 4-9 g, norma výsevu 60-75 kg/ha, to je maximálně 600 rostlin na m2, a řádky 12,5cm. V pokusech dosahoval výnos sušiny zrna 1,19 až 3,25 t/ha a celkové sušiny nadzemní biomasy 6,55 až 12,9 t/ha.
Sklízí se v plné zralosti, když jsou tobolky zlatožluté a chrastí. Seká se nízko nad zemí, kde jsou křehčí stonky. Po sklizni se předčistí a dosuší. Kamenité půdy komplikují sklizeň. Len by se neměl na stejném pozemku pěstovat dříve než za sedm let (Dostálek a kol., 2000).
Netradiční energetické plodiny - základní údaje
| Plodina | HTS (g) | Výsevek (kg/ha) | Výsevek (semen/m2) | Řádky (cm) | Hloubka setí (cm) | Výnos (q/ha) | Cena v r. 99 (Kč/q*) |
| Amarant | 0,3-0,9 | 0,5-1,2 | 100-150 | 32-40 (45-60) | 1-2 | 15-25 | - |
| Konopí seté | 15-25 | 8-15 | - | 40 | 3-5 | 6-12 | - |
| Len setý olejný | 8-15 | 80-110 | 1000-1100 | 10-11 (20-25) | 1-2 | 8-15 | 1000-1200 |
| Lnička setá | 1 | 8-12 | - | 10-15 (20-25) | 1-2 | 10-15 | - |
| Slunečnice | 50-120 | 4-6 | 40-60 | 60-70 ´ 22-27 | 5 | 10-15 | 200-250** |
| * Výkupní cena poskytovaná společnostmi PRO-BIO
s.r.o. a Sluneční
brána s.r.o. za certifikovanou produkci v roce 1999. ** Cena za 1 kg sušených "okvětních plátků" slunečnice. V tabulce jsou uvedeny orientační hodnoty, někdy se jedná o poměrně široké rozpětí. Konkrétní výsevek je třeba přizpůsobit odrůdě a způsobu pěstování. (Dostálek a kol., 2000) |
|||||||
Literatura
- Dostálek, P. - Michalová, A. - Škeřík, J. - Hutař M. - Mitáček, T. Netradiční plodiny, bulletin ekologického zemědělství. PRO-BIO Šumperk, 2000.
- Moudrý, J. - Strašil, Z. Alternativní plodiny. JU ZF České Budějovice, 1996.
Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Biomasa – významný zdroj ekologické energie
Chrastice rákosovitá - nový alternativní zdroj pro průmyslové a energetické využití
Zkušenosti s produkcí energetických rostlin v provozních podmínkách
Topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus L.) - netradiční alternativní plodina pro průmyslové a energetické využití
Předchozí / následující díl(y):
Nepotravinářské netradiční plodiny
Topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus L.)
Lnička setá (Camelina sativa (L.) CRANTZ)
Konopí seté (Canabis sativa L.)
Laskavec (Amaranthus sp.)
Slunečnice roční (Helianthus annuus L.)
Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 12.3.2002
Poslední změna: 19.3.2002
Počet shlédnutí: 16960
Citace tohoto článku:
JEŽKOVÁ, Edita: Len setý olejný (Linum usitatissimum L.). Biom.cz [online]. 2002-03-12 [cit. 2024-12-13]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czp-pestovani-biomasy-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/len-sety-olejny-linum-usitatissimum-l>. ISSN: 1801-2655.
Komentáře:
|
|
|
|
|