Zprávy z tisku

Praha 13. prosince (ČTK) - Plán legislativních prací vlády na rok 2021 obsahuje 53 legislativních úkolů. Vyplývá to z návrhu, který v pondělí projedná kabinet. Více než dvě pětiny úkolů pro ministerstva vyplývají z nutnosti začlenit do českých zákonů evropské předpisy. Úřady mají vypracovat návrhy čtyř zcela nových zákonů, 15 novel zákonů a ve 31 případech předložit nové nebo novelizované vládní opatření. Menšinový kabinet ANO a ČSSD v lednu vstoupí do závěrečného kalendářního svého vládnutí, na podzim čekají Česko sněmovní volby. Před rokem plán obsahoval 97 úkolů.

Londýn 12. prosince (ČTK) - Generální tajemník OSN António Guterres dnes apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování. Na virtuálním klimatickém summitu, který pořádá Británie, vystoupil mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching, který ohlásil závazek snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého v poměru k HDP o 65 procent oproti roku 2005. Zvolený americký prezident Joe Biden na twitteru potvrdil, že USA se po jeho nástupu do Bílého domu v lednu opět připojí k pařížské dohodě o klimatu.

Ostrava 12. prosince (ČTK) - V Ostravě bylo rozmístěno 300 nádob na sběr jedlých tuků a olejů. Kontejnery mají pomoci snížit množství olejů, které domácnosti vypouštějí do kanalizace nebo vyhazují do směsného odpadu. ČTK to řekla mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská.

Urychlení elektrifikace v průmyslu, dopravě či sektoru budov může podle zahraničního serveru BloombergNEF (BNEF) nasměrovat Čínu ke splnění nedávno oznámeného cíle uhlíkové neutrality v roce 2060. Výzkumníci z BNEF zároveň dodali, že aby elektrifikace Číně skutečně při snaze o dekarbonizaci pomohla, je třeba rapidně snížit emisní intenzitu vyráběné elektřiny.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala zprávu o vyhodnocení pokroků Evropské unie v dosahování jejích energetických a klimatických cílů. Zpráva pracuje s prvními daty pro rok 2019. Ze zprávy vyplývá, že cíle snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů EU jako celek zřejmě splní. Naopak cíle zvyšování energetické účinnosti s největší pravděpodobností dosaženo nebude.

Evropští lídři budou ve čtvrtek jednat o zvýšení celoevropského emisního cíle na mínus 55 % do roku 2030. V Česku nyní oproti roku 1990 vypouštíme o 35 % emisí méně. Naplnění většiny ze zbývajících 20 p.b. renovacemi budov a rozvojem obnovitelných zdrojů energie (OZE) přinese přes 900 miliard nových investic zejména pro malé a střední firmy, nejméně 80 tisíc pracovních míst, kvalitnější bydlení a čistější ovzduší. Na jejich vyvolání musí vláda použít adekvátní část z bezprecedentního objemu fondů, které na klimatická opatření EU postupně vyčleňuje.

Praha 7. prosince 2020 – V minulém týdnu proběhlo třetí setkání v rámci bloku akcí nazvaných Ekoinovační fórum. Tématem setkání byly nejnovější trendy, novinky, inovace a lidské poznání v oblasti adaptace na změny klimatu, hospodaření s vodou a boj proti suchu. Setkání se také zaměřilo na moderní zdravá města a inovativní ekologické zemědělství. Zástupci byznysu, akademické sféry i nevládních neziskových organizací se shodli na tom, že změna klimatu a vývoj posledních let jsou pro Česko velkou příležitostí a současně výzvou, se kterou je třeba se vypořádat.

Ostrava 7. prosince (ČTK) - Výstava Infotherma zaměřená na vytápění, úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů se příští rok v Ostravě kvůli koronavirové pandemii neuskuteční. Vystavovatelé se mohou až do září prezentovat na stránkách výstavy virtuálně. Na internetových stránkách to oznámili pořadatelé největší takto specializované výstavy v České republice, na které bývá každoročně přes 350 vystavovatelů.

Globální kapacita zařízení na zachytávání a ukládání uhlíku (Carbon Capture and Storage – CCS) vzrostla v letošním roce o třetinu a tato zařízení jsou tak ročně nyní schopna zachytit téměř 40 milionů tun CO₂. Ve svém novém reportu to uvedl think tank Global CCS Institute.

Věcný záměr nového energetického zákona dnes schválila vláda. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. V plánovaném zákonu, který má nahradit dosavadní normu z přelomu milénia, chce ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) promítnout zásadní změny na trhu, které vedou k decentralizaci energetiky. Čím dál více zákazníků totiž elektřinu nejen spotřebovává, ale také vyrábí či ukládá. Příkladem mohou být fotovoltaické zdroje na střechách domů nebo bateriové systémy.

Premiér Boris Johnson oznámil nový vyšší cíl snížení emisí uhlíku pro Spojené království. Nový 68% cíl zatím není podpořený žádnou legislativou, ale je dle některých vědců správným krokem, ačkoliv ani tento cíl podle nich negarantuje ochranu klimatu.

V novém energetickém zákoně chce ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) promítnout zásadní změny na trhu, které vedou k decentralizaci energetiky. Čím dál více zákazníků totiž elektřinu nejen spotřebovává, ale také vyrábí či ukládá. Příkladem mohou být fotovoltaické zdroje na střechách domů nebo bateriové systémy. Věcný záměr zcela nového zákona, který má nahradit dosavadní normu z přelomu milénia, v pondělí probere vláda.

Hamry (Klatovsko) 5. prosince (ČTK) - První přečerpávací vodní elektrárna v Československu na Černém jezeře na Šumavě, která funguje 90 let, vyrobila loni 738 MWh elektřiny. Produkce malého bezemisního zdroje pokryje spotřebu zhruba 200 šumavských domácností. Není to zdaleka nejméně ze zdrojů ČEZ, méně vyrobily třeba další šumavská historická elektrárna Čeňkova Pila, vyrovnávací elektrárna v Komíně pod brněnskou přehradou a další, řekl ČTK Róbert Heczko, ředitel provozu ČEZ Obnovitelné zdroje, která je provozovatelem zdroje, jenž obsluhuje jeden strojník.

Praha 4. prosince (ČTK) - Je možné, že využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla kvůli situaci na trhu skončí dříve než ve stanoveném roce 2038. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Dnešní doporučení Uhelné komise podle nich není překvapivé, na základě dřívějších vyjádření členů komise se očekávalo. Připomínají také spojitost se sousedním Německem, kde je termín konce uhlí stanoven na stejný rok.

Uhelná komise doporučila vládě ukončit v Česku výrobu energie z uhlí v roce 2038. Přitom i podle středního scénáře Komory OZE, o možném využití tuzemských obnovitelných zdrojů energie, však může Česko již v roce 2030 spotřebovávat nejméně 21,5 TWh elektřiny z OZE. Tedy zhruba 80 % toho, kolik v současnosti z uhlí. Komora OZE poskytla komisi podklady již letos na jaře.

Praha 4. prosince (ČTK) - Zástupci energetického průmyslu, těžařů, tepláren a oborových svazů vesměs označují doporučení konce využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v ČR v roce 2038 za přijatelný kompromis. Podotýkají, že pouhé stanovení termínu ale nestačí a musí na něj navazovat další konkrétní kroky. Vyplývá to z jejich vyjádření na dotaz ČTK. Datum dnes vládě doporučila uhelná komise.

K oslavám mezinárodního dne půdy, který náleží 5. prosinci, se letos ještě výrazněji než dříve, připojuje Evropská bioplynová asociace (European Biogas Association, EBA) ve spolupráci se svými členy, kterým je za Českou republiku od letošního roku CZ Biom. Asociace CZ Biom má hlavní cíl, a tím je podpora rozvoje a využití biomasy a bioplynu jako obnovitelných zdrojů energie v České republice, a to vedle kompostárenství a ostatních biopaliv. Členstvím v Evropské bioplynové asociaci upevnila svoje postavení v sektoru, ve kterém zastřešuje zhruba tři čtvrtiny všech provozovatelů zemědělských a odpadářských bioplynových stanic. Společně tak chtějí upozornit na přínosy, které kvalitní zpracování zemědělských komodit a bioodpadů v bioplynových stanicích a jejich následné navrácení do půdy v podobě digestátu jako organického hnojiva vytváří. Ukládání uhlíku zpět do půdy je navíc nástrojem snižování emisí CO₂ z atmosféry.

Podle středního scénáře využití tuzemských obnovitelných zdrojů energie udržitelným způsobem může Česko v roce 2030 spotřebovávat nejméně 21,5 TWh elektřiny z OZE. Tedy skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí, zhruba 80 %. [1] Uhelná komise ale dnes ráno rozhodla, že výroba energie z uhlí skončí v Česku až v roce 2038. Komora OZE zveřejňuje podklady, které k potenciálu obnovitelných zdrojů poskytla na jaře Uhelné komisi.

Praha 4. prosince (ČTK) - Vybrané údaje o těžbě uhlí ve světě a o omezování uhelných elektráren v Evropě (uhelná komise dnes doporučila ukončit využívání uhlí v ČR v roce 2038; o věci bude finálně rozhodovat vláda):

Praha 3. prosince (ČTK) - Podle jaderného fyzika Vladimíra Wagnera není konec uhlí v Česku před rokem 2033 reálný. Ekolog Alexander Ač naopak uvedl, že dle některých analýz je možný do 10 let. V brzké budoucnosti bude zásadní a potřebný rozvoj nízkoemisních zdrojů, shodli se vědci oslovení ČTK. Wagner pracuje v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV) a na ČVUT, Ač v Ústavu výzkumu globální změny AV. Uhelná komise měla v pátek doporučit termín konce uhlí v Česku.