Zprávy z tisku

Ostrava 7. prosince (ČTK) - Výstava Infotherma zaměřená na vytápění, úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů se příští rok v Ostravě kvůli koronavirové pandemii neuskuteční. Vystavovatelé se mohou až do září prezentovat na stránkách výstavy virtuálně. Na internetových stránkách to oznámili pořadatelé největší takto specializované výstavy v České republice, na které bývá každoročně přes 350 vystavovatelů.

Globální kapacita zařízení na zachytávání a ukládání uhlíku (Carbon Capture and Storage – CCS) vzrostla v letošním roce o třetinu a tato zařízení jsou tak ročně nyní schopna zachytit téměř 40 milionů tun CO₂. Ve svém novém reportu to uvedl think tank Global CCS Institute.

Věcný záměr nového energetického zákona dnes schválila vláda. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. V plánovaném zákonu, který má nahradit dosavadní normu z přelomu milénia, chce ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) promítnout zásadní změny na trhu, které vedou k decentralizaci energetiky. Čím dál více zákazníků totiž elektřinu nejen spotřebovává, ale také vyrábí či ukládá. Příkladem mohou být fotovoltaické zdroje na střechách domů nebo bateriové systémy.

Premiér Boris Johnson oznámil nový vyšší cíl snížení emisí uhlíku pro Spojené království. Nový 68% cíl zatím není podpořený žádnou legislativou, ale je dle některých vědců správným krokem, ačkoliv ani tento cíl podle nich negarantuje ochranu klimatu.

V novém energetickém zákoně chce ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) promítnout zásadní změny na trhu, které vedou k decentralizaci energetiky. Čím dál více zákazníků totiž elektřinu nejen spotřebovává, ale také vyrábí či ukládá. Příkladem mohou být fotovoltaické zdroje na střechách domů nebo bateriové systémy. Věcný záměr zcela nového zákona, který má nahradit dosavadní normu z přelomu milénia, v pondělí probere vláda.

Hamry (Klatovsko) 5. prosince (ČTK) - První přečerpávací vodní elektrárna v Československu na Černém jezeře na Šumavě, která funguje 90 let, vyrobila loni 738 MWh elektřiny. Produkce malého bezemisního zdroje pokryje spotřebu zhruba 200 šumavských domácností. Není to zdaleka nejméně ze zdrojů ČEZ, méně vyrobily třeba další šumavská historická elektrárna Čeňkova Pila, vyrovnávací elektrárna v Komíně pod brněnskou přehradou a další, řekl ČTK Róbert Heczko, ředitel provozu ČEZ Obnovitelné zdroje, která je provozovatelem zdroje, jenž obsluhuje jeden strojník.

Praha 4. prosince (ČTK) - Je možné, že využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla kvůli situaci na trhu skončí dříve než ve stanoveném roce 2038. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Dnešní doporučení Uhelné komise podle nich není překvapivé, na základě dřívějších vyjádření členů komise se očekávalo. Připomínají také spojitost se sousedním Německem, kde je termín konce uhlí stanoven na stejný rok.

Uhelná komise doporučila vládě ukončit v Česku výrobu energie z uhlí v roce 2038. Přitom i podle středního scénáře Komory OZE, o možném využití tuzemských obnovitelných zdrojů energie, však může Česko již v roce 2030 spotřebovávat nejméně 21,5 TWh elektřiny z OZE. Tedy zhruba 80 % toho, kolik v současnosti z uhlí. Komora OZE poskytla komisi podklady již letos na jaře.

Praha 4. prosince (ČTK) - Zástupci energetického průmyslu, těžařů, tepláren a oborových svazů vesměs označují doporučení konce využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v ČR v roce 2038 za přijatelný kompromis. Podotýkají, že pouhé stanovení termínu ale nestačí a musí na něj navazovat další konkrétní kroky. Vyplývá to z jejich vyjádření na dotaz ČTK. Datum dnes vládě doporučila uhelná komise.

K oslavám mezinárodního dne půdy, který náleží 5. prosinci, se letos ještě výrazněji než dříve, připojuje Evropská bioplynová asociace (European Biogas Association, EBA) ve spolupráci se svými členy, kterým je za Českou republiku od letošního roku CZ Biom. Asociace CZ Biom má hlavní cíl, a tím je podpora rozvoje a využití biomasy a bioplynu jako obnovitelných zdrojů energie v České republice, a to vedle kompostárenství a ostatních biopaliv. Členstvím v Evropské bioplynové asociaci upevnila svoje postavení v sektoru, ve kterém zastřešuje zhruba tři čtvrtiny všech provozovatelů zemědělských a odpadářských bioplynových stanic. Společně tak chtějí upozornit na přínosy, které kvalitní zpracování zemědělských komodit a bioodpadů v bioplynových stanicích a jejich následné navrácení do půdy v podobě digestátu jako organického hnojiva vytváří. Ukládání uhlíku zpět do půdy je navíc nástrojem snižování emisí CO₂ z atmosféry.

Podle středního scénáře využití tuzemských obnovitelných zdrojů energie udržitelným způsobem může Česko v roce 2030 spotřebovávat nejméně 21,5 TWh elektřiny z OZE. Tedy skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí, zhruba 80 %. [1] Uhelná komise ale dnes ráno rozhodla, že výroba energie z uhlí skončí v Česku až v roce 2038. Komora OZE zveřejňuje podklady, které k potenciálu obnovitelných zdrojů poskytla na jaře Uhelné komisi.

Praha 4. prosince (ČTK) - Vybrané údaje o těžbě uhlí ve světě a o omezování uhelných elektráren v Evropě (uhelná komise dnes doporučila ukončit využívání uhlí v ČR v roce 2038; o věci bude finálně rozhodovat vláda):

Praha 3. prosince (ČTK) - Podle jaderného fyzika Vladimíra Wagnera není konec uhlí v Česku před rokem 2033 reálný. Ekolog Alexander Ač naopak uvedl, že dle některých analýz je možný do 10 let. V brzké budoucnosti bude zásadní a potřebný rozvoj nízkoemisních zdrojů, shodli se vědci oslovení ČTK. Wagner pracuje v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV) a na ČVUT, Ač v Ústavu výzkumu globální změny AV. Uhelná komise měla v pátek doporučit termín konce uhlí v Česku.

Praha 3. prosince (ČTK) - Česko možná už tento pátek dopoledne bude znát termín konce využívání uhlí. Takzvaná uhelná komise by na svém on-line zasedání měla odsouhlasit scénář, který následně do konce roku schválí vláda. To, že v pátek doporučení padne, očekává jeden z předsedů komise, ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Řekl to dnes novinářům. Někteří další členové komise však v posledních dnech uvedli, že je možné, že rozhodnutí zatím nepadne. Termínem pro konec uhlí v ČR, který bude komisí nejpravděpodobněji doporučen, zůstává podle informací ČTK rok 2038.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) podpořilo v nastavení pravidel Modernizačního fondu pestré vlastnictví obnovitelných zdrojů energie a potvrdilo princip demokratizace energetiky. Vyplývá to z dokumentu uveřejněného na webových stránkách programu. [1] Modernizační fond bude v právě začínající dekádě s odstupem největším zdrojem financování transformace energetiky.

Zástupci více než 300 obcí či malých a středních podniků žádají více peněz na komunitní energetiku z Modernizačního fondu. Ve výzvě oslovily vládu, ministerstvo životního prostředí (MŽP) a několik dalších resortů, aby zvýšily alokaci na tyto projekty. Signatáři kritizují, že programový dokument fondu vyhrazuje na komunitní energetiku jen 1,5 procenta svých zdrojů. Chtějí alespoň čtyři procenta. Organizace Frank Bold a Národní síť Místních akčních skupin sdružující občany, obce či podnikatele o výzvě informovaly ČTK v dnešní tiskové zprávě. Vyjádření MŽP ČTK shání.

Praha 30. října 2020 – Jak vyplývá ze zprávy Perspektivy energetických technologií 2020 aktuálně vydané Mezinárodní energetickou agenturou (IEA), pro dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 se musí urychlit zavádění inovací výroby zelené elektřiny, vodíku, biometanu a ukládání oxidu uhličitého. Technologie, které by měly zajistit přes 45 procent plánovaného snížení emisí v roce 2050, jsou teprve ve vývoji a dosud nebyly nasazeny v širší praxi.

Dillí 29. listopadu (ČTK/Thomson Reuters Foundation) - Mezi prodavači čaje a zeleniny vyhlazují pouliční žehlíři na svých pojízdných stolcích v ulicích indických měst šaty milionů lidí. Mají k tomu upravené vozíky, v nichž teplo jejich žehličkám dodává dřevěné uhlí. Takovýchto pojízdných žehlíren je v Indii deset milionů, avšak jejich činnost má kvůli velké spotřebě dřeva zničující dopad na lesy. Pomoci se rozhodla čtrnáctiletá Viniša Umašankarová a podařilo se jí to, napsala Thomson Reuters Foundation.

Praha 30. listopadu (ČTK) - Elektřina a plyn lidem příští rok nezdraží, část domácností za ně uspoří. Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti příští rok klesne v průměru o 1,7 procenta a u plynu o 1,6 procenta. Vyplývá to z dnešního oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny energií stanovuje. Podobný vývoj cen očekávají i analytici, podle kterých mohou někteří lidé celkově za energie ušetřit stovky až nižší tisíce korun ročně. Záleží na konkrétní smlouvě, distribučním území a také k čemu danou komoditu využívají.

Varšava 30. listopadu (ČTK) - Největší polská petrochemická společnost PKN Orlen chce v příštích deseti letech investovat kolem 140 miliard zlotých (zhruba 818 miliard Kč). Součástí plánů je také méně se věnovat zpracování ropy a pozornost naopak zaměřit na produkci energie z obnovitelných zdrojů, uvedla dnes firma. Ta je majitelem českého Unipetrolu.