Cena kukuřice včera poklesla na burze CBOT na nejnižší hodnotu za poslední téměř 4 roky. Hlavním důvodem je nejspíše očekávání rekordní sklizně ve Spojených státech Amerických. To by se mohlo projevit navýšením světových zásob kukuřice. Američtí pěstitelé kukuřice čekají, že sklidí v letošním hospodářském roce rekordních 13,93 mld. bušlů.
Až milion korun ročně by mělo ušetřit Znojmo na poplatcích za nakládání s odpadem. Radnice se se společností .A.S.A. EKO Znojmo se dohodla, že z velkoobjemového odpadu, který se vozí na skládku, se bude třídit dřevo. To tvoří zhruba třetinu ze 6000 tun komunálního odpadu, uvedla mluvčí města Zuzana Pastrňáková. S tříděním se začalo již v červnu.
Na Plodinové burze Brno pokračuje pokles cen zemědělských komodit, u některých obilnin šlo v posledním sledovaném období o výrazný pád. Pšenice zlevnila o devět procent. Trend souvisí s očekávanou sklizní. Obilí je levnější než před rokem, vyplývá z informací, které dnes burza zveřejnila.
Mnozí menší provozovatelé např. restaurací, rychlého občerstvení, drobných autoopraven, opraven elektroniky a dalších drobných provozoven často zapomínají, že ze zákona mají vést průběžnou evidenci produkovaných odpadů, uchovávat ji po několik let a samozřejmě uchovávat doklady o bezpečné likvidaci odpadů oprávněnými firmami. Jsou často nemile překvapeni, když jsou pokutováni za nedodržení těchto pravidel. A pokuty nemusí být zrovna malé, mohou dosáhnout až stovek tisíc korun.
Je možné schválit manipulační řád vodního díla na dobu životnosti vodního díla nebo musí být platnost rozhodnutí, kterým se manipulační řád schvaluje, časově omezena?
Po jednoznačném odmítnutí cesty schvalování zásadních strategických změn v odpadovém hospodářství formou poslaneckých návrhů, ke kterému došlo před 14 dny ve sněmovně v rámci tisku č. 172, jsou podobná témata opět načtena jiným poslaneckým pozměňovacím návrhem, tentokrát v tisku č. 153.
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo 25. června výzvu na kofinancování projektových záměrů připravovaných do výzvy LIFE, kterou Evropská komise zveřejnila 18. června.
Ministerstvo průmyslu (MPO) navrhuje novelu, podle níž by lidé nově platili poplatek na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) podle hlavního jističe. Dosud se příspěvek určoval podle spotřeby elektřiny. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy ministerstva. Celková roční platba většiny zákazníků při srovnatelném odběru by se podle MPO změnit neměla. Energetický expert společnosti ENA Jiří Gavor ale soudí, že úprava domácnosti znevýhodní.
Navržené nové cíle v oblasti odpadů a obalů, o kterých se bude diskutovat na úrovni členských států v následujících měsících, vedou k podstatným změnám především v rámcové směrnici o odpadech, směrnici o skládkách odpadů a směrnici o obalech a obalových odpadech.
Do polí na Hané tento týden vjely první kombajny, které začaly z polí sklízet ozimý ječmen. Žně byly zahájeny zhruba o dva týdny dříve než loni, zemědělci ale kvůli suchu očekávají průměrnou úrodu obilí i řepky. ČTK to dnes řekl ředitel olomoucké Agrární komory Miloš Porč.
Odpadového hospodářství ČIŽP je vedle oblasti ochrany přírody nejmladší složkou. Její vznik byl reakcí na skutečnost, že nakládání s odpady se stalo v posledních desetiletích celosvětovým civilizačním problémem. V kompetenci oddělení je kontrola dodržování právních předpisů v oblasti nakládání s odpady, obaly, chemickými látkami a biocidy.
Pěstování plodin určených k produkci energií a biopaliv přispívá ke zvyšování světových cen potravin. V srovnání s dalšími vlivy, jako je růst počtu obyvatel ve světě a růst blahobytu v rozvojových zemích, jsou ale dopady rozšiřování energetických plodin na ceny potravin jen omezené. Uvádí to studie vědců z Humboldtovy univerzity v Berlíně.
Vytápěcí návyky českých domácností se mění, už jim nevyhovuje spalovat uhlí nebo jiná neekologická paliva a obracejí se k čistějšímu dřevu nebo dřevěným peletám a briketám. Dokazují to loňské prodeje kotlů. V roce 2013 si koupilo nový kotel přes 107 tisíc zákazníků, což je nejvíce za posledních pět let. A poprvé se více lidí přiklonilo ke kotli na biomasu než na uhlí. Jde o trend, kterým se Česká republika přibližuje Rakousku nebo Německu. Podpořen je navíc také zákonem o ochraně ovzduší, který neekologická topidla vyřazuje z trhu.
Ukrajinské domácí zemědělství disponuje potenciálem výroby 30-40 mld. m3 levného bioplynu, a to především ze slámy obilovin, stébel kukuřice, dřevěných odpadů. Uvedený objem vyžaduje výstavbu 3 tis. nových bioplynových stanic. Během dvou desetiletí existence Ukrajiny jako nezávislého státu bylo zatím postaveno pouze 10 bioplynových stanic.
Česko má na energeticky úsporná opatření do roku 2020 zajištěné finance ve výši minimálně 95 miliard korun. Pomoci mají hlavně strukturální fondy a dražby emisních povolenek, uvedlo ministerstvo průmyslu (MPO). Návrh "Národního akčního plánu energetické účinnosti" počítá s tím, že roční energetická spotřeba primární energie do roku 2020 v tuzemsku klesne o 20 procent, jak žádá EU. S tím ale nesouhlasí Aliance šance pro budovy (ŠPB).
Česko nemá podmínky k tomu, aby transformovalo svou energetiku směrem k obnovitelným zdrojům v takovém rozsahu, jako to dělá Německo. Prohlásil to český ministr životního prostředí Richard Brabec po jednání se svou německou kolegyní Barbarou Hendricksovou v Berlíně. Podle Brabce je třeba zajistit, aby se na evropské úrovni našel mezi oběma postoji kompromis a aby Česko nebylo nuceno přijmout příliš ambiciózní ekologické cíle, které by poškodily jeho ekonomiku.
Až pět milionů korun navíc stojí ročně Břeclav špatné třídění odpadů. Lidé totiž do kontejnerů na zelený a dřevěný odpad hází odpad komunální, za jehož odvoz a uložení na skládku radnice platí peníze navíc. Informovala o tom mluvčí Břeclavi Eliška Windová. Město kvůli tomu zřídí první hlídaný svoz odpadu a omezí místa, na kterých se budou kontejnery nacházet.
Ochránci přírody kritizují návrh na snížení poplatků za zábor té nejkvalitnější zemědělské půdy. V novele, kterou v úterý zveřejnilo ministerstvo životního prostředí, totiž přibližně na polovinu klesly koeficienty ekologické váhy, na jejichž základě se vypočítává cena půdy. Ty se navíc nově nebudou sčítat, ale bude použit pouze ten nejvyšší z nich.
V Přerově se v polovině srpna otevře druhý sběrný dvůr. Stavbu za 4,8 milionu korun, z nichž velkou část tvoří dotace, dnes převzali zástupci města. Dvůr vyrostl v prostorách bývalých Želatovských kasáren; ročně by měl pojmout až 350 tun odpadu. Stavba druhého dvora v pořadí byla prioritou zdejších technických služeb. Město doufá, že tím mimo jiné ubudou černé skládky.