Zprávy z tisku

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková dnes na tiskové
konferenci představila 4 hlavní výhrady proti novele zákona č. 458/2000 Sb. (energetický
zákon, zákon) a zároveň uvedla konkrétní příklad dopadů do regulačních vyhlášek ERÚ ještě
před přijetím tohoto zákona.

Miliardář Zdeněk Bakala definitivně odešel z mezinárodní investiční skupiny BXR Group. Společnost oznámila rozdělení aktiv, Bakala získá například nákladního železničního dopravce Advanced World Transport nebo komerční nemovitosti. Chystá nové investice zejména ve střední Evropě, píše Mladá fronta Dnes (MfD).

Od roku 2024 by na skládkách mělo skončit pouze to, co nepůjde zrecyklovat nebo jinak využít. Aspoň s tím počítá odpadový zákon, který včera poslanci poslali do třetího čtení. Na první pohled žádný problém. Komu není životní prostředí lhostejné, měl by normu přijmout s otevřenou náručí.

Stát chce limitovat, kolik elektřiny mohou vyrobit „zelené elektrárny“ s nárokem na státní podporu. Vyplývá to z návrhu novely energetického zákona ministerstva průmyslu a obchodu, u kterého v pátek skončilo meziresortní připomínkové řízení. Podporovatelé OZE s návrhem nesouhlasí. Nejhůře by dopadla biomasa.

V posledních dvou měsících je mediální prostor pln různých komentářů a vyjádření odpovědných osob a politiků k potřebám nutných změn v odpadovém hospodářství...

Obce mají výhrady k některým úpravám zákona o odpadech včetně toho, jak by se měl likvidovat bioodpad. Změny navrhuje ministerstvo životního prostředí. V současnosti projednává Sněmovna senátní návrh novely zákona o odpadech, v úterý půjde do druhého čtení. Původně se dotýkal oblasti regulace provozu zařízení pro sběr a výkup odpadů kvůli problémům výkupen kovového odpadu.

Pokud Sněmovna schválí odpadový zákon v současném znění, nasměruje nakládání s odpady k podpoře spaloven a českým domácnostem se to prodraží. Uvedli to představitelé ekologického Hnutí Duha na dnešní tiskové konferenci. Navrhují proto variantu, která je podle nich levnější, v níž se kombinuje recyklace s dotříděním zbytkového odpadu ve speciálních zařízeních.

Poslanci budou opět hlasovat o zákazu skládkování směsného komunálního odpadu a recyklovatelných odpadů od roku 2024. Sněmovní výbor pro životní prostředí navrhl přidat zákaz do senátní novely odpadového zákona, jež má za cíl ztížit možnost výkupu kradených kovů. Obce by podle předlohy mohly vyhláškou omezit provozní dobu sběren surovin na svém území, určit místa pro jejich provoz, nebo je naopak zakázat. Poslanci dnes normu postoupili do závěrečného schvalování.

Zemědělci na jihu Čech oseli obilovinami nejmenší plochu za posledních 12 let - 140.456 hektarů, což je o 3186 hektarů méně než loni. Také řepky meziročně ubylo, a to o 1249 hektarů.

Buštěhrad dosáhl žalobou u krajského soudu odklad vydání povolení pro stavbu plánované bioplynové stanice. O námitkách města proti stavbě bude soud ještě rozhodovat. ČTK to dnes řekl místostarosta Buštěhradu Miroslav Oplt. Proti výstavbě bioplynové stanice je část místních občanů, kteří se obávají případného zápachu, i vedení města, podle něhož není stavba například v souladu s územním plánem. Soudní přiznání odkladného účinku zabrání tomu, aby bylo vydáno stavební povolení dříve, než soud o kauze rozhodne.

Německý parlament dnes s konečnou platností schválil reformu podpory obnovitelných zdrojů energie. Po červnovém souhlasu Spolkového sněmu dnes zákon podpořila i Spolková rada, v níž zasedají zástupci vlád německých zemí. Zákon určuje strop pro stavbu nových solárních a větrných elektráren a omezuje výjimku z placení příspěvku na obnovitelné zdroje, kterou dosud měl průmysl.

Letošní sklizeň základních obilovin by podle prvního odhadu Českého statistického úřadu měla být o 2,5 procenta nižší než loni. Zemědělci by měli sklidit 6,654 milionu tun, což by bylo o 170.000 tun méně než v loňském roce. Úroda řepky by měla klesnout o 12,8 procenta na 1,259 milionu tun. Je to o 184.000 tun méně, než byla loňská sklizeň.

Zemědělci v Libereckém kraji čekají letos menší úrodu obilí a řepky. Podle červnových odhadů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), by se mělo v kraji sklidit 100.695 tun obilí, což je zhruba o 4,5 procenta méně než loni. Úroda řepky by měla být asi o devět procent nižší, pěstitelé odhadují, že jí sklidí 18.798 tun.

Na polích Vysočiny se letos pěstuje o něco víc kukuřice, řepky a máku, naopak mírně ubylo obilovin, brambor a kmínu. Výkyvy u těchto plodin ale většinou nejsou tak výrazné jako před rokem. Nejvíc orné půdy v kraji zabírají obiloviny. Vyplývá to ze soupisu ploch osevů zemědělských plodin, který zveřejnil Český statistický úřad. Zemědělci se pomalu chystají na žně. Některé podniky počítají se zahájením sklizně v příštím týdnu.

Šestý kontrakt ve Švédsku získaly za posledních osm let plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Do továrny na výrobu celulózy firmy Södra Cell v jihošvédském městě Värö dodá za stovky milionů korun novou 64megawattovou turbínu, díky níž se místní elektrárna rozšíří, uvedl výrobce v tiskové zprávě. Nový blok na biomasu zvýší podíl zelené energie na úkor fosilních paliv.

Pražané budou moci do kontejnerů na tříděný odpad nově vyhazovat také kov. Pražské služby (PS) rozmístily po městě kontejnery, které jsou určeny na plechovky od pití a nově také na kov. Kontejnery mají šedivou barvu. ČTK to sdělil mluvčí PS Radim Mana. Nyní lze třídit plasty, papír, kartóny od pití, sklo nebo bioodpad.

Středočeský kraj začne znovu přijímat žádosti o takzvané kotlíkové dotace 8. září. Slavnostní zahájení druhého kola projektu je plánováno 5. září na výstavě zaměřené na tepelnou techniku v Lysé nad Labem, kde bude mít hejtmanství informační stánek, sdělila dnes ČTK Markéta Vítková z krajského úřadu. Dotace má přispět ke zlepšení kvality ovzduší, rozdělovat se bude celkem 80 milionů korun.

Evropská komise má 88 výhrad k dohodě o partnerství, podle níž má do Česka proudit 550 miliard korun evropských dotací v letech 2014 až 2020. Nedostatky jsou podle Bruselu například v plánech na investice do ekologie, energetiky, dopravy, zdravotnictví, školství, informačních technologií nebo sociální oblasti. Napsala to dnes Mladá fronta Dnes (MfD). Česká strana může podle deníku připomínky vypořádat, nebo se i bez toho podobně jako v roce 2007 na schválení plánu čerpání dotací domluvit s Evropskou komisí na politické úrovni.

Čeští zemědělci, potravináři a lesníci získají v rámci Programu rozvoje venkova (PRV) v letech 2014 až 2020 celkem zhruba 84 miliard Kč. Program dnes schválila vláda, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství. ČR ho nyní předloží Evropské komisi, která by ho měla schválit začátkem roku 2015.

Se zhruba 70 miliardami korun počítá aktuální verze Operačního programu Životní prostředí pro nadcházející roky 2014 až 2020. Návrh programu dnes schválila vláda. Nejen OPŽP ale i další programy, jak je vláda přijala, však kritizují nevládní organizace. Investice z evropských fondů podle nich mají sloužit k promyšlené a dlouhodobé změně české ekonomiky, a nikoliv jen k lepení nejhorších problémů. Tyto navrhované verze prý mohou narazit u Evropské komise.