Politici by měli jasně říct, jak bude využito uhlí, ke kterému by se těžaři dostali případným prolomením takzvaných těžebních limitů. ČTK to dnes řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Ústecký krajský úřad vydal souhlasné stanovisko k záměru obnovit provoz v průmyslovém lihovaru v Trmicích na Ústecku. Součástí vyjádření úřadu v procesu posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA) je řada podmínek, které musí lihovar splnit. Zjistila to ČTK z úřední desky krajského úřadu. Starostka Trmic Jana Oubrechtová věří, že se nebudou opakovat problémy se zápachem.
Hasiči stále odčerpávají vodu z potoka Zlatník znečištěného únikem digestátu z bioplynové stanice u části Liboměřic Nové Lhotice. Stanice patří společnosti Agro Liboměřice. Látka podobná močce se do toku dostala v sobotu ráno. Na místě v tuto chvíli zasahuje pět hasičských jednotek, řekla ČTK dnes před polednem mluvčí krajských hasičů Vendula Horáková.
Až 1,75 miliardy korun by mohlo jít na třídění odpadu, zateplování veřejných budov nebo obnovu zeleně v krajině. Jde o poslední výzvu z končícího Operačního programu Životní prostředí.
Státní energetická inspekce (SEI) loni uložila pokuty v celkové výši 29,4 milionu korun. ČTK o tom dnes informovala její mluvčí Radka Vymlátilová. Inspekce loni provedla 1123 kontrol dodržování zákonů o hospodaření energií, o podporovaných zdrojích energie a o cenách, jejichž dodržování má na starosti.
Tříčtvrtinový podíl v předním českém výrobci turbín EKOL koupila čínská společnost ShaanGu, významný dodavatel pro energetiku, metalurgický a petrochemický průmysl. Jednu z největších čínských investic v Česku za poslední roky podepsali v Brně zástupci obou firem. ShaanGu přišla majorita v EKOLu na 1,34 miliardy korun. Na zbylých pětadvacet procent má čínská společnost opci.
Sněmovna asi schválí novelu, kterou chce vláda více přiblížit formulace v zákoně o právu na informace o životním prostředí příslušné unijní směrnici. Novela má především upravit definice a pojmy v zákoně, aby se Česko vyhnulo sankcím od Evropské komise. V druhém čtení padl jediný pozměňovací návrh, podle kterého by ministerstvo životního prostředí muselo každoročně zpracovávat a zveřejňovat zprávy o životním prostředí i pro jednotlivé kraje.
Novela zákona o odpadech, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí (MŽP), může způsobit významný nárůst administrativy i nákladů u části z více než 1,7 milionu obyvatel ČR, kteří nejsou napojeni na veřejnou kanalizaci.
Návrh zákona o prevenci závažných havárií, které mohou být způsobeny nebezpečnými látkami, předloží ve středu vládě ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jeho úřad vytvořil normu, která transponuje evropskou směrnici do českého práva a určuje pravidla pro bezpečnostní dokumenty i správní poplatky. Evropskou směrnici musejí členské státy přijmout do konce května.
Novela zákona o odpadech, která zavedla povinnost zajistit pro lidi třídění kovů a bioodpadu, nezaskočila hlavně větší města. Některá z nich konkrétně sběr biodpadu podporují různými formami už několik let, možnosti třídění ale plánují dále rozšiřovat. Pro menší obce to ale může být problém. Přinese jim to nové náklady, navíc tam lidé často už využívají svoje vlastní komposty.
Peníze z dvacetimilionové dotace určené na výměnu starých neekologických kotlů v Královéhradeckém kraji by měly být rozdělené mezi žadatele do konce dubna. Loni v květnu podalo v kraji podalo žádost o dotaci 420 lidí. Hradecký kraj zvažuje, že výměnu nevyhovujících zdrojů vytápění podpoří i v letošním roce, o podobě podpory však dosud nebylo rozhodnuto.
Případné prolomení těžebních limitů ohrozí zhruba 800 pracovních míst v katastru Horního Jiřetína, včetně 300 zaměstnanců hlubinného dolu Centrum, říká starosta města Vladimír Buřt (Strana zelených). Podle něj rozšíření těžby nepřinese žádná nová pracovní místa. Společnost Severní energetická, která vlastní důl Centrum i lom Československé armády (ČSA), jichž by se mohlo případné prolomení limitů týkat, s argumentací nesouhlasí.
Nová vyhláška o třídění bioodpadu přinesla v Královéhradeckém kraji problémy zejména menším obcím. Města, která oproti vesnicím většinou disponují sběrnými dvory či kompostárnami, mají sběr bioodpadů vyřešen, zjistila ČTK u městských a obecních samospráv. Třídění bioodpadu rostlinného původu musejí obce podle vyhlášky lidem zajistit od 1. dubna do konce října.
Všechna města v Ústeckém kraji umožňují třídit bioodpad tak, jak jim to od 1. ledna nařizuje nová vyhláška o třídění bioodpadu a kovů. Službu pro obyvatele zajišťují řadu let a postupně ji rozšiřují. Speciální popelnice mají k dispozici obyvatelé části Děčína, Teplic nebo Litoměřic. Jinde mohou lidé odpad odevzdávat ve sběrných dvorech, radnice často organizují i svozy odpadu ze zeleně.
Magistrátní odbor zeleně chystá v letošním roce opět svoz bioodpadu prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů. Budou vždy umístěny na vybraných místech v Praze podle předem daného harmonogramu. Pražané mohou bioodpad kromě toho třídit hned několika dalšími způsoby - odevzdávat zahradní odpad ve sběrných dvorech nebo si objednat a zaplatit kompostejnery, které si mohou objednat online na stránkách Pražských služeb (PSAS).
Větší města v Karlovarském kraji už kromě běžného komunálního odpadu sváží i bioodpad. Většinou končí v kompostárnách. Nádoby na biologicky rozložitelný komunální odpad nabízí Karlovy Vary i Cheb, Sokolov jako sídlištní město s malým počtem rodinných domů umožňuje lidem uložení bioodpadu ve sběrném dvoře. O svozu bioodpadu a kompostování uvažují ale i menší města, zjistila ČTK.