Zprávy z tisku

Vláda schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s úpravami podle připomínek obsažených ve stanovisku předsedy Legislativní rady vlády.

Klášterecko - Polomy na Klášterecku po nedávné vichřici ještě dnes likvidují lesní hospodáři.

V porostech se objevují takzvané smutné stromy. To je podle odborníků neklamný důkaz toho, že se přemnožil kůrovec.

Rozpustit peníze získané prodejem emisí ve státním rozpočtu by bylo lákavé, ale zcela chybné.

Mají-li být staré ekologické zátěže po provedené technické rekultivaci plně integrovány do krajiny, je nezbytné, aby následovala biologická rekultivace spočívající minimálně v zatravnění povrchu, lépe však ve vysázení vhodných dřevin.

Nová situace celosvětového vývoje jako jsou klimatické změny, neustálý nárůst počtu obyvatel a invaze cizích živočišných druhů vytváří nebývalý tlak na území národních parků a chráněných lokalit, které pokrývají téměř 13 % naší planety. Varování tento týden vydali vědci z World Resources Institute.

Tající ledovce, řeky bez vody a vysušená pole i louky. Tak by to mohlo brzo vypadat ve Švýcarsku, kterému se přezdívá vodní hrad Evropy. Letošní vedra nejsou totiž žádnou výjimkou, ale něčím, na co se evropské počasí musí do budoucna připravit.

Letecké hnojení zhruba jednoho tisíce hektarů poškozených lesních porostů v Orlických horách zahájil v uplynulém týdnu s.p. LČR. Smyslem zásahu je okamžité dodání rychle využitelných živin trpícím lesním porostům, které tak lépe překonají kritickou situaci a načerpají zásoby na přežití zimního období.

Festivaly jsou různé - filmové, divadelní, pivní... U nás ojedinělý je festival ve znamení slámy. Na hlavním silničním tahu mezi Jičínem a Turnovem lákaly k návštěvě akce projíždějící motoristy netradiční poutače - různě vyšňořené balíky slámy s transparenty, zvoucími do obce Radvánovice. O tom, že sláma nemusí sloužit jen jako podestýlka pro chovy hospodářských zvířat nebo "dekorace" krajiny v podobě stohů, přesvědčily letošní slavnosti slámy Slamák 2003, které se uskutečnily u Radvánovic v Českém ráji po loňské premiéře již podruhé.

Spolkový výzkumný ústav lesního hospodářství zveřejnil bilance dřeva v letech 2001 a 2002. Pracovní zpráva obsahuje hodnoty pro Spolkovou republiku Německo. Pro rok 2001 se výsledky opírají o konečné údaje úředních statistik. Pro rok 2002 jsou k dispozici pouze předběžné údaje, která se možná budou muset později upravovat.

Ve snaze kvalitně zodpovědět nejčastější dotazy čtenářů v oblasti energeticky úsporného stavění rodinných domů požádala redakce Alternativní energie o pomoc odborníka nanejvýš povolaného Ing. Vladimíra Žďáru.

Němečtí zemědělci značně snížili na tento rok své orné plochy pro řepku a ozimou pšenici, naproti tomu bude rozšířen areál pro jarní ječmen. To vychází z předběžných výsledků hlavního využití půdy pro rok 2003, které nyní vydal statistický spolkový úřad.

Na tuto otázku hledejme odpoveď na vašich polích podle stavu porostů ve fázi předsklizňového dozrávání a předpokládaného vývoje počasí (jen těžce lze odhadnout v posledních letech a především jej ovlivnit, vzpomeňme na průběh září 2001 – kdy byl až o více jak 200% překročen měsíční srážkový normál, podobně i ten roku 2002 – srážkový měsíční úhrn 80 až 130 mm).

Zemědělci k pondělku sklidili téměř 98 procent z 1,36 milionu hektarů obilovin. Produkce obilí činí 5,329 milionu tun, což je meziroční pokles asi o 13 procent. Rolníci v podstatě dokončili také žně řepky, jejíž sklizeň proti loňsku propadla o 44 procent na 399 tisíc tun, vyplývá z údajů ministerstva zemědělství.

V průběhu roku 2002/2003 musela řepka čelit mnoha stresovým vlivům. Už při výsevu, z důvodu srpnových dešťů, nebyly optimální podmínky pro její setí (v mnohých případech opožděný výsev). Před zimou byly porosty slabé a nevyrovnané, což se projevilo i na jejich přezimování. Vše ještě dovršilo jarní sucho. Výnosy řepky v tomto pro řepku mimořádně nepříznivém roce budou patřit k těm nejnižším, přesto byl letošní rok významný z hlediska odlišných reakcí odrůd na tyto stresové podmínky.

Průměr pětiletí 1999-2003 je pro ozimou řepku ekonomicky ztrátový ve výši asi 1100 Kč/ha. Letos se na řepce i při farmášké ceně kolem 8 tis.Kč/t prodělají 2 až 3 tis.Kč/ha. Hrozí ústup od řepky a příklon k národním, ale obchodně nezvládnutým komoditám, jako jsou mák a hořčice. Tyto naše speciality mají ohromný odbytový potenciál. Ale v současnosti, kdy začínáme rozumět pojmu kolonie či banánová republika, to nesmíme s národními specialitami zatím přehánět.

V těchto dnech, kdy již skončila vlivem extrémního sucha sklizeň řepky, se současně pěstitelé musí rozhodnout, kolik jí zasejí. Po několika posledních letech, kdy byla sklizeň obilovin pozdější, se zdá, že předplodiny pro řepku budpou sklizeny včas a navíc je i málo slámy, takže její úklid nebude trvat tak dlouho. Je však otázkou, nakolik budou zemědělci vyschlou a utuženou půdu schopni rychle a kvalitně zpracovat pro setí řepky. Mimo tyto otázky agrotechnické jsou tu však ještě otázky finanční.

Evropská komise přijala návrh nařízení, které má za cíl snížit emise skleníkových plynů obsahujících fluor.

Pravděpodobnost, že někde v příštích letech dojde k výpadkům v dodávkách elektřiny podobným těm, jaké zasáhly část Spojených států a Kanady, se rovná jistotě. Příčin, které je mohou vyvolat, je příliš mnoho na to, aby se jim dalo zabránit.

Klima je jen dlouhodobý statistický průměr, relativně homogenní období trvající obvykle jen několik desetiletí. Matematické modely nejčastěji sledují obsah skleníkových plynů a jeho vliv na průměrnou teplotu. Podle nich v tomto století vzroste průměrná teplota o 1,5 až 3,5 °C a srážky asi o deset procent.