Po 70 letech pálili dnes na Tachovsku dřevěné uhlí v milíři

Po více než 70 letech se dnes na Tachovsku opět rozhořel milíř na výrobu dřevěného uhlí. Po 140 letech tam také díky nadšencům z CHKO Český les a společnosti Lesy ČR vytavili v jílové peci železo. Na akci Den Českého lesa, jež má propagovat tuto výjimečnou přírodní oblast v česko-německém příhraniční, přišlo asi 800 lidí. ČTK to řekl Jiří Kadera z téměř tři roky fungující CHKO Český les, která zahrnuje 470 kilometrů čtverečních Domažlicka a Tachovska.

Stará Knížecí Huť (Tachovsko) 14. června (ČTK) - Po více než 70 letech se dnes na Tachovsku opět rozhořel milíř na výrobu dřevěného uhlí. Po 140 letech tam také díky nadšencům z CHKO Český les a společnosti Lesy ČR vytavili v jílové peci železo. Na akci Den Českého lesa, jež má propagovat tuto výjimečnou přírodní oblast v česko-německém příhraniční, přišlo asi 800 lidí. ČTK to řekl Jiří Kadera z téměř tři roky fungující CHKO Český les, která zahrnuje 470 kilometrů čtverečních Domažlicka a Tachovska.

"Stavba milíře nám trvala 300 hodin. Je vysoký tři metry s průměrem šest metrů. Spotřebovali jsme na něj 18 metrů krychlových dřeva. Z nich po týdnu dostaneme objemově zhruba třetinu až polovinu dřevěného uhlí," dodal. Lesáci a ochranáři budou ještě doutnající milíř týden hlídat a poté plochu upraví do původního stavu.

"Naopak pec ze žáruvzdorného jílu tu necháme do dalšího ročníku. Uvidíme, jak se k ní budou lidé chovat," řekl geolog z CHKO Český les Jiří Hlávka. Podle něj jsou v této vylidněné oblasti severu Českého lesa dvě obydlené osady. Kromě Staré Knížecí Huti ještě Obora.

"Chceme touto akcí znovu přinést život do oblasti CHKO, kde v jeho severní části na Tachovsku žije jeden obyvatel na kilometr čtvereční. Český les je o lidech a toto je to nejlepší místo i akce, kde se může lesník i ochranář setkat s obyvateli," řekl ředitel CHKO Jindřich Horáček. Lidé dnes viděli také tavbu železa v kusové peci, přesně takové, jakých byly ve 14. století v západočeském pohraničí stovky. Podle Hlávky se z 30 kilogramů rudy vytavily za sedm hodin dva až tři kilogramy železa.

V severní části Českého lesa se v muinulosti stavěly milíře podstatně větší, zhruba stokubíkové. Na naskládané bukové dřevo do pyramidy se většinou položilo klestí, na něj hlína a jíl. "Pálily se v nich všechny druhy dřeva, ale zejména bukové a dubové, kterého bylo tehdy v oblasti nejvíce a mělo největší výhřevnost. Dřevěné uhlí pak sloužilo k tavbě železa," uvedl Kadera. Podle něj je právě železářství a sklářství jednou z příčin masivní přeměny bukových porostů na smrčiny.

V Českém lese se zachovalo zhruba tisíc milířů. Místa jsou poznat hlavně v předjaří, dodal Kadera. Kusové pece se používaly 60 let. Poté se vyrábělo železo v hamrech, vysokých a následně v koksových pecích. V Českém lese byly v 18. a 19. století časté 12 metrů vysoké dřevouhelné pece, například na Lučině, Broumově a v zaniklých vsích Frauenthal a Hraničky.

Datum: 14.06.2008 20:51
Zdroj: Zpráva ČTK

Tweet