Nové plevele v řepce

Cílem víceletého výzkumu probíhajícího v Německu je zjistit změny ve složení plevelné vegetace se zvláštním zřetelem k obtížně regulovatelným druhům.

Pěstování řepky se rozšiřuje a s ním narůstají i problémy se zaplevelením. První výsledky monitoringu problémových plevelů v Německu představují Kristin Goerke, Alfons Schönhammer a Bärbel Gerowitt z University Rostock.
Plevelná vegetace v řepce se mění. První monitoring provedený v létě 2006 v spolkových zemích ukázal, že k heřmánkům, máku vlčímu a pcháčům nyní přibývají nové problémové plevele jako hulevník lékařský nebo locika kompasová. Společný výzkumný projekt University Rostock a firmy BASF byl iniciován diskusí o hojně rozšířených a obtížně regulovatelných plevelných druzích v řepce a měl by pokračovat do roku 2008. V rámci projektu, jehož se účastní i firma Syngenta, je zaznamenávána také veškerá plevelná vegetace neošetřených pozemků na podzim.
Jak často se vyskytují nové problémové plevele?
Jaký hospodářský význam skutečně mají? Jak jsou prostorově rozšířeny? Zodpovězení těchto otázek vyžaduje zmapování situace v zaplevelení pozemků v rámci celého Německa. Cílem víceletého výzkumu je především zjistit změny ve složení plevelné vegetace v řepce se zvláštním zřetelem k obtížně regulovatelným druhům. Rozsáhlý průzkum by měl přispět k objasnění souvislostí například mezi intenzitou pěstování řepky nebo intenzitou zpracování půdy a výskytem určitých problémových plevelů. V neposlední řadě budou také shromažďovány poznatky o ekologii plevelných druhů, které se navzdory aplikaci herbicidů nadále hojně vyskytují.
Bylo zkoumáno druhové složení a četnost výskytu a dále stupeň agregace a prostorové rozšíření jednotlivých druhů plevelů s ohledem na vlastnosti stanoviště, agrotechniku a regulaci plevelů. Plevele byly zaznamenávány v období mezi koncem kvetení řepky a sklizní, podle výšky a hustoty porostu řepky především z okrajů pozemků, z kolejových řádků nebo vyvýšených stanovišť. V prvním pokusném roce probíhal výzkum na 140 stanovištích ve 12 spolkových zemích, přičemž počet stanovišť byl v jednotlivých potenciálního zaplevelení řepkových polí pozorováno. Souvislost mezi agrotechnickými opatřeními a výskytem problémových plevelů bude možné prokázat pouze tehdy, pokud bude výzkum pokračovat a probíhat několik pěstitelských období, aby mohly být minimalizovány ročníkové vlivy (počasí!).
 
Nejčastější plevele (léto 2006)                        Četnost výskytu % (n=140)
Heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum)    68%
Pýr plazivý (Elytrigia repens)                                           51%
Pcháč oset (Cirsium arvense)                                          50%
Svízel přítula (Gallium aparine)                                        39%
Hulevník lékařský (Sisymbrium officinale)                        30%
Mák vlčí (Papaver rhoeas)                                              26%
Sveřep jalový (Bromus sterilis)                                        26%
Chrpa modrá (Centaurea cyanus)                                    25%
Úhorník mnohodílný (Descurainia sophia)                         21%
Kakost maličký (Geranium pusillum)                                18%
Locika kompasová (Lactuca serriola)                              18%
Kakost okrouhlolistý (Geranium rotundifolium)                15%
Bolehlav plamatý (Conium maculatum)                            14%
Violka trojbarevná (Viola tricolor)                                    14%
 
V současné době se shromažďují údaje z druhého pokusného roku a vrcholí snahy získat pro co možná nejreprezentativnější zobrazení situace v zaplevelení velký počet účastníků. Zúčastnění zemědělci mají nejen jedinečnou příležitost přímo upozornit na problémy se zaplevelením svých polí, nýbrž obdrží navíc i náhradu nutných výdajů.
DLG-Mitt., 2007, č. 8, s. 50–51

Zdroj: Agronavigátor

Tweet