Odborné články

Článek uvádí dílčí výsledky výzkumného projektu získaného ve veřejné soutěži MŽP ev. č. SP/3g4/103/07 s názvem ,,Výzkum vlastností a využití digestátu z anaerobních procesů kofermentace zemědělských a dalších, zejména obtížně využitelných organických odpadů“ [1]. V tomto příspěvku jsou prezentovány výsledky modelové kofermentace hovězí kejdy s odpady s vysokým obsahem tuků a olejů. Výsledky experimentů prokázaly, že tyto odpady mohou být při uváženém dávkování společně s kejdou zdrojem kvalitního bioplynu o vysokých produkcích. Ze tří testovaných odpadů s obsahem tuků a olejů bylo nejlepších výsledků dosaženo při kofermentaci hovězí kejdy s lapačovým tukem ze stravovacího zařízení v množství 10 % obj. Během kofermentace vstupního substrátu o tomto složení dosáhla průměrná denní produkce bioplynu hodnoty 1010 dmN3/kg celkové sušiny o průměrném obsahu metanu 71 % obj. (produkce metanu 879 dmN3/kg přivedených organických látek). více ›

Při spalování slámy nebo znečištěné hnědé štěpky nastávají problémy se spékáním biomasového popela, coţ vede ke tvorbě nápeků v hořáku či plamencové části kotlového výměníku. Spékání popela je způsobeno chemickým sloţením popela, které vytváří nízko tající eutektika. Vznik nápeků představuje váţné provozní komplikace, proto jsme se zaměřili na nalezení příčin a způsobu, jak zabránit spékání. Provedli jsme analýzu nápeků a popela. Odpovědi jsme hledali ve fázovém diagramu K2O-CaO-SiO2. Na základě našich poznatků jsme navrhli dva typy aditiv obsahující zvýšené koncentrace CaO, SiO2 a Al2O3. Provozní zkoušky v centrální výtopně společnosti Ţlutická teplárenská, a.s., prokázaly velmi příznivé účinky aditiva s vysokou koncentrací CaO. Přidáváním tohoto aditiva do paliva byly odstraněny problémy se spékáním jak u slámy, tak i u znečištěné hnědé štěpky. více ›

Pro hledání odpovědí na otázky dopadů paliv a biopaliv na životní prostředí se jako nejvhodnější nástroj používá analýza životního cyklu (LCA), často ve zjednodušené podobě zvané „well-to-wheels“ analýza. Jedná se o specifický typ LCA analýzy, který bývá často používán v souvislosti s hodnocením dopadů paliv v dopravním sektoru a různých dopravních módů,případně typů vozidel a jejich pohonů. Analýza bývá dělena na dvě základní části, a to „well-to-tank“ a „tank-to-wheels“. První z nich hodnotí palivo od těžby základních surovin, přes celý zpracovatelský řetězec, až po jeho dodávku do vozidla, resp. dopravního prostředku. Druhá část hodnotí vlastní využití paliva. Dopady bývají vyjadřovány ve vztahu ke kategorii dopadu globální oteplování jako ekvivalenty CO2 (Kočí, 2009). více ›

Stát rozšíří finanční podporu elektřiny ze slunce, větru či biomasy i na výrobu ekologického tepla. Návrh nového zákona o podporovaných druzích energie, který schválila sněmovna a poslala ho do Senátu, počítá s tím, že by finanční bonus mohly dostávat například obecní výtopny na biomasu, geotermální teplárny anebo bioplynové stanice, budou-li vyrábět teplo.

více ›

Požadovaným cílem této práce bylo rozšířit substrátovou základnu pro bioplynovou stanici EPS, s.r.o. v Kunovicích. Zajímavou možností je využití odpadů lignocelulosové povahy, které jsou poměrně dostupné. Nejčastěji se vyskytující lignocelulosovou biomasou jsou např. zbytky ze zemědělství (sláma, slupky, stonky atd.) nebo lesnictví, městský odpad (papír, kartony, lepenka, zahradní odpad, dřevěné výrobky), případně energetické rostliny (např. americké proso). Rigidní struktura lignocelulos hraje ovšem důležitou roli při biologickém zpracování těchto odpadů. Aby byla zvýšena biologická dostupnost lignocelulos pro mikroorganismy přítomné v anaerobním kalu bioplynové stanice, byla použita aerobní předúprava lignocelulosových odpadů celulolytickými mikroorganismy. více ›

Důvod pro rozvoj používání biopaliv v energetice a v dopravě spočívá ve snaze nahradit neobnovitelná fosilní paliva, snížit jejich spotřebu a dále omezit antropogenní emise skleníkových plynů do atmosféry. Získávání a užívání biopaliv je řetězec operací, z nichž každá má určitý potenciál podílet se na poškozování životního prostředí (například emisemi skleníkových plynů). Pakliže mají biopaliva být přínosem pro řešení možného nedostatku neobnovitelných surovin a pro snížení globálního oteplování, respektive klimatických změn, je nutné umět zhodnotit environmentální interakce všech zúčastněných procesů včetně jejich možných sekundárních dopadů. více ›

Centrální výtopna na spalování biomasy ve Žluticích je v provozu od konce roku 2001. Provozovatelem výtopny je firma Žlutická teplárenská a.s. Je zde spalována balíkovaná sláma a dřevní hmota. Z tohoto paliva je vyráběna tepelná energie, která je rozvedena páteřními teplovody a tepelnými přípojkami k odběratelům. Na CZT je připojeno asi 70% města. Jsou zde prováděny systematické odběry popela z vybraných kotlových zón, odběry spalovaného paliva a systematicky sledovány pracovní cykly kotlů. Následně je zjišťován vliv spalované biomasy na stav žárobetonových vyzdívek, chování biomasového popela v závislosti na jeho složení a provozně jsou zde zkoušeny v laboratoři odzkoušené návrhy doporučené k zařazení do provozní praxe výtopny. V reálném provozu výtopny jsou dále zkoušeny technologie, které výrobce zařízení zavádí do svého vývoje inovativních spalovacích zařízení. více ›

Druhá polovina 20. století a první dekáda 21. století byly ve znamení masivní těžby fosilních paliv. Do budoucnosti se jeví, že v České republice nelze spoléhat jen na klasické uhelné technologie výroby elektřiny a tepla, ale je třeba využít celé škály dalších zdrojů. Velkým zdrojem energie jsou a budou jaderné elektrárny s již klasickými jadernými uranovými reaktory, s novými typy množivých reaktorů a v budoucnosti se uvažuje i s průmyslovým využitím jaderné fúze. Náklady na projekci a výstavbu jaderných bloků jsou však enormní, v řádu stovek miliard Kč. Jadernou fúzi, tedy přeměnu deuteria a tritia na helium se ještě nepodařilo zvládnout, i když v Cadarache v jižní Francii se předpokládá spuštění prvního fuzního reaktoru v roce 2018. více ›

Práce je zaměřena na konstrukci zařízení na výrobu řas z odpadního CO2 a především na automatizaci celého procesu. Zařízení již existuje a funguje, ale jeho řízení bylo plně závislé na lidském faktoru. Z důvodu přesného měření a srovnání vlivů teploty, různého osvitu a jiných proměnlivých faktorů bylo nutné celý proces automatizovat. více ›

Jedním z možných způsobů využití biomasy je její spoluspalování s dnes nejvíce využívaným palivem v energetice – uhlím. Hlavním cílem spalovacích zkoušek bylo určit, zda je možné trvalé spoluspalování biopaliva s černým uhlím a proplástkem ve stávajících podmínkách teplárny. V příspěvku jsou obsaženy výsledky, kterých bylo při zkouškách dosaženo spolu s popisem možných problémů, které mohou při takovém provozu vzniknout. více ›

Cílem předkládané studie bylo ověřit efektivitu kompostování vhodného materiálu vytříděného ze SKO, produkovaného ve čtyřech typových lokalitách sídelní zástavby v Olomouci. Východiskem pro takto navržený experiment byl předpoklad odlišného složení kompostovatelné frakce SKO během roku a zároveň očekávané rozdíly mezi odpadem, produkovaným v různých typech zástavby. Experimentální kompostování probíhalo v běžně dostupném typu domácího kompostéru. více ›

Do současnosti existovalo pouze velmi málo relevantních poznatků o procesu „suché“ fermentace. Bioplynových stanic pracujících na tomto principu je v Evropě pouze několik desítek. Projekt Výzkum „suché“ anaerobní fermentace různých druhů biomas za účel vývinu bioplynu spolufinancovaný z prostředků Ministerstva průmyslu a obchodu z programu Trvalá prosperita si klade za cíl zvýšit sumu poznatků v tomto oboru a především postupně optimalizovat celý proces „suché“ fermentace. Za tímto účelem bylo zřízeno v Šumperku světově unikátní pracoviště na výzkum „suché“ fermentace, které navazuje na provozní bioplynovou stanici o el. instalovaném výkonu 526 kWh. více ›

Článek je zaměřen na modelové ověření technologie mezofilní (40 °C) anaerobní kofermentace hovězí kejdy s odpadním těstem, odpadní oplatkovou hmotou a biskvitovou moučkou, s cílem zvýšení energetické efektivity procesu. Modelové anaerobní procesy byly vedeny v modelových fermentorech každý o reakčním objemu 0,06 m3. Složení bioplynu bylo analyzováno pomocí infračerveného analyzátoru BINDER COMBIMASS Ga-m1. Rozdíly mezi produkcemi bioplynu respektive methanu tří testovaných odpadů jsou malé. Nejvyšší měrné produkce methanu bylo dosaženo při kofermentaci hovězí kejdy s 20 % odpadního těsta při průměrném zatížení fermentoru organickými látkami 1,703 kgVS.m a průměrné době zdržení 95 dní bylo produkováno 84 dmN3.d-1 bioplynu, respektive 49 dmN3.d-1 methanu. více ›

Brzy ráno přijíždíme do zemědělského družstva JF Tako, které má sídlo v obci Tatce ve středních Čechách. Toto zemědělské družstvo vlastní 3 automatické kotle VERNER A251 o výkonu 25 kW. Další dva automatické kotle VERNER A251 vlastní majitel zemědělského družstva a jeho syn, kteří s kotli vytápí své domy. více ›

Výroba bioplynu neodmyslitelně náleží do portfolia výrobních procesů v rámci obnovitelných zdrojů energií. Bohužel, chybějící technologický rámec řešení významně znevýhodňuje plnohodnotné uplatnění všech potenciálních produkcí energie na tomto principu, zejména vůči dynamicky se rozvíjejícím technologiím na bázi využití solární energie (fotovoltaické elektrárny). Jakékoliv úsilí, které urychlí inovace v anaerobní digesci, je vítaným a očekávaným příslibem, jenž tyto technologie posune opět o značný kus cesty kupředu. Těmito prostředky lze následně profitovat s ohledem na životní prostředí v oblasti produkce energií na platformě OZE. více ›