Odborné články

Krmný šťovík – Rumex OK 2 je u nás známý především jako energetická plodina, ale původně byl vyšlechtěn (na Ukrajině) jako kvalitní krmná pícnina, křížením šťovíku zahradního a tjanšanského. V poslední době jej někteří pěstitelé začali už i u nás využívat ke krmení hospodářských zvířat, protože jsou výsledky překvapivě příznivé: zvyšují užitkovost i kvalitu mléka. Výsledky s krmením této kvalitní pícniny byly získány v provozních podmínkách na různých místech v ČR. Vysoké krmné hodnoty šťovíku mají perspektivu i pro využívání v bioplynových stanicích (BPS). více ›

Biomasa využívaná k výrobě energie je v Evropské unii považována za významný obnovitelný zdroj. Pro jeho využívání musí být stanovena jasná pravidla, která zajistí produkci v souladu s ochranou životního prostředí. Tato skutečnost byla jedním z hlavních důvodů pro zavedení tzv. kriterií udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny. více ›

Tisková zpráva CZ Biom (Českého sdružení pro biomasu) více ›

Krmný šťovík – Rumex OK 2 je u nás známý především jako energetická plodina, vhodná k vytápění budov. Původně byl ale vyšlechtěn (na Ukrajině) jako kvalitní krmná pícnina a tak jej někteří pěstitelé začali už i u nás využívat ke krmení hospodářských zvířat. Výsledky jsou velice příznivé, a proto může být využíván i v bioplynových stanicích (BPS. Zcela nové uplatnění najde Rumex OK 2 ve stavebnictví. Unikátní, vysoce kvalitní stavební materiály se začnou v ČR vyrábět již zjara příštího roku, dle české technologie. více ›

Ve městské výtopně ve Žluticích na Karlovarsku bylo během topné sezóny na počátku roku 2008 provedeno podrobné sledování spalovacích procesů. Přitom byl sledován také vliv prvkového složení spalované biomasy na provoz kotlů. Z výsledků chemických rozborů vyplynulo, že poměr zastoupení prvků i v podobných druzích biomasy je odlišný. více ›

Topol patří mezi perspektivní dřeviny pro energetické účely. Cílem pěstování na plantážích je produkce co největšího množství biomasy z co nejmenší plochy. V prvních dvou pokračováních článku se autor zabýval založení plantáže a výsadbou topolů a popsal ochranu a ošetřování porostu. V poslední části popisuje sklizeň a navazující zpracování. více ›

Význam tohoto tématu vychází ze situace, že výživa lidí jednoznačně závisí na produkci zemědělských rostlin. Zajištění dostatečného množství kvalitních potravin pro lidstvo bezprostředně souvisí s komplexní péčí o půdní úrodnost. V současné době u nás a v ostatních evropských zeních, kde je dostatek až nadbytek potravin, chybí povědomí etického pohledu na půdu. Nedostatek půdy včetně zhoršování jejich fyzikálních, agrochemických a biologických vlastností často vede k nižší produkci kvalitních potravin. více ›

Mezi perspektivní rychle rostoucí dřeviny, cíleně pěstované pro energetické účely, patří zejména topoly. Cílem pěstování na plantážích je produkce co největšího množství biomasy z co nejmenší plochy. V první části článku se autor zabýval popisem technologií při zakládání plantáže a výsadbě topolů. V druhé části popisuje ochranu a ošetřování porostu. více ›

Perspektivním obnovitelným zdrojem energie v našich podmínkách je cíleně pěstovaná biomasa. V sortimentu energetických rostlin jsou i rychle rostoucí dřeviny, například topoly. Cílem pěstování na produkčních plantážích je efektivní produkce co největšího množství biomasy z co nejmenší plochy. Výsadba je proto organizována do rovných řad v pravidelných vzdálenostech, což umožňuje použití jednoduchých technologií při zakládání plantáže, výsadbě, ošetřování a sklizni dřeviny. více ›

Na horských travnatých pozemcích, kde dochází k útlumu pastevecké činnosti, lze v souladu s platnými zákony založit lignikulturu i trvalý les. Pro posouzení vhodnosti těchto pozemků byl na bývalé pastvině ve Stachách na Šumavě založen test vhodnosti pěstování vybraných dřevin. více ›

V České republice a v Evropě se stále hledají vhodné materiály jako substráty do bioplynových stanic. Pro provozovatele je hlavním hlediskem pro využití určitého materiálu množství vyprodukovaného bioplynu. Jedna z plodin, která může mít v budoucnu důležité místo jako zdroj bioplynu, je topinambur hlíznatý. více ›

Paliva vzniklá produkcí biomasy jsou čistým obnovitelným zdrojem energie, který nepřispívá produkcí emisí k problematice klimatických změn. Výhodou biomasy je její lokální dostupnost oproti fosilním palivům.
Spalování biomasy nevede k zvyšování CO2 v atmosféře, neboť množství CO2 které biopaliva uvolní procesem spalování do atmosféry je vyrovnáno množstvím CO2, které na sebe rostliny navázaly během svého životního cyklu v procesu fotosyntézy a uložily ve formě biomasy. více ›

Zatravnění významným způsobem ovlivňuje systém hospodaření na půdě a péči o potenciál zemědělské půdy v České republice. Trvalé travní porosty zaujímají v České republice výměru 950000 ha, tj. 22,2% ze zemědělské půdy . Převážná část těchto porostů se nachází v méně příznivých oblastech, což ovlivňuje jejich produkční potenciál a určuje jejich mimoprodukční funkce v krajině ( protierozní, transformační, krajinotvornou včetně vlivu na biodiverzitu). Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha ve spolupráci s OSEVOU PRO s.r.o. výzkumnou stanicí travinářskou Rožnov - Zubří a Výzkumným ústavem meliorací ochrany půdy Praha řeší projekt Národní agentury pro zemědělský výzkum č. QG60093 Hospodaření na půdě v horských a podhorských oblastech se zřetelem na trvalé travní porosty. Účelem projektu je navrhnout produkční systémy hospodaření v horských a méně příznivých výrobních oblastech se zaměřením na trvalé travní porosty. Řešení projektu bylo zahájeno v roce 2006. více ›

Způsob nakládání s odpadními surovinami v zemědělské výrobě je důležitou operací. Finanční prostředky vkládané do souvisejících operací se promítají do ceny produktů. Zhodnocením odpadních surovin lze celkovou efektivitu výroby vylepšit. Odpadní dřevo z révy vinné lze využít jako surovinu pro výrobu energetických produktů. Autoři v příspěvku publikují parametry desintegrace získané měřením a jejich statistické vyhodnocení. více ›

Význam organické části půdy byl znám již v dávné minulosti. I když nebyla známa podstata jejího působení, bylo zřejmé, že s ní souvisí půdní úrodnost. Nedostatek experimentálních údajů vedl však ke spekulativním úvahám o její úloze a až do poloviny devatenáctého století převládala tzv. „humusová teorie výživy rostlin“, která v podstatě ještě tradovala názor Aristotela (téměř 2 tisíciletí), že rostliny nemají látkovou přeměnu a potřebné látky dostávají již hotové z půdy. více ›