ČLÁNKY A ZPRÁVY
Odborné články
Zdeněk Strašil: Využití rostlinné biomasy v energetice ČR
Podle indikačního cíle Evropské komise by se měla v roce 2010 podílet rostlinná biomasa na spotřebě energie v ČR osmi procenty. Díky dlouholetému výzkumu je možné kvantifikovat objemy energetické rostlinné biomasy, pocházející ze zemědělské výroby. více ›
Václav Sladký: Přeměna organického odpadu na motorová paliva
Technologie nízkoteplotní pyrolýzy organických látek s cílem získání kapalných motorových paliv vznikla již ve dvacátých létech minulého století v Německu. Aktualizovaná verze článku „Motorová paliva z organického odpadu“ – doplnili jsme tabulky a obrázky více ›
Vladimír Třebický: Vlastnosti paliv s obsahem biosložek
V roce 2003 přijala Evropská unie program pro využití biopaliv v dopravě a energetice: Byly zpracovány směrnice 2003/30/EC a 2003/96/EC, které definovaly biopaliva a bioložky, stanovily podmínky využití a možné daňové zvýhodnění. více ›
Václav Sladký: Motorová paliva z organického odpadu
Technologie nízkoteplotní pyrolýzy organických látek je známá pod názvem Fischer-Tropschova syntéza. V současnosti pomáhá řešit dva problémy: Doplňuje bilanci kapalných paliv, aniž zasahuje do výroby potravin a likviduje biologicky rozložitelné odpady. více ›
Jiří Kučera: Využití kafilerního tuku k výrobě biopaliva
Kafilerní tuk byl podroben transesterifikaci za různých podmínek. Průběh transesterifikace kafilerního tuku byl porovnáván s transesterifikací vepřového sádla za stejných podmínek. Byly zjištěny významné rozdíly mezi transesterifikací kafilerního tuku a sádla. Optimální přebytek methanolu pro transesterifikaci sádla byl třicetinásobek (w/w) zatímco pro kafilerní tuk pouze desetinásobek. Optimální koncentrace kyseliny sírové byla 1% pro sádlo, 2,5 % pro kafilerní tuk. Optimální doba reakce i optimální teplota byla shodná pro oba případy. Složení mastných kyselin kafilerního tuku i sádla je podobné, nikoliv identické, přitom však má kafilerní tuk mnohem vyšší obsah volných kyselin, čímž si vysvětlujeme rozdíly v průběhu reakce. více ›
Juraj Kizlink: Biopaliva pro motorová vozidla: produkce, cena, legislativa
Program Evropské unie s názvem Alternativní paliva je založen na používání minimálního množství biopaliv nebo jiných paliv z obnovitelných zdrojů v sortimentu motorových benzinů a motorové nafty. Program ale zahrnuje i využití zemního plynu a výhledově také vodíku k pohonu motorových vozidel. více ›
CZ Biom: Pěstitelé biomasy potřebují podporu
CZ Biom inicioval v dubnu 2009 vytvoření společné výzvy, v níž se řada odborníků zemědělského a lesnického sektoru shoduje, že pěstování energetické biomasy může být řešením současné ekonomické krize, respektive důsledků, které nepříznivě působí na české zemědělství. Proto vydali společnou výzvu k zařazení podpory cíleně pěstovaných bylin a dřevin pro energetické využití do Programu rozvoje venkova. více ›
Vladimír Vlk: Obnovitelné zdroje energie
Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou nedílnou součástí energetického mixu, ve kterém zaujímají menší podíl. V současné době v ČR probíhají diskuze, zdali obnovitelné zdroje mají uplatnění či nikoliv. Abychom si na tuto otázku mohli odpovědět, pak je nutné reálně stanovit potenciály jednotlivých obnovitelných zdrojů a hledat cestu maximálního využití. Rovněž užití alternativních paliv v dopravě je cestou, kterou je nutné vést v patrnosti a rozumným způsobem zavádět do každodenní praxe. více ›
Petr Jevič: Udržitelná energie ze zemědělství
Možnost pěstování energetických plodin rozšiřuje podnikatelský potenciál pro zemědělce bez vytváření nové konkurence pro potravinářské produkty. Výroba bioenergie a zvlášť biopaliv má svoje podmínky a meze, které je třeba kvantifikovat a také sledovat jejich dopad na zemědělské a další související trhy, příjmovou a výdajovou stránku veřejného rozpočtu. Biopaliva představují udržitelnou pěstitelskou metodou a příležitostí, jak zlepšit příjem farmářů na celém světě. více ›
Jan Hofbauer: Možnosti energetického využití netradičních plodin
K využití rostlinné produkce (biomasy) v energetice bylo již v minulosti uvedeno dostatek údajů. Podle různých odhadů bylo v ČR nadbytečných minimálně 500 tisíc hektarů zemědělské půdy. Dříve jsme stáli před problémem, co s touto půdou dělat a jak ji využít. Proto se ověřovaly různé plodiny pro energetické využití. více ›
Jan Weger: Biomasa jako zdroj energie
V roce 2003 se biomasa podílela 10,6 % na světových primárních zdrojích energie, což je 79,9 % ze všech obnovitelných zdrojů. Na tomto podílu se však podílí převážně tradiční a méně efektivní způsoby využití přímého spalování. více ›
František Janíček: Biomasa ako palivo
Získavanie energie z biomasy patrí medzi najstaršie energetické technológie, ktoré ľudstvo používalo ako primárny zdroj tepla a svetla už v dobe kamennej. O niekoľko tisícročí nástupom fosílnych palív sa rýchlo obnoviteľná biomasa dostala do úzadia. více ›
Vladimír Matějovský: Obejde se zemědělství bez nafty?
Rostlinný olej je v souvislosti se zvyšujícími se cenami pohonných hmot pro zemědělce atraktivním palivem. Jeho rozšíření však brání mnoho překážek, od legislativních přes daňové až po technické. Řada výrobců motorů pro zemědělské stroje se je snaží přizpůsobit spalování metylesterů rostlinných olejů. více ›
Libuše Alterová: Biopaliva zatím jen na půli cesty
Více než dvě a půl procenta energie ze všech pohonných hmot používaných v dopravě kryjí nyní v Evropské unii biopaliva. Je to méně než polovina cíle, který chce Brusel podle směrnice dosáhnout v roce 2010. Růst spotřeby i výroby biopaliv stoupá rok od roku, i když loni již nebyl tak prudký jako v předchozích letech. více ›
AEBIOM: Přijata směrnice o obnovitelných zdrojích energie
8. prosince byla v Poznani na společné vyjednávací schůzi Evropského parlamentu, Rady ES (27 členských států EU) a Komise přijata směrnice o obnovitelných zdrojích energie.
Směrnice se dotýká všech odvětví biomasy, včetně sektoru biopaliv, druhé generace bioplynu, ale zejména teplárenských a chladících technologií. více ›
Směrnice se dotýká všech odvětví biomasy, včetně sektoru biopaliv, druhé generace bioplynu, ale zejména teplárenských a chladících technologií. více ›