ČLÁNKY A ZPRÁVY
Odborné články
Pavel Fuksa, Petr Tluka, Josef Hakl, Jan Habart: Výtěžek bioplynu z biomasy jetelovin a trvalých travních porostů
V roce 2009 byl sledován výtěžek bioplynu z biomasy jetelovin a trvalých travních porostů. V rámci anaerobních metanogenních testů bylo porovnáváno pět substrátů: biomasa z 1. seče trvalého travního porostu se třemi variantami hojení (N0P0K0, N50P40K100, N150P40K100), vojtěška setá a jetel luční. Jeteloviny byly sklizeny ve fázi kvetení. Nejvyšší celkové výtěžky bioplynu byly dosaženy z rostlinného materiálu trvalých travních porostů, které nebyly hnojeny, příp. hnojeny 50 kg N.ha-1. Naopak nejnižší hodnoty byly stanoveny u porostu hnojeného 150 kg N. ha-1 a porostu vojtěšky seté. více ›
Tomáš Vítěz, Radovan Kukla, Zbyšek Karafiát, Martin Haitl: Netekutá fermentace substrátů ze zemědělské činnosti
Technologie fermentace netekutých substrátů je vhodná zejména pro substráty s obsahem sušiny 25 % a více, ve srovnání s reaktory na tekuté substráty zpracovává substráty s 3 – 4 násobným obsahem organické hmoty. V bioplynových stanicích lze uplatnit jak cíleně pěstované zemědělské plodiny (travní senáž, kukuřičná siláž), tak organické zbytky (výlisky, hnůj z živočišné výroby). Stanice tohoto typu jsou vhodné ke zpracování biologicky rozložitelných odpadů, které není potřeba před vstupem do reaktoru zpracovávat, vytřiďovat nebo zkapalňovat. Především z důvodu nedostatku kvalitních informací o procesu netekuté fermentace zahájila provoz výzkumná laboratoř určena pro výzkum anaerobní fermentace netekutých substrátů. více ›
Helena Doležalová: Podpora tepla a chlazení z obnovitelných zdrojů: implementace směrnice 2009/28/ES
Tento příspěvek se zabývá možnostmi podpory tepla a chlazení z obnovitelných zdrojů prostřednictvím správních postupů. Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů reguluje podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, nikoli však podporu výroby tepla a chlazení. Na další vývoj právní úpravy podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů bude mít vliv implementace Směrnice 2009/28/ES, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. více ›
Břetislav Koč: Trochu jiná bioplynka
V posledním desetiletí vyrostly po celém Česku desítky zemědělských bioplynových stanic – i když první, dnes už historická, ale stále funkční bioplynová stanice byla postavena ještě o desetiletí dříve v Třeboni. Zatímco první bioplynová stanice v Třeboni zpracovávala především „vedlejší produkty“ živočišné výroby, jsou v současných stanicích jako energetická surovina zpracovány cíleně pěstované energetické plodiny, konzervované v podobě tisíců kubických metrů siláže. více ›
Zdeněk Kučera: Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu
Stanovení podpory pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů. více ›
Pavel Gebauer: Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů: Změny ještě nekončí
Současná situace v legislativě a návrzích na podporu obnovitelných zdrojů a kogenerace. více ›
Pavel Koman, Jan Koller, Michal Vršecký, František Lehar: Projekt IMPULS – provoz experimentální bioplynové stanice
Společnost BIOPROJECT s.r.o. (původně Tomášek SERVIS s.r.o.) v letech 2007-2010 realizovala výzkumný projekt „Poloprovozní-experimentální BPS“ (dále jen ExBPS), který byl spolufinancován z programu IMPULS MPO ČR. V rámci tohoto projektu společnost BIOPROJECT s.r.o. postavila a provozovala experimentální bioplynovou stanici. Rozbory substrátů a vzorků odebraných z fermentorů a výpočty hlavních technologických parametrů byly prováděny v laboratoři, jejíž vybavení a činnost umožnil rovněž uvedený program IMPULS MPO ČR. více ›
Jiřina Čermáková: Nové trendy ve využití bioplynu
Proces anaerobní fermentace je v dnešní době využíván v 30 zemědělských bioplynových stanicích a stovce čistíren odpadních vod v České republice. Veškerá produkce bioplynu je spotřebována pro produkci tepla a elektrické energie v kogeneračních jednotkách, přičemž většina odpadního tepla bývá během roku nevyužita. Alternativní možností využití bioplynu je jeho úprava na kvalitu zemního plynu, tzv. biomethan. Tento příspěvek se zabývá procesem fermentace a srovnáním jednotlivých čistících metod bioplynu na biomethan. více ›
CZ Biom: Ministerstvo zemědělství otevírá po více než dvou letech opakovaných výzev odborníků a ignorace usnesení vlády dotace na zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin
Tisková zpráva CZ Biom (Českého sdružení pro biomasu) více ›
Karel Srb: Návštěva bioplynových stanic ve Švýcarsku a Německu
Při návštěvě německého výrobce vřetenových čerpadel Wangen, která se uskutečnila začátkem srpna 2010, se nám naskytla příležitost navštívit několik provozů bioplynových stanic, na kterých jsou výrobky této firmy úspěšně používány. Vzhledem k poloze města Wangen, které se nachází nedaleko trojmezí Německo-Rakousko-Švýcarských hranic, směřovala naše první návštěva na bioplynovou stanici do švýcarského městečka Tratthoff nedaleko Widnau. více ›
Radovan Šejvl: Elektřina s vůní dřeva (2): Energetické využití odpadů
V minulém čísle jsme se zabývali principy zplyňování dřeva a možnou renesancí výroby elektřiny spalováním dřevoplynu. Další zatím málo využívaným zdrojem energie jsou komunální a další odpady. Technologiím zplyňování odpadů již bylo věnováno i několik odborných seminářů v Praze a v Brně. více ›
Josef Urban: Hlavní zásady přípravy výstavby bioplynové stanice
Česká republika má za sebou 3 roky poměrně bouřlivého vývoje v oblasti realizací bioplynových stanic (BPS), k čemuž výrazně přispívá jak podpora daná Energetickým zákonem (a navazujícími předpisy), tak i dotační politika fondů Evropské Unie (EU), přenesená na území ČR formou operačních programů (PRV - Programu rozvoje venkova, OPŽP – Operačního Programu Životního Prostředí, programů, OPPI - Operačního Programu Průmysl a Inovace). více ›
Jana Zábranská: Intenzifikace výroby bioplynu z rostlinných materiálů
Problémem bioplynových stanic na rostlinnou biomasu je především nízká účinnost způsobená špatnou rozložitelností rostlinných materiálů. Tuto nevýhoda se dosud řeší hlavně prodlužováním doby zdržení ve fermentorech. To ale vede ke stavbě velkoobjemových fermentorů s vysokými požadavky na investice i na energii. Novou možností je aplikace anaerobních hub s vyšší celulázovou aktivitou přímo do fermentoru. více ›
Radovan Šejvl: Elektřina s vůní dřeva (1): Znovuobjevený dřevní plyn
V dějinách techniky se nejednou stalo, že se konstruktéři vrátili k principům a technologiím, které již odvál čas. Nové materiály, konstrukční postupy, možnosti regulace a počítačového řízení však mohou zdánlivě překonané technické principy opět vrátit do hry. Příběh dřevoplynu toho může být příkladem. více ›
Karel Srb: Čerpadla Wangen – řešení i pro vaši bioplynovou stanici
S rozvojem zemědělských bioplynových stanic v ČR začínají stávající provozovatelé ale i řada firem zabývajících se jejich výstavbou, řešit otázku přesného a spolehlivého dávkování pevného substrátu do fermentoru. Technologie aplikovaná na doposud postavených zařízeních spočívá převážně ve využití stacionární míchárny (stacionárního krmného vozu) nebo zásobníku s posuvným mechanismem, jehož pomocí je substrát dopravován k dávkovacímu šneku. více ›