Odborné články

Jedná se o autochtonní druh trávy z čeledi lipnicovitých, který je značně náročný na vodu a živiny, nenáročný na agrotechniku a dávající ve vhodných podmínkách relativně vysoké výnosy. Chrastice je přirozeně rozšířena na celém území našeho státu, téměř po celé Evropě, Asii (kromě jižní části) a Severní Americe. více ›

Čirok je teplomilná rostlina dobře snášející sucho s koeficientem transpirace přibližně 200 litrů na 1 kg sušiny. Vyznačuje se nenáročností, nesnáší však pokles teplot pod 10 °C. Nízké teploty způsobují žloutnutí listů a zhoršují opylení květů. U nás lze proto pěstovat pouze odrůdy s krátkou vegetační dobou, která musí proběhnout v nejteplejším období roku. více ›

Statná, vytrvalá, volně trsnatá kulturní tráva, až přes 150 cm vysoká. Roste hlavně v Evropě. U nás je obecně rozšířeným planě rostoucím druhem v celém státě, zejména v nížinách až podhůří, na loukách, pastvinách, mezích, stráních a jiných travnatých stanovištích. více ›

Vysoká tráva, dosahující za příznivých podmínek vysokého vzrůstu. Původní domovinou této rostliny je východní Asie. Do Evropy byla poprvé přivezena roku 1935. Z tohoto původního klonu pochází většina druhů soudobé výsadby používané v Evropě. V současné době se o ozdobnici uvažuje jako o alternativním zdroji obnovitelné energie a surovině pro průmyslové užití. více ›

Psineček veliký je vytrvalá, středně vysoká kulturní tráva dobře snášející silné mrazy, obtížněji však snáší sucho, jelikož má mělký kořenový systém. Roste na chudých půdách, kde se náročnější trávy nemohou uplatnit. více ›

Kostřava rákosovitá je vysoká hustě trsnatá tráva, mohutnější než kostřava luční, na jaře brzy obrůstá a zůstává zelená dlouho do podzimu. Kostřava pochází z Evropy. Postupně se rozšířila do vlhčích podmínek mírného pásu. více ›

Konopí je jednoletá dvoudomá rostlina, rozlišujeme 3 druhy. V některých zemích je produkce konopí zakázána, např. v USA podléhá kontrole. Celosvětově se konopí pěstuje na cca 280 tis. hektarech, v západní Evropě 18 tis. ha (zejména ve Francii). více ›

Pro porovnání zde uvádíme k cíleně pěstovaným druhům bylinné fytomasy také příbuzný sortiment v podobě dřevní fytomasy z produkce výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin. více ›

Již desítky let se hovoří o přicházejícím nedostatku ropy a zemního plynu. Obvyklé závěry byly, že za cca 20 až 30 let tyto zásoby dojdou. Naštěstí jsou stále objevována nová ložiska a tak se tento termín stále posunuje. Nyní jsou dvě hlavní stanoviska: Jedni tvrdí, že k celosvětovému nedostatku ropy dojde nejpozději do roku 2020. více ›

Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkování odpadů ukládá členským státům omezit množství biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky a pro biologicky rozložitelný komunální odpad stanovuje pro časové intervaly procentuální snížení ukládání tohoto odpadu na skládky. více ›

V příspěvku je hodnocen vliv rozdílného obhospodařování na změny botanického složení travních porostů v letech 2003-2008. Maloparcelový pokus byl založen v roce 2003 na stanovišti Rapotín. Každoročně je obhospodařován při čtyřech úrovních intenzity využití (čtyři seče; tři seče; dvě seče; dvě nebo jedna seč za rok) a různých úrovních hnojení (N0-kontrola, N0P30K60, N90P30K60, N100P30K60). Bylo zjištěno, že při dusíkatém hnojení byl celkový počet druhů v porostu významně redukován. Extenzivní způsob využití porostu vedl při všech způsobech hnojení ke zvýšenému zastoupení travní složky. PK hnojení mělo pozitivní vliv na rozvoj jetelovin především v kombinaci s intenzivním využíváním. Data byla podrobněji vyhodnocena pomocí redundanční analýzy. Bylo zjištěno, že zahrnuté proměnné (rok, hnojení, režim sklizní) vysvětlily cca 22 % variability druhových dat. Nejvýznamněji bylo druhové složení ovlivněno intenzitou využívání a také ročníkem. více ›

Cílem této práce bylo porovnat sortiment českých odrůd vojtěšky seté z hlediska odolnosti ke komplexu chorob kořenového systému. Polní parcelový pokus probíhal na pokusné stanici ČZU v Červeném Újezdě v letech 2006 – 2008. Hodnoceno bylo třináct českých odrůd, francouzská odrůda Europe a novošlechtění ŽE XLII ve čtyřech opakováních. Odolnost byla hodnocena vždy na jaře a na podzim. Odrůdy se průkazně liší v rezistenci vůči komplexu kořenových chorob, kdy se jako nejodolnější projevily odrůdy Tereza, Litava a Oslava. Napadení bylo celkově nízké, vyšší intenzita se projevila až v posledním sledovaném období. Pokus pokračoval i v roce 2009. více ›

V roce 2007 byl sledován vliv seče na obsah jednotlivých prvků v nadzemní biomase lučního porostu. Výnosy biomasy byly v 1. seči neobvykle nízké a byly v podobné výši jako výnosy 2. seče. Byl to důsledek atypického průběhu srážek v tomto roce, který ovlivnil i obsahy prvků v jednotlivých sečích. Celkový obsah N a obsah K byl vyšší v 1. seči, ale díky ranější vývojové fázi porostu vzrostl i ve 3. (poslední) seči. Obsah Ca a Mg se choval antagonisticky k obsahu K. Obsah P byl ve všech sečích srovnatelný. více ›

V roce 2008 bylo provedeno sledování výskytu žížal na orné půdě v různých vzdálenostech od trvalého travního porostu (okraj TTP, 1 m od okraje, 2 m, 3 m). Bylo zjištěno, že zatímco abundance se se vzdáleností od okraje statisticky průkazně snižuje, v případě biomasy statisticky průkazné rozdíly zjištěny nebyly. Výrazně se zvyšuje průměrná hmotnost jedinců, což má souvislost s vyšší schopností adultních jedinců kolonizovat vzdálenější plochy. více ›

Postoj části odborné i laické veřejnosti k využívání zemědělských plodin k energetickým účelům je u nás rozporný. Proto je důležité zkoušení nových metod, materiálů a postupů. V článku jsou stručně shrnuty hlavní výsledky pokusu s pěstováním a sklizní chrastice rákosovité, který se uskutečnil v letech 2007 až 2008 v rámci činnosti Výzkumného ústavu zemědělské techniky v Praze-Ruzyni. více ›