ČLÁNKY A ZPRÁVY
Odborné články
Roman Paleček: Zařízení pro měření teplot kompostu
Jedním z nominovaných exponátů na cenu Grand Prix brněnského veletrhu Terchagro, který se konal koncem letošního března, byl systém měření optimálního průběhu kompostovacího procesu. Zařízení, které vystavil Výzkumný ústav zemědělské techniky a vyrábí jej společnost Codet, umožňuje měření teplot v průběhu celého kompostovacího procesu v různých hloubkách hromad kompostu pomocí zapichovacích snímačů s následným bezdrátovým přenosem naměřených hodnot do sběrné řídicí jednotky. Jako sběrnou řídicí jednotku lze využít osobní počítač. Systému byla udělena cena časopisu Energie 21. více ›
Jaroslav Váňa, Sergej Usťak: Biologicky dosoušená biomasa na bázi bioodpadů jako palivo pro biokotelny a bioelektrárny
Ve vyhlášce č. 482/2005 „o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při
podpoře výroby elektřiny z biomasy“ je uvedeno jako biopalivo kompost nevyhovující jakosti nebo určený k energetickému využití (energetický kompost) a tvarované nebo jiné biopalivo z něj vyrobené včetně vyplozených substrátů z pěstování hub v podobě energetického kompostu. více ›
podpoře výroby elektřiny z biomasy“ je uvedeno jako biopalivo kompost nevyhovující jakosti nebo určený k energetickému využití (energetický kompost) a tvarované nebo jiné biopalivo z něj vyrobené včetně vyplozených substrátů z pěstování hub v podobě energetického kompostu. více ›
Jiří Hřebíček, František Piliar, Jiří Kalina, Jana Kotovicová: Nakládání s bioodpady v obcích
Příspěvek je zaměřen na představení publikace „Nakládání s biodpady v obcích“ [1], která byla zpracována v rámci výzkumného projektu VaV – SP/2f1/57/08 „Zlepšení využívání směsných komunálních odpadů s cílem snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky a vytvoření kapacit pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů, včetně odpadů z kuchyní“. Tato publikace by měla motivovat starosty a zastupitele obcí k zavedení odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) a jeho využívání jak v komunitních nebo komunálních kompostárnách, tak v bioplynových stanicích (BPS). více ›
Helena Doležalová: Podpora tepla a chlazení z obnovitelných zdrojů: implementace směrnice 2009/28/ES
Tento příspěvek se zabývá možnostmi podpory tepla a chlazení z obnovitelných zdrojů prostřednictvím správních postupů. Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů reguluje podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, nikoli však podporu výroby tepla a chlazení. Na další vývoj právní úpravy podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů bude mít vliv implementace Směrnice 2009/28/ES, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. více ›
Pavel Pšenička: Výskyt a rozklad pesticidů během anaerobní digesce
Anaerobní digesce je velice perspektivní metoda pro zpracování biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO), průmyslových biologických odpadů či vedlejších zemědělských produktů. S těmito materiály se však může do reaktoru dostávat i množství nežádoucích látek jako například těžkých kovů, ropných produktů nebo látek na ochranu rostlin [1]. Ty pak mohou mít negativní vliv jak na činnost mikroorganismů v reaktoru, tak na aktivitu půdních mikroorganismů či kvalitu podzemních vod po aplikaci digestátu na zemědělskou půdu [2]. Velká pozornost je, určitě právem, ze zákona dávána těžkým kovům, polychlorovaným bifenylům a polyaromatickým uhlovodíkům. Obsah pesticidních látek ale prakticky sledována není [7]. více ›
CZ Biom: Ministerstvo zemědělství otevírá po více než dvou letech opakovaných výzev odborníků a ignorace usnesení vlády dotace na zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin
Tisková zpráva CZ Biom (Českého sdružení pro biomasu) více ›
Karel Srb: Návštěva bioplynových stanic ve Švýcarsku a Německu
Při návštěvě německého výrobce vřetenových čerpadel Wangen, která se uskutečnila začátkem srpna 2010, se nám naskytla příležitost navštívit několik provozů bioplynových stanic, na kterých jsou výrobky této firmy úspěšně používány. Vzhledem k poloze města Wangen, které se nachází nedaleko trojmezí Německo-Rakousko-Švýcarských hranic, směřovala naše první návštěva na bioplynovou stanici do švýcarského městečka Tratthoff nedaleko Widnau. více ›
Karel Srb: Čerpadla Wangen – řešení i pro vaši bioplynovou stanici
S rozvojem zemědělských bioplynových stanic v ČR začínají stávající provozovatelé ale i řada firem zabývajících se jejich výstavbou, řešit otázku přesného a spolehlivého dávkování pevného substrátu do fermentoru. Technologie aplikovaná na doposud postavených zařízeních spočívá převážně ve využití stacionární míchárny (stacionárního krmného vozu) nebo zásobníku s posuvným mechanismem, jehož pomocí je substrát dopravován k dávkovacímu šneku. více ›
Vlastimil Altmann: Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady
Pro nakládání s odpady platí Směrnice Rady 1999/31/ES, z 26. dubna 1999, o skládkách odpadů a navazují novela našeho zákona o odpadovém hospodářství. Důraz je kladen na separaci využitelných a nebezpečných složek, ale také na úpravu, využívání a odstraňování zbytkových komunálních odpadů. více ›
Petr Plíva: Plochy vhodné pro kompostování v pásových hromadách
Biologicky rozložitelný odpad (BRO) se v současnosti zpracovává zejména klasickými metodami biodegradace: kompostováním, spalováním a anaerobním vyhníváním. Další, zatím méně rozšířené způsoby, jsou například alkoholové zkvašování a pyrolýza. více ›
Ladislav Kolář, Václav Vaněk, Stanislav Kužel: Využití odpadů z bioplynových stanic
Provoz bioplynových stanic byl u nás i ve světě orientován jedině na zpracování zachyceného kalu v městských čistírnách odpadních vod ze stokové sítě. Surový kal totiž značně zapáchal, byl lepivý a obtížně sušitelný, vyhnitím tyto nepříjemné vlastnosti ztrácel. více ›
Jindřich Černý: Využití odpadů z ČOV jako zdroje organických látek a živin
Pro dlouhodobé udržení produktivity agroekosystémů a ochranu životního prostředí je nezbytné vyvíjet a realizovat taková opatření, která zabezpečí udržení půdní úrodnosti, především s ohledem na obsah a kvalitu organické hmoty, obsah a přijatelnost živin a biologický režim půd. Zemědělská praxe, zvláště kultivace a aplikace organických hnojiv působí na činnost půdních mikroorganismů, které ovlivňují mineralizaci, koloběh živin a organické hmoty. více ›
Jan Habart: Komposty – významný článek využití odpadů a zajištění půdní úrodnosti
Na orné půdě České republiky se každoročně vyproduje zhruba 17 mil. tun potravin a krmiv. Značná část tého hmoty se dříve nebo později stane vedlejším produktem nebo přímo biologicky rozložitelným odpadem. Podle tzv. Zelené knihy Evropské komise je ročně v EU produkováno asi 100 mil. tun biodegradablních odpadů, které je možno kompostovat. Evropská komise v tomto dokumentu požaduje směřovat k tzv. recyklační společnosti, tedy odklánět se od lineárních materiálových toků (zdroj-výrobek-skládka) k tokům uzavřeným a cyklickým (zdroj-výrobek- přepracování-zdroj). více ›
Leona Paulová: Využití odpadních materiálů na bázi lignocelulózy jako suroviny pro výrobu bioetanolu
Ratifikací Kjótského protokolu na sebe Česká republika přijala závazek snížit závislost dopravy na ropě a v souladu se Směrnicí o podpoře využití biopaliv nebo dalších obnovitelných hmot v dopravě [1] do roku 2010 dosáhnout 5,75% nahrazení fosilních paliv biopalivy. Během dalších deseti let se předpokládá nárůst podílu biopaliv až na 20 % celkové spotřeby, což s sebou nutně přinese další rozšíření jejich produkce v rámci EU. V ČR se v současnosti uplatňují biopaliva první generace, a to především bioetanol a methylestery vyšších mastných kyselin získávané převážně z řepkového oleje. Výrobu bioetanolu v České republice zajišťují v současné době dva lihovary, a to společnost Cukrovary a lihovary TTD, a.s. v Dobrovici, která jako surovinu používá cukrovou řepu a lihovar společnosti PLP, a.s. v Trmicích, zde se bioetanol vyrábí z obilí, případně z kukuřice [2]. Od roku 2006, kdy byla v ČR zahájena výroba bioetanolu, jeho produkce neustále roste; v minulém roce se ho v ČR vyrobilo 118 milionů litrů (Tab. 1), což představuje 10. místo v rámci EU [3]. více ›
Václav Vaněk, Ladislav Kolář, Daniela Pavlíková: Úloha organické hmoty v půdě
Význam organické části půdy byl znám již v dávné minulosti. I když nebyla známa podstata jejího působení, bylo zřejmé, že s ní souvisí půdní úrodnost. Nedostatek experimentálních údajů vedl však ke spekulativním úvahám o její úloze a až do poloviny devatenáctého století převládala tzv. „humusová teorie výživy rostlin“, která v podstatě ještě tradovala názor Aristotela (téměř 2 tisíciletí), že rostliny nemají látkovou přeměnu a potřebné látky dostávají již hotové z půdy. více ›