ČLÁNKY A ZPRÁVY
Odborné články
Petr Měchura: Topenářský axiom konečně prolomen!
Jedním z nezpochybnitelných topenářských axiomů již po několik desítek let je, že z hlediska životnosti teplovodních kotlů je zcela nezbytné zamezit jejich nízkoteplotní korozi tím, že udržujeme teplotu vratné vody do kotle min. na 65 °C, k čemuž se používaly regulační (zpravidla termostatické) trojcestné ventily. V následujících článcích si však nejen ukážeme, ale i dokážeme, že pro teplovodní krby (a též kotle) s akumulací, které jsou provozovány na svůj jmenovitý výkon, to vůbec neplatí, a je jen s podivem, že si toho dosud nikdo z odborníků ještě nevšiml. více ›
Ľubomír Šooš: Profity a úskalia výroby ušľachtilých biopalív
Výroba ušľachtilých tuhých biopalív je vhodnou cestou ako energeticky efektívne zhodnotiť biomasu a ďalší energetický odpad. Palivo v 21. storočí musí okrem energetických, environmentálnych a ekonomických kritérií spĺňať aj kritérium vysokého komfortu a bezpečnosti pri jeho spaľovaní. Moderný energonosič musí mať rovnomernú veľkosť frakcie, hustotu, vlhkosť a vhodný tvar. Technológiami transformujúcimi biomasu do biopalív s požadovanými vlastnosťami sú technológie zhutňovania, medzi ktoré patrí hlavne briketovanie a peletovanie. více ›
Petr Měchura: Vytápění biomasou v rodinných domcích s účinností přes 110% - sen a nebo realita?
Současné špičkové kotle na dřevo dosahují účinnosti od 80 % do maximálně 88 % při splnění emisní normy 3. třídy dle ČSN EN 303-5. Takové kotle splňují i limity pro ekologicky šetrný výrobek (v ČR dle směrnice č. 13/2002 MŽP ČR) a lze na jejich pořízení obvykle poskytnout v mnoha evropských zemích státní finanční podporu (v ČR z SFŽP). Nikdo si však dosud plně neuvědomil, že vyžadované parametry platí pouze při trvalém provozování těchto kotlů v úzké oblasti jejich jmenovitého výkonu a to ještě jen s doporučeným kvalitním palivem. více ›
Jaroslav Kára: Kotelny na biomasu pro obce a města
Nárůst přebytku zemědělské půdy vlivem zvyšování intenzity zemědělské produkce je celoevropským problémem. V České republice zatím problém přebytku není tak markantní, neboť přechodný pokles intenzity zemědělské výroby byl provázen i prudkým poklesem poptávky. Tím je využití ploch zemědělské půdy stále relativně vysoké. více ›
Marek Staf, Petr Buryan: Kvantitativní zhodnocení příjmu tepelné energie při pyrolýze biomasy
Článek popisuje možnosti nasazení metody diferenční skenovací kalorimetrie (DSC) jako prostředku umožňujícího kvantifikaci termických efektů podílejících se na procesu pyrolýzy odpadní biomasy. V příspěvku jsou formou tabulek a grafů shrnuty výsledky experimentů prováděných na vybrané skupině odpadních materiálů. Na základě naměřených hodnot byly učiněny některé závěry týkající se závislosti tepelné výměny na použitých podmínkách pyrolýzy. více ›
Štěpán Ctibor Beneš: Energetické využití palivových článků
Palivový článek je měnič, v němž se uvolňuje chemická energie během oxido-redukční reakce a transformuje se v energii elektrickou. Získanou elektrickou energii můžeme použít např. k napájení elektromotoru, který může pohánět vozidlo. Palivový článek je možno si představit jako elektrolýzu úplně naruby. více ›
Vladimír Verner: Topit obilím, nebo ne ?
Dnes je již jisté, že toto palivo má své opodstatnění a jeho význam, jako paliva bude růst. Důkazem, že využití obilí jako paliva, má i další nezanedbatelné efekty je situace s obilím za poslední dva roky. Vloni byla nadůroda a vznikl veliký problém co s obilím, kde jej uskladnit a za jakou cenu se podaří prodat. Letos je zase mnoho obilí nekvalitního a zase zemědělci neví co s ním a prodejní ceny jsou hluboko pod výrobními náklady. Při tom by plošné spalování obilí mohlo tuto situaci řešit. více ›
Petr Hutla: Vliv uhelných aditiv na emisní parametry topných pelet z některých fytomateriálů
V současné době jsme svědky poměrně dramatických změn v zemědělské výrobě i v celém agrárním sektoru. Výroba potravin již není jedinou nejdůležitější činností zemědělců. Jejich aktivity i aktivity lidí obývajících venkovské aglomerace se stále více zaměřují na jiné činnosti, např. péči o krajinu, turistiku apod. Značný význam má a v budoucnu bude mít produkce energetických zdrojů. Z nich pak velmi značný podíl zaujímá pěstování fytomasy pro výrobu pevných paliv. více ›
Jiří Hlávka: Praktické zkušenosti se spalováním zemědělské biomasy a dřevní štěpky
Firma Dibaq a.s. je výrobcem kompletních krmiv, doplňkových krmiv a minerálně - vitaminových doplňků pro domácí a hospodářská zvířata. Součástí výrobní technologie je sušení finálních produktů, které spotřebovává relativně velké množství energie. Energie je využívána v trojsměnném provozu po celý rok. Z důvodu navýšení výroby bylo potřeba v roce 2004 zvýšit stávající výkon kotlů z 900 kW na 1500 kW. Do té doby potřebný výkon zajišťoval teplovodní kotel na biomasu o výkonu 600 kW a parní kotel 300 kW na LTO. více ›
David Plíštil, Petr Hutla, Amitava Roy: Briketování odpadů z dendromasy a zjištění mechanických parametrů briket
Cílem měření je zjištění mechanických parametrů dřevního odpadu, které jsou ve formě briket. Vstupní frakce drti má velikost 8 mm. Vstupní vlhkosti dendromasy jsou: kůra = 10%, topolová drť = 8%. více ›
Marek Staf, Petr Buryan: Aplikace metod termické analýzy ve výzkumu pyrolýzy biomasy
Příspěvek shrnuje poznatky získané testováním pyrolýzy vybraných vzorků převážně odpadní biomasy ve dvou termoanalytických aparaturách. Jsou uvedeny výsledky experimentů prováděných na tandemovém spojení termováhy s hmotnostním spektrometrem a rovněž výsledky kalorimetrických měření získané s použitím diferenčního skenovacího kalorimetru DSC 131. V příspěvku je dále srovnán způsob výzkumu pyrolýzy spočívající v aplikaci termoanalytických metod s technikou založenou na externě vyhřívané retortě. více ›
Marek Staf: Výzkum termické konverze odpadní biomasy na plynná a kapalná paliva
V článku je ve stručnosti proveden úvod do problematiky výzkumu pyrolýzy vybraných tuhých odpadů se zvláštním důrazem na odpadní biomasu. Pyrolýza je uvažována jako jedna z možností přeměny uvedených materiálů na energeticky využitelné topné plyny a oleje a současně jako metoda odstranění těchto materiálů coby odpadů. Jedním z cílů příspěvku je seznámit čtenáře s hlavními experimentálními technikami používanými na výzkumných pracovištích VŠCHT Praha. více ›
Zdeněk Abrham, Marie Kovářová, Tereza Kuncová: Ekonomika a konkurenceschopnost biopaliv
V současné době se pro výrobu tepla a elektřiny z biomasy využívá především lesní a dřevní odpad. Po vstupu ČR do EU lze očekávat, že se ještě výrazněji než dosud projeví přebytek zemědělské půdy, která nebude uplatnitelná pro produkci potravin. Jednou z cest racionálního využití půdy je právě oblast energetických a průmyslových plodin. Uvedené problematice je věnován seminář Zemědělská technika a biomasa 2004. více ›
David Plíštil: Využití technického konopí pro energetické účely
Technické konopí je jednoletá rostlina, používaná k průmyslové výrobě celé řady cenných produktů. Základem konopných výrobků jsou tři suroviny: vlákno využívané v textilním či automobilovém průmyslu, semeno bohaté na potravinářský a kosmetický olej a pazdeří, které se prosazuje vedle dřeva a jiných vlákenných materiálů při výrobě papíru, stavebních materiálů či tzv. zelené energie. Pazdeří je přitom odpadní produkt průmyslového zpracování stonku na vlákno. Stonky jsou při něm mechanicky rozlámány a pazdeří od vlákna postupně odděleno. Získaná "štěpka" se lisuje do briket a pelet pro využití v kotlích malých výkonů. Výhřevnost 1t pazdeří dosahuje 17GJ. více ›
David Plíštil: Brikety z energetických bylin
Cílem práce je zjištění a vyhodnocení, které energetické rostliny se nejlépe lisují, a které se lisují obtížněji. Následuje vyhodnocení mechanických vlastností sedmi druhů energetických rostlin a zjištění mechanických parametrů, které mají vliv na lisování. Mezi vyhodnocené mechanické vlastnosti patří hustota briket a síla, která je potřebná na porušení briket. více ›