Odborné články

Článok sa zaoberá približným výpočtom množstva bioplynu vznikajúceho z exkrementov poľnohospodárskych zvierat, kuchynských odpadov a pod. a jeho následným možným využitím prostredníctvom kogeneračných jednotiek na výrobu elektrickej energie a tepla. Zároveň naznačuje typy vhodných kogeneračných jednotiek a grafický spôsob určovania približnej ceny týchto kogeneračných jednotiek. více ›

Katedra mechaniky a strojníctva Mechanizačnej fakulty SPU v Nitre sa v roku 1995 zapojila do prípravy medzinárodného výskumného projektu Bioplynové technológie pre regeneratívnu dodávku energie vo východnej Európe. Realizačným výstupom tohoto projektu je demonštračné bioplynové zariadenie postavené na Vysokoškolskom poľnohospodárskom podniku (VPP) SPU v Kolíňanoch pri Nitre, ktoré bolo uvedené do prevádzky v roku 2000. více ›

Země s nejdelší tradicí a nejbohatšími zkušenostmi s výstavbou bioplynových stanic v zemědělství je Dánsko. Po řadě malých zařízení postavených koncem 70. a začátkem 80. let byl vypracován vládní program pro podporu výstavby velkých (centralizovaných) bioplynových stanic. První byla uvedena do provozu v roce 1984 v Hjermitstev a zpracovávala původně asi 80 t biomasy. Po třech letech neuspokojivého provozu byla přestavěna a fungují spolehlivě. Výsledkem vládního programu je vybudování 20 velkých bioplynových stanic zpracovávajících organické odpady ze zemědělství a průmyslu. více ›

Největší podíl odpadů vznikajících v zemědělské výrobě představují exkrementy hospodářských zvířat a zbytky rostlin. Nejstarší a technicky nejjednodušší formou nakládáni s těmito "odpady" je jejich přímá aplikace na půdu. V případě správného agrotechnického postupu, kdy jde o maximální využití hnojivých účinků jde bezesporu o způsob, který má své opodstatnění. Praxe však ukazuje, že často z důvodu lokálních přebytků odpadů není nejdůležitější využití jejich hnojivých účinků, ale prostá likvidace. více ›

Od počátku tohoto roku platí nový zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech. Tento zákon v souladu s předpisy EU omezuje ukládání biologicky rozložitelných komunálních odpadů na skládky. V r. 2010 z celkové produkce 3 mil. t v České republice bude možné na skládky uložit cca 1 mil. t a zbytek biologicky rozložitelných odpadů bude nutno látkově nebo energeticky využít. V zahraničí, kde podobná právní úprava platí již několik let jsou komunální bioodpady využívány anaerobní digescí s výrobou bioplynu. více ›

Koncepce vyžívání biologických odpadů v Salzburgu byla vytovřena v roce 1993, kdy vstupuje v platnost legislativní opatření o odděleném sběru bioodpadu. Na což zareagoval společný podnik města Salzburg a okolních obcí SAB (Salzburger Abfallbeseitigung Geselschaft) v Bergheimu zprovozněním zařízení pro nakládání s bioodpadem. více ›

Bioplynová stanice na zpracování odděleně sbíraného komunálního bioodpadu (Biotone) v obci Kirchstockach u Mnichova byla uvedena do provozu v roce 1997. Jde o tzv. mokrý dvoustupňový systém anaerobní digesce. více ›

Ročně tato bioplynová stanice zpracuje 7.000 tun bioodpadu, který je přivážen sběrnými automobily 4 dny v týdnu (30-35 tun v jednom svozovém dni). 1 vozidlo přiveze asi 12 tun. Vedle biologických odpadů z odděleného sběru jsou rovněž zpracovávány odpady z údržby zeleně, tráva z golfových hřišť a sportovišť, odpady z tržišť, odpady z místní živočišné výroby, apod. více ›

Bioplynová stanice byla zprovozněna v roce 2000. V současné době zpracovává z 98% siláž, pro níž je vybudován sklad s objemem 1.500 m3. Primární fermentor vyhřívaný na teplotu 45°C má průměr 12 metrů, objem 560m3 a dvě míchadla. Je umístěn pod zemí stejně jako nevyhřívaný sekundární fermentor s objemem 900m3 a jedním míchadlem. Doba zdržení v prvním fermentoru je 40 dní, ve druhém 60 dní... více ›

Jelikož není jasné, který z v nadpisu uvedených termínů je nejvhodnější pro označení technologie výroby bioplynu z biologických odpadů, požádalo nás Ministerstvo životního prostředí o určení a zdůvodnění optimálního termínu pro účely připravovaného Plánu odpadového hospodářství ČR. více ›

Při využívání skládkových plynů a plynů z čistíren odpadních vod v kogeneračních jednotkách vznikají problémy, pokud tyto plyny obsahují organické oxidy silikonu - siloxany. více ›

Problematika anaerobní digesce travní hmoty, čili dávno známé anaerobní vyhnívání organického materiálu s produkcí metanu, získává v poslední době zcela mimořádný význam. Nejen proto, že jde o obnovitelný zdroj energie a využití nejlevnějšího zdroje energie - slunce, ale také proto, že relativní nadvýroba potravin ve vyspělých státech, přinesla nutnost zhodnotit využití méně příznivých oblastí pro intenzivní zemědělskou výrobu a uvážit, jakým směrem zde zemědělskou výrobu orientovat. Jde hlavně o horské a podhorské oblasti, v nichž se dynamické prvky půdní úrodnosti při omezení hnojení a vápnění zhoršují 2 - 3x rychleji, než je průměr pro půdy ČR. více ›

Ve dnech 21. - 22. 1. 2002 se v dánském městě Herning konala výstava Agromek 2002. Ač jde o všeobecnou zemědělskou výstavu, bylo mezi vystavujícími hned několik firem buď přímo dodávající bioplynové stanice coby technologické celky, nebo pouze některé díly. Z diskusí o situaci v produkci a využívání bioplynu v Dánsku vyplynulo, že Dánsko právě prožívá období velkého zájmu o tuto technologii. Celkem je v Dánsku nyní provozováno 56 bioplynových stanic, přičemž v roce 2000 jich bylo pouze 20. více ›

V sousedním Rakousku je v provozu přibližně 100 farmářských bioplynových zařízení, zpracovávajících nejen tekuté a kašovité odpady ze živočišné výroby, ale v poslední době stále více i další zemědělské odpady, zejména přebytky travní hmoty, odpady ze zařízení pro stravování a další biologicky rozložitelné materiály, které jinak zatěžují životní prostředí. Rakouské zkušenosti jsou využitelné i u nás a to jednak po technické stránce řešení zařízení, jednak i z hlediska provozních a bezpečnostních předpisů. Zajímavé jsou rovněž zkušenosti získané při kogeneraci elektřiny a tepla, využívání organických hnojiv. Ekonomika a ekologie bioplynových stanic je zlepšována dotační politikou státu. Současný využitelný potenciál bioplynu je však stále nejméně pětkrát vyšší než skutečně využívaný. více ›

Současná energetická a environmentální politika přináší nové impulsy k rozvoji bioplynových stanic v ČR. Cílem návrhu "Národního programu nakládání s energií a využívání obnovitelných a druhotných energetických zdrojů" je zvýšení podílu obnovitelných energií na celkové energetické spotřebě ze současných 2,2% na 3 - 6% do roku 2010. Nejvyšší cíle jsou stanoveny pro energetické využití biomasy včetně energie bioplynu a skládkového plynu, kde je uvažováno se ztrojnásobením stávající energetické produkce. Dalším impulsem je aproximace Směrnice Rady EU 1999/31/EC do nové legislativy odpadů a do Plánu odpadového hospodářství České republiky. Účelnost budování bioplynových stanic je dána požadavkem, aby do r. 2010 bylo množství skládkovaných komunálních odpadů sníženo na 75% celkové hmotnosti r. 1995. Pro cca 2 mil. t / r biologicky rozložitelných odpadů bude nutno vybudovat kapacity technologií materiálového nebo energetického využití. Je třeba usilovat, aby mezi těmito technologiemi byla upřednostňována anaerobní digesce bioodpadů a stala se předmětem uvažované dotace investičních nákladů ze Státního fondu životního prostředí. více ›