Zneškodňování odpadních vod: Rok 2015 není hrozbou malým

Zejména starostové malých obcí bývají často konfrontováni s tvrzením zástupců některých dodavatelských firem o nezbytnosti vyřešit zneškodňování odpadních vod na území obce do konce roku 2015. Jaká je však skutečnost?

Ve výkladu řešení malých komunálních bodových zdrojů znečištění panuje značná nejednotnost. Ukazuje se proto účelné podat k tomuto tématu bližší a jednoznačné vysvětlení.

Nejdříve několik slov k vymezení pojmu malé obce. Ve smyslu platné vodohospodářské legislativy zemí EU i naší národní - české, jde o obce do 2000 obyvatel. Předmětem našeho zájmu v tomto článku jsou však především obce do 500 obyvatel, jež jsou chudší a nyní nemají - a ani v nejbližší době nebudou mít dostatečné množství vlastních finančních prostředků k pokrytí ekologických investic. Řada obcí velikostní kategorie od 500 do 2000 obyvatel již nějakou kanalizaci, případně i čistírnu odpadních vod (ČOV) má nebo ji postupně buduje. Výjimečně však existují i malé obce pod 500 obyvatel, kterým se podařilo přednostně zajistit dotace, na něž by jinak nedosáhly, a zneškodňování odpadních vod již vyřešily nebo řeší.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY VZTAHUJÍCÍ SE K ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD

Častý dotaz starostů zní: Který základní předpis formuluje požadavek na zneškodňování odpadních vod?

Základními právními předpisy Evropského parlamentu a Rady, které ustavují rámec pro činnost Společenství v oblasti ochrany vodní politiky, jsou Směrnice č. 2000/60/ES (tzv. Rámcová směrnice) ze dne 23. října 2000 a Směrnice Rady č. 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Ochranu vod, jejich využívání a práva k nim pak v ČR upravuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů (tzv. úplné znění zákona podává zákon č. 273/2010 Sb.). Některá jeho ustanovení týkající se požadavků na čištění odpadních vod jsou upřesněna nařízením vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení vlády č. 229/2007 a č. 23/2011 Sb.

KLÍČOVÝM POJMEM JE >>VODNÍ ÚTVAR<<

Rámcová směrnice a vodní zákon zavádějí proti dříve uplatňovanému emisnímu přístupu (požadavky jsou legislativně stanoveny pro vypouštění odpadních vod) imisní přístup (požadavky jsou legislativně stanoveny pro jakost povrchových a podzemních vod). Středem zájmu se proto stává tzv. vodní útvar, tedy povrchová a podzemní voda - cílové požadavky jsou proto slovně a číselně definovány pro vodní útvary, od nichž se potom odvozují požadavky na jednotlivé zdroje znečištění. Minimální požadavky na zdroje znečištění stanovuje nařízení vlády č. 61/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

... AŽ DO ROKU 2027

Rámcová směrnice sice opravdu stanoví, že cílové požadavky mají být splněny do roku 2015, ale umožňuje posunout termín až do roku 2021, nebo dokonce až do roku 2027, pokud nedojde ke zhoršení vodních útvarů a nelze-li rozumně a s přijatelnými náklady termín splnit (článek 4/4/).

Rámcová směrnice dále umožňuje stanovit pro některé vodní útvary méně přísné cílové požadavky, jestliže nedojde ke zhoršení vodního útvaru a pokud jejich dosažení není možné nebo by bylo neúměrně nákladné (článek 4/5/). Vodní zákon transportuje tyto zásady do § 23a, odst. 2 a 5.

Směrnice Rady 91/271/EHS se zaměřila na komunální zdroje nad 2000 ekvivalentních obyvatel a u zdrojů do 2000 ekvivalentních obyvatel s veřejnou kanalizací požadovala přiměřené čištění. Rámcová směrnice na rozdíl od Směrnice Rady č. 91/271/EHS komunální zdroje již nerozlišuje.

SOCIÁLNĚ ÚNOSNÁ CENA VODY

V ČR jsou stovky, a snad i tisíce malých obcí, jež v prvním kontrolním časovém horizontu, tj. do konce roku 2015 (a možná ani do roku 2021), nebudou moci z ekonomických důvodů zneškodňovat své odpadní vody. Realizace veřejné kanalizace a čistírny odpadních vod, případně jiný způsob zneškodňování odpadních vod z malých obcí, musí být pro občany žijící v dané lokalitě sociálně únosné.

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a Světové banky by cena vody (vodné a stočné) neměla být vyšší než 2 % příjmů rodiny. Konkrétně v podmínkách ČR by neměla překročit 80-90 Kč/m³.

AUDIT PŘIPRAVENOSTI SPLAŠKOVÉ KANALIZACE A ČOV A DALŠÍ KROKY

Starostové příslušných obcí by si proto měli nechat zpracovat audit připravenosti splaškové kanalizace a ČOV (případně jiného způsobu zneškodňování) pro svou obec. Audit by měla zpracovat nejlépe akreditovaná inženýrská firma s celostátní působností. Auditoři na základě technických podkladů, příjmů obce, dostupnosti všech forem dotací, různých výhodných půjček a jejich lhůt splatnosti, stanoví výslednou cenu vody (vodné a stočné), včetně DPH.

K zadání auditu připravenosti této investice musí mít obec nezbytné technické podklady. Každá obec má již z devadesátých let minulého století zpracovánu hrubou představu o způsobu zneškodňování odpadních vod, a to formou PRVKUK, což jsou plány rozvoje vodovodů a kanalizací krajů, jež byly zhotovovány pro celý bývalý okres, případně i kraj.

Na základě tohoto dokumentu by si obec měla nechat zpracovat dokumentaci pro územní řízení (DÚŘ); investiční akce zahrnuje obvykle oddílnou kanalizaci a čistírnu. Tato dokumentace má předepsané neopomenutelné položky se specifikací nákladů. Na základě takto připravené aktuální DÚŘ lze žádat i o jednotlivé dotace.

Ne každá obec souhlasí s technickým řešením zneškodňování odpadních vod, navrženým v PRVKUK. V tom případě by si měla zadat zpracování předprojektové dokumentace, a to formou variantní technicko-ekonomické studie (TES) na úrovni kvalifikovaného investičního záměru. Tato studie bilancuje investiční náklady na základě aktuálních měrných údajů. Navržené řešení v PRVKUK bývá většinou zastaralé a nová předprojektová dokumentace aktualizuje současný stav.

UŽITEČNÁ PUBLIKACE

Podrobné informace o technických podrobnostech řešení zneškodňování odpadních vod lze nalézt v mnoha dílčích a souborných publikacích. Ministerstvo zemědělství připravilo jako technickou pomoc obcím obsáhlou soubornou publikaci Zneškodňování odpadních vod v obcích do 2000 ekvivalentních obyvatel.

Publikace vydaná v roce 2009 má 76 stránek formátu A4, je veřejně zdarma dostupná na webových stánkách ministerstva. Mimo textové části obsahuje tabelární a grafické přílohy, odkazy na příslušné normy (ČSN a TVN) a aktuální legislativu.

Podle doporučení WHO i Světové banky by cena vody (vodné a stočné) měla být sociálně únosná. Konkrétně v podmínkách České republiky by neměla překročit 80-90 Kč m³.

 

Tweet

Datum uveřejnění: 28.6.11
Poslední změna: 28.6.2011
Počet shlédnutí: 407