Žně na Vysočině začínají, sklizeň by mohla být lepší než loni

Na Vysočině se pomalu rozbíhají žně. Někde už kombajny začaly sklízet ozimý ječmen. Podle zástupců zemědělských podniků, které dnes ČTK oslovila, se podle prvních desítek sklizených hektarů zatím nedá usuzovat, jaké budou hektarové výnosy. Podle dnes zveřejněného odhadu Českého statistického úřadu by se z hektaru mohlo na Vysočině v průměru sklízet kolem 4,4 tuny obilí, o něco víc než loni. Podle farmářů ale bude ještě hodně záležet na počasí.

Na Vysočině se pomalu rozbíhají žně. Někde už kombajny začaly sklízet ozimý ječmen. Podle zástupců zemědělských podniků, které dnes ČTK oslovila, se podle prvních desítek sklizených hektarů zatím nedá usuzovat, jaké budou hektarové výnosy. Podle dnes zveřejněného odhadu Českého statistického úřadu by se z hektaru mohlo na Vysočině v průměru sklízet kolem 4,4 tuny obilí, o něco víc než loni. Podle farmářů ale bude ještě hodně záležet na počasí.

"Dokud to není sklizené, těžko hodnotit," uvedl ředitel žďárské agrární komory Václav Špaček. Po víkendových bouřkách s prudkými dešti například dost polehl mák. U obilí se podle něj výnosy na Ždársku v dobrých letech blíží k pěti tunám.

Zemědělské družstvo v Kožichovicích na Třebíčsku zahájilo sklizeň ozimého ječmene minulou sobotu. Před dešti stihlo posekat asi 30 hektarů. "Jsme v samém úvodu, neposkytuje to obrázek o nějakém výsledku," řekl předseda družstva Jaromír Krátký. Agropodnik Košetice na Pelhřimovsku chce začít se žněmi v úterý. Rolnická společnost Lesonice na Třebíčsku má čas ještě asi týden. "My nemáme ozimý ječmen. Ten se klidí vždycky o deset dní dřív," vysvětlil ředitel Martin Diviš.

Podle údajů ČSÚ bylo letos na Vysočině oseto obilovinami přes 147.000 hektarů polí, ve srovnání s loňskem o 770 hektarů méně. Víc než polovinu obilných polí tvoří pšenice, následují ječmeny a oves. Statistický odhad průměrného hektarového výnosu obilí v kraji 4,4 tuny je o 0,3 tuny vyšší než loňský výsledek žní. Podle ČSÚ to přesto vypadá tak, že Vysočina bude mít letos nejnižší výnos mezi kraji; v celém Česku by farmáři měli v průměru z hektaru sklízet kolem 4,85 tuny obilovin.

Řepka na Vysočině zabírá 39.400 hektarů polí. U této plodiny zatím ČSÚ očekává hektarový výnos kolem 2,77 tuny, zatímco před rokem farmáři v kraji sklidili 2,83 tuny. Tradiční brambory se teď na Vysočině pěstují na 9448 hektarech, rozloha se oproti loňsku snížila o 257 hektarů. Podle odborníků některé farmy upřednostnily před bramborami kukuřici, kterou potřebují do bioplynových stanic; produkce energií je pro ně finančně výhodnější než prodej brambor.

Tabulka: Struktura osevů na orné půdě Vysočiny

Zdroj: Zpráva ČTK

Tweet