Zprávy z tisku
Zemědělská půda mizí, zvrátit to má vyšší cena za zastavění
V Česku masivně ubývá kvalitní zemědělská půda. Mění se na lesy nebo pastviny, velká část je ale nenávratně zastavěná. Omezit by to mělo razantní zvýšení poplatků za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu.
Posledních osm let ubývá zemědělská půda rychleji, podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) mizí denně až 68 hektarů.
"Úbytky souvisí s problematickou situací zemědělců a zejména se
stavebními aktivitami. Dá se říct, že poslední léta jsou hodně
progresivní. Prudký je hlavně pokles výměry orné půdy," potvrzuje Jiří
Hrbek z ČSÚ.
Velká část z toho končí pod vrstvou betonu. Vyasfaltovaná a
zabetonovaná půda v České republice teď představuje velikost
Lucemburska. Krajinní ekologové a ochranáři přírody zvedají varovný
prst.
Podle Petra Skleničky z fakulty životního prostředí České zemědělské
univerzity jsou zastavěné plochy ekologicky labilní, rozdrobňují
krajinu, a to není dobré pro rostlinné a živočišné druhy. A sami
pociťujeme důsledky povodní.
"Jsou to většinou zpevněné plochy, takže dochází k minimálnímu vsaku,
rychlému odtoku z krajiny do vodních toků a tím dochází k povodním více
a častěji než dříve," upozorňuje Sklenička.
Ministr chce prosadit zákon do voleb
Česko patří mezi země s největším poměrem orné půdy v Evropské unii.
Půda je u nás oproti zahraničí levná, v přepočtu asi 1.600 euro za
hektar, říká statistik Jiří Hrbek a pro srovnání dodává: "Holandsko má
35.000 euro za hektar, 20.000 euro za hektar je v Rakousku, v Polsku
asi 2400 euro."
Levné jsou u nás i nájmy půdy a také její vyčlenění ze zemědělského
fondu. Firmy tak nic nenutí využívat takzvané brownfields, tedy už
zastavěné lokality.
A to se nelíbí ministerstvu životního prostředí. Proto chce razantně
zvýšit sazby, u nejkvalitnějších půd až na desetinásobek. "Zatímco
dneska maximální odvod za jeden hektar půdy je asi 80.000 korun, my
navrhujeme zvýšení až na 900.000," upřesnil ministr Jan Dusík.
Novela čeká na schválení ve sněmovně už několik měsíců. Dusík ji chce
dostat ještě do programu dnes začínající březnové schůze poslanců.
"Poplatky se neměnily od toku 1992 a skutečně neodpovídají současné
ekonomické realitě," podotýká ministr.
Zdroj: Ekolist
Datum uveřejnění: 9.3.10
Poslední změna: 9.3.2010
Počet shlédnutí: 366
Zemědělská půda mizí, zvrátit to má vyšší cena za zastavění
V Česku masivně ubývá kvalitní zemědělská půda. Mění se na lesy nebo pastviny, velká část je ale nenávratně zastavěná. Omezit by to mělo razantní zvýšení poplatků za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu.
Posledních osm let ubývá zemědělská půda rychleji, podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) mizí denně až 68 hektarů.
"Úbytky souvisí s problematickou situací zemědělců a zejména se
stavebními aktivitami. Dá se říct, že poslední léta jsou hodně
progresivní. Prudký je hlavně pokles výměry orné půdy," potvrzuje Jiří
Hrbek z ČSÚ.
Velká část z toho končí pod vrstvou betonu. Vyasfaltovaná a
zabetonovaná půda v České republice teď představuje velikost
Lucemburska. Krajinní ekologové a ochranáři přírody zvedají varovný
prst.
Podle Petra Skleničky z fakulty životního prostředí České zemědělské
univerzity jsou zastavěné plochy ekologicky labilní, rozdrobňují
krajinu, a to není dobré pro rostlinné a živočišné druhy. A sami
pociťujeme důsledky povodní.
"Jsou to většinou zpevněné plochy, takže dochází k minimálnímu vsaku,
rychlému odtoku z krajiny do vodních toků a tím dochází k povodním více
a častěji než dříve," upozorňuje Sklenička.
Ministr chce prosadit zákon do voleb
Česko patří mezi země s největším poměrem orné půdy v Evropské unii.
Půda je u nás oproti zahraničí levná, v přepočtu asi 1.600 euro za
hektar, říká statistik Jiří Hrbek a pro srovnání dodává: "Holandsko má
35.000 euro za hektar, 20.000 euro za hektar je v Rakousku, v Polsku
asi 2400 euro."
Levné jsou u nás i nájmy půdy a také její vyčlenění ze zemědělského
fondu. Firmy tak nic nenutí využívat takzvané brownfields, tedy už
zastavěné lokality.
A to se nelíbí ministerstvu životního prostředí. Proto chce razantně
zvýšit sazby, u nejkvalitnějších půd až na desetinásobek. "Zatímco
dneska maximální odvod za jeden hektar půdy je asi 80.000 korun, my
navrhujeme zvýšení až na 900.000," upřesnil ministr Jan Dusík.
Novela čeká na schválení ve sněmovně už několik měsíců. Dusík ji chce
dostat ještě do programu dnes začínající březnové schůze poslanců.
"Poplatky se neměnily od toku 1992 a skutečně neodpovídají současné
ekonomické realitě," podotýká ministr.
Zdroj: Ekolist
Datum uveřejnění: 9.3.10
Poslední změna: 9.3.2010
Počet shlédnutí: 366