Zprávy z tisku
Zemědělci zaseli více řepky, méně ozimého obilí
Plocha osetá řepkou pro letošní sklizeň meziročně vzrostla přibližně o pět procent na 371.252 hektarů, vyplývá z šetření ministerstva zemědělství. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby je jedním z důvodů rozšíření řepkových polí očekávané schválení zákona, který má zvýšit podíl objemu biopaliv v naftě a benzinu. Zemědělci naopak loni na podzim zaseli méně ozimých obilovin než o rok dříve. Jimi osetá výměra se snížila zhruba o tři procenta na 986.326 hektarů.
Plocha osetá řepkou pro letošní sklizeň meziročně vzrostla přibližně o pět procent na 371.252 hektarů, vyplývá z šetření ministerstva zemědělství. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby je jedním z důvodů rozšíření řepkových polí očekávané schválení zákona, který má zvýšit podíl objemu biopaliv v naftě a benzinu. Zemědělci naopak loni na podzim zaseli méně ozimých obilovin než o rok dříve. Jimi osetá výměra se snížila zhruba o tři procenta na 986.326 hektarů.
Podle ministerstva i Veleby mohou za nižší rozsah ploch osetých ozimým obilím nízké výkupní ceny komodity. Ty spadly po nadprůměrné sklizni v roce 2008 a situace se zatím významněji nezlepšila.
Zatímco plocha osetá nejrozšířenější domácí obilovinou, pšenicí, velmi mírně vzrostla o půl procenta na necelých 798.000 hektarů, výměra polí s žitem, ječmenem a triticale klesla v průměru o 15 až 20 procent.
Současné počasí, které charakterizuje v posledních letech neobvyklá vydatná sněhová nadílka i v nižších nadmořských výškách, je podle Veleby pro vzcházení ozimů ideální. Dostatečná vrstva sněhu brání ozimy před vymrznutím, současně zajišťuje dostatek vláhy jařinám.
Největší podíl na rostlinné výrobě patří v Česku tradičně obilí, přestože v posledních dvaceti letech se plocha, na které se pěstuje, zmenšila asi o sedm procent. Výrazně se ale změnily role ostatních důležitých plodin - brambory se dnes pěstují na přibližně čtvrtinové výměře oproti roku 1989, o 60 procent se zmenšila osevní plocha cukrovky.
Plocha osetá obilím poklesla jen mírně, výrazně se však snížily stavy hospodářských zvířat, zejména prasat a skotu, a proto dochází k nadbytkům obilí, které je významnou složkou jejich krmiv. Rok od roku větší množství obilí tak směřuje na vývoz. K odčerpávání přebytků na trhu slouží v Česku stejně jako celé Evropské unii také jeho intervenční nákupy.
Naopak výměra polí osetých řepkou v souvislosti s růstem poptávky po biopalivech rok od roku roste. Zatímco v roce 1990 zabarvily žluté květy zhruba 100.000 hektarů, loni to bylo již třiapůlkrát více.
Sněmovna v prosinci v prvním čtení podpořila vládní novelu, podle níž má od dubna letošního roku vzrůst minimální podíl biosložky u nafty ze současných 4,5 procenta na 6,3 procenta a u motorového benzinu ze současných 3,5 na 4,5 procenta. Druhé a třetí čtení návrhu je na programu aktuální schůze sněmovny.
Biopaliva se v Česku přimíchávají do motorové nafty od září 2007 a do benzinu od začátku roku 2008. Od navržené změny stát očekává snížení celkových emisí skleníkových plynů a příspěvek k energetické bezpečnosti.
Zemědělci podle posledního odhadu Českého statistického úřadu loni sklidili 7,730 milionu tun obilovin včetně kukuřice na zrno, což je o 7,5 procenta méně než v roce 2008. Loňská sklizeň řepky, která dosáhla 1,135 milionu tun, byla historicky rekordní.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 27.1.10
Poslední změna: 27.1.2010
Počet shlédnutí: 163
Zemědělci zaseli více řepky, méně ozimého obilí
Plocha osetá řepkou pro letošní sklizeň meziročně vzrostla přibližně o pět procent na 371.252 hektarů, vyplývá z šetření ministerstva zemědělství. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby je jedním z důvodů rozšíření řepkových polí očekávané schválení zákona, který má zvýšit podíl objemu biopaliv v naftě a benzinu. Zemědělci naopak loni na podzim zaseli méně ozimých obilovin než o rok dříve. Jimi osetá výměra se snížila zhruba o tři procenta na 986.326 hektarů.
Plocha osetá řepkou pro letošní sklizeň meziročně vzrostla přibližně o pět procent na 371.252 hektarů, vyplývá z šetření ministerstva zemědělství. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby je jedním z důvodů rozšíření řepkových polí očekávané schválení zákona, který má zvýšit podíl objemu biopaliv v naftě a benzinu. Zemědělci naopak loni na podzim zaseli méně ozimých obilovin než o rok dříve. Jimi osetá výměra se snížila zhruba o tři procenta na 986.326 hektarů.
Podle ministerstva i Veleby mohou za nižší rozsah ploch osetých ozimým obilím nízké výkupní ceny komodity. Ty spadly po nadprůměrné sklizni v roce 2008 a situace se zatím významněji nezlepšila.
Zatímco plocha osetá nejrozšířenější domácí obilovinou, pšenicí, velmi mírně vzrostla o půl procenta na necelých 798.000 hektarů, výměra polí s žitem, ječmenem a triticale klesla v průměru o 15 až 20 procent.
Současné počasí, které charakterizuje v posledních letech neobvyklá vydatná sněhová nadílka i v nižších nadmořských výškách, je podle Veleby pro vzcházení ozimů ideální. Dostatečná vrstva sněhu brání ozimy před vymrznutím, současně zajišťuje dostatek vláhy jařinám.
Největší podíl na rostlinné výrobě patří v Česku tradičně obilí, přestože v posledních dvaceti letech se plocha, na které se pěstuje, zmenšila asi o sedm procent. Výrazně se ale změnily role ostatních důležitých plodin - brambory se dnes pěstují na přibližně čtvrtinové výměře oproti roku 1989, o 60 procent se zmenšila osevní plocha cukrovky.
Plocha osetá obilím poklesla jen mírně, výrazně se však snížily stavy hospodářských zvířat, zejména prasat a skotu, a proto dochází k nadbytkům obilí, které je významnou složkou jejich krmiv. Rok od roku větší množství obilí tak směřuje na vývoz. K odčerpávání přebytků na trhu slouží v Česku stejně jako celé Evropské unii také jeho intervenční nákupy.
Naopak výměra polí osetých řepkou v souvislosti s růstem poptávky po biopalivech rok od roku roste. Zatímco v roce 1990 zabarvily žluté květy zhruba 100.000 hektarů, loni to bylo již třiapůlkrát více.
Sněmovna v prosinci v prvním čtení podpořila vládní novelu, podle níž má od dubna letošního roku vzrůst minimální podíl biosložky u nafty ze současných 4,5 procenta na 6,3 procenta a u motorového benzinu ze současných 3,5 na 4,5 procenta. Druhé a třetí čtení návrhu je na programu aktuální schůze sněmovny.
Biopaliva se v Česku přimíchávají do motorové nafty od září 2007 a do benzinu od začátku roku 2008. Od navržené změny stát očekává snížení celkových emisí skleníkových plynů a příspěvek k energetické bezpečnosti.
Zemědělci podle posledního odhadu Českého statistického úřadu loni sklidili 7,730 milionu tun obilovin včetně kukuřice na zrno, což je o 7,5 procenta méně než v roce 2008. Loňská sklizeň řepky, která dosáhla 1,135 milionu tun, byla historicky rekordní.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 27.1.10
Poslední změna: 27.1.2010
Počet shlédnutí: 163