Zprávy z tisku
Země se může zbavit závislosti na spalování uhlí a ropy. 100% obnovitelnou energetiku může mít i Česko
Všech 139 států, na které připadá celých 99 % produkce emisí oxidu uhličitého a sází dnes především na spalování fosilních zdrojů, může do roku 2050 přejít na obnovitelné zdroje energie. Trend nastupujících zdrojů šetrných k životnímu prostředí ukazuje aktuální studie vědců ze Stanfordovy univerzity. Ve své práci kladou důraz především na využití větrné a solární energetiky.
Přínosem přechodu na obnovitelné zdroje bude:
- vytvoření více než 24 milionů pracovních míst,
- úspora 22,8 bilionů dolarů ročně v podobě uspořených výdajů v oblasti zdravotnictví a řešení dopadů na životním prostředí
- úsporu 28 bilionů dolarů ročně za škody, které by vznikly v důsledku změn klimatu
- zabránění 4-7 milionům předčasných úmrtí ročně a stovkám milionů nemocných lidí, které vyvolávají dopady spalování fosilních paliv
Benefity pro Českou republiku
Mezi státy zpracovanými ve studii je také Česká republika. Konkrétně pro ČR by přínosy přechodu na čistou energetiku znamenaly zabránění 4,3 tisíce úmrtí, roční úsporu 42 milionů dolarů ročně v důsledku snížení znečištění ovzduší a roční úsporu 68 miliard dolarů ve snížení škod v důsledku změn klimatu (více než 1,5 bilionu korun; čísla se vztahují ke střednímu scénáři k roku 2050).
Pro ČR také nechybí vyčíslení ekonomických přínosů v podobě vzniku 108 tisíc nových pracovních příležitostí, které v sobě skýtají finanční přínos necelých 9 miliard dolarů ročně (téměř 200 miliard korun).
„Státy, včetně České republiky, mohou díky přechodu na obnovitelné zdroje uspořit obrovské prostředky v podobě výdajů za řešení zdravotních následků a dopadů na životní prostředí vznikajících v důsledku spalování fosilních paliv. Vlády by proto měly ve svých energetických strategiích akcelerovat rozvoj využití šetrných zdrojů energie,“ shrnuje klíčová zjištění studie Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.
„Práci týmu ze Stanfordovy univerzity není nutné chápat jako dogma. Řešení budoucího mixu energetických zdrojů se může v reálném světě lišit. Klíčové je, že ukázali, jak se svět může zbavit své závislosti na spalování uhlí nebo ropy, a navíc kolik může společnost vydělat, využije-li možnosti energetiky šetrné k životnímu prostředí,“ dodává Martin Sedlák.
Studie dostupná zde.
Základní shrnutí studie:
Energetický mix se mění stát od státu. Například Súdán může spoléhat téměř čistě na solární energetiku, Švýcarsko na vodní zdroje a Spojené státy na větrné turbíny. Česká republika má pak podle vědců potenciál rozložený mezi energií z větru a solárních elektráren. Sousední Polsko závislé na spalování uhlí by mohlo přejít na větrnou energetiku, která by pokryla až dvě třetiny spotřeby.
Vědci se ze Stanfordovy univerzity vidí budoucí energetický mix tak, že 57 % elektřiny dodají různé formy solární energetiky, 27 % větrné turbíny a zbytek mix vodních, geotermálních a přílivových elektráren. Důležitým impulsem pro přechod na zelenou energetiku jsou také energetické úspory. Přechod na elektrifikovanou ekonomiku by měl podle vědců zlepšit účinnost využití energie o 23 %. Další úsporu 13 % nabízí zastavení těžby a zpracování fosilních zdrojů a uranu. Mezi navrhovaná opatření patří také přechod na elektromobilitu poháněnou právě obnovitelnými zdroji energie a využití akumulace energie v bateriích nebo prostřednictvím ukládání tepla pod zem.
Přínosy pak podle autorů studie vyváží nutné investice do moderních, čistých technologií, které podle nich dosahují v globálním součtu až 125 bilionů dolarů. Ekonomickou výhodou přechodu na obnovitelné zdroje je pak také stabilizace cen energie především prostřednictvím de facto nulových palivových nákladů větrných a solárních elektráren.
Experti ze Stanfordovy univerzity vyřadili jadernou energetiku především z důvodu vysokých nákladů a příliš dlouhé doby realizace, která se podle nich pohybuje od začátku projektu v rozmezí 10-19 let. Mimo praktické problémy s využitím jaderných elektráren považují vědci za limit také bezpečností otázky a možnost zneužití radioaktivních materiálů.
Zdroj: Tisková zpráva Aliance pro energetickou soběstačnost, o. s. 28.8.2017
Datum uveřejnění: 28.8.17
Poslední změna: 28.8.2017
Počet shlédnutí: 1113
Země se může zbavit závislosti na spalování uhlí a ropy. 100% obnovitelnou energetiku může mít i Česko
Všech 139 států, na které připadá celých 99 % produkce emisí oxidu uhličitého a sází dnes především na spalování fosilních zdrojů, může do roku 2050 přejít na obnovitelné zdroje energie. Trend nastupujících zdrojů šetrných k životnímu prostředí ukazuje aktuální studie vědců ze Stanfordovy univerzity. Ve své práci kladou důraz především na využití větrné a solární energetiky.
Přínosem přechodu na obnovitelné zdroje bude:
- vytvoření více než 24 milionů pracovních míst,
- úspora 22,8 bilionů dolarů ročně v podobě uspořených výdajů v oblasti zdravotnictví a řešení dopadů na životním prostředí
- úsporu 28 bilionů dolarů ročně za škody, které by vznikly v důsledku změn klimatu
- zabránění 4-7 milionům předčasných úmrtí ročně a stovkám milionů nemocných lidí, které vyvolávají dopady spalování fosilních paliv
Benefity pro Českou republiku
Mezi státy zpracovanými ve studii je také Česká republika. Konkrétně pro ČR by přínosy přechodu na čistou energetiku znamenaly zabránění 4,3 tisíce úmrtí, roční úsporu 42 milionů dolarů ročně v důsledku snížení znečištění ovzduší a roční úsporu 68 miliard dolarů ve snížení škod v důsledku změn klimatu (více než 1,5 bilionu korun; čísla se vztahují ke střednímu scénáři k roku 2050).
Pro ČR také nechybí vyčíslení ekonomických přínosů v podobě vzniku 108 tisíc nových pracovních příležitostí, které v sobě skýtají finanční přínos necelých 9 miliard dolarů ročně (téměř 200 miliard korun).
„Státy, včetně České republiky, mohou díky přechodu na obnovitelné zdroje uspořit obrovské prostředky v podobě výdajů za řešení zdravotních následků a dopadů na životní prostředí vznikajících v důsledku spalování fosilních paliv. Vlády by proto měly ve svých energetických strategiích akcelerovat rozvoj využití šetrných zdrojů energie,“ shrnuje klíčová zjištění studie Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.
„Práci týmu ze Stanfordovy univerzity není nutné chápat jako dogma. Řešení budoucího mixu energetických zdrojů se může v reálném světě lišit. Klíčové je, že ukázali, jak se svět může zbavit své závislosti na spalování uhlí nebo ropy, a navíc kolik může společnost vydělat, využije-li možnosti energetiky šetrné k životnímu prostředí,“ dodává Martin Sedlák.
Studie dostupná zde.
Základní shrnutí studie:
Energetický mix se mění stát od státu. Například Súdán může spoléhat téměř čistě na solární energetiku, Švýcarsko na vodní zdroje a Spojené státy na větrné turbíny. Česká republika má pak podle vědců potenciál rozložený mezi energií z větru a solárních elektráren. Sousední Polsko závislé na spalování uhlí by mohlo přejít na větrnou energetiku, která by pokryla až dvě třetiny spotřeby.
Vědci se ze Stanfordovy univerzity vidí budoucí energetický mix tak, že 57 % elektřiny dodají různé formy solární energetiky, 27 % větrné turbíny a zbytek mix vodních, geotermálních a přílivových elektráren. Důležitým impulsem pro přechod na zelenou energetiku jsou také energetické úspory. Přechod na elektrifikovanou ekonomiku by měl podle vědců zlepšit účinnost využití energie o 23 %. Další úsporu 13 % nabízí zastavení těžby a zpracování fosilních zdrojů a uranu. Mezi navrhovaná opatření patří také přechod na elektromobilitu poháněnou právě obnovitelnými zdroji energie a využití akumulace energie v bateriích nebo prostřednictvím ukládání tepla pod zem.
Přínosy pak podle autorů studie vyváží nutné investice do moderních, čistých technologií, které podle nich dosahují v globálním součtu až 125 bilionů dolarů. Ekonomickou výhodou přechodu na obnovitelné zdroje je pak také stabilizace cen energie především prostřednictvím de facto nulových palivových nákladů větrných a solárních elektráren.
Experti ze Stanfordovy univerzity vyřadili jadernou energetiku především z důvodu vysokých nákladů a příliš dlouhé doby realizace, která se podle nich pohybuje od začátku projektu v rozmezí 10-19 let. Mimo praktické problémy s využitím jaderných elektráren považují vědci za limit také bezpečností otázky a možnost zneužití radioaktivních materiálů.
Zdroj: Tisková zpráva Aliance pro energetickou soběstačnost, o. s. 28.8.2017
Datum uveřejnění: 28.8.17
Poslední změna: 28.8.2017
Počet shlédnutí: 1113