Zprávy z tisku
Za rok dořežou?
Nejméně 400 středních a menších pil se cítí v ohrožení kvůli nedostatku dřeva.
DŘEVOZPRACUJÍCÍ PRŮMYSL
Po
prvním lednu roku 2011 končíme, tvrdí majitelé středních a menších pil.
V ohrožení je dle nich minimálně 400 provozoven, které zaměstnávají
přes 4000 lidí v dřevozpracujícím průmyslu. Další tisíce osob mohou
přijít o práci v navazujících oborech.
ŠPATNÝ TENDR?
„Jen
za Společenstvo dřevozpracujících podniků (SDP), jež má zhruba 300
členů, by to znamenalo propuštění takřka tří tisíc lidí,” tvrdí mluvčí
organizace Zdeňka Besedová. SDP, které sdružuje většinu menších
subjektů působících na tuzemském trhu, je přesvědčeno, že jejich
existenci přímo ohrožují pravidla tendru za šestnáct miliard korun,
jejž na zpracování dřeva a pěstební práce vyhlásil státní podnik Lesy
ČR. Vypsané výběrové řízení před několika týdny ale pozastavil
antimonopolní úřad. Tomu se nelíbí několik podmínek, za nichž chce
státní firma zúžit okruh zájemců o zakázku. Šanci uspět prý mají jen
velké firmy. Lesy ČR ale považují takové obavy za nesmyslné, účelově je
prý vyvolávají některé zájmové skupiny.
„Máme reálné obavy z
ekonomické likvidace regionálních dřevozpracujících zaměstnavatelů a z
omezení dostupnosti palivového dříví a biomasy pro občany, města a
obce,” tvrdí mluvčí SDP Besedová. Problém je dle ní ten, že podmínky
tendru nahrávají především velkým zpracovatelům dřeva, kteří si tak
surovinu nabízenou ve výběrovém řízení rozeberou mezi sebou a na drobné
zpracovatele nezbude nic. A pokud ano, tak za nekonkurenční cenu.
Besedová je navíc přesvědčena, že pokud budou zachovány podmínky tendru
v současné podobě, přihlásí se do něj i několik zahraničních firem,
především v příhraničních oblastech s Polskem a Rakouskem. Dle
informací týdeníku EURO zájem o účast ve výběrovém řízení již projevila
polská firma Lasy Państwowe. Očekává se i účast rakouských společností.
„V Rakousku jsou zpracovatelské kapacity o 30 procent vyšší, než je
tamní produkce dřeva, doslova tam čekají na každý klacek,” upozornil
dobře informovaný zdroj. Za hranicemi by tak mohly zmizet tisíce kubíků
českého dřeva.
UMĚLÝ PROBLÉM
Státní podnik Lesy ČR naopak
tvrdí, že se objem vytěženého a prodávaného dřeva nezmění. Paniku
údajně uměle vyvolávají některé zájmové skupiny. Jejich jména ale firma
neuvedla. „Malé a střední firmy budou mít přístup ke stejnému množství
dříví jako v předchozích letech. Prodávající subjekt ale může být
odlišný. Při prodeji dříví budou uplatňovány tržní principy, které jako
jediné mohou do sektoru obchodu se dřevem vnést průhlednost a
spravedlnost,” sdělil mluvčí LČR Zbyněk Boublík. Ten rovněž upozornil,
že pro úplné vyvrácení obav malých a středních podnikatelů budou mít
vítězové tendru v uzavřených smlouvách povinnost zobchodovat deset
procent dřeva na veřejných trzích, jako jsou například elektronické
aukce nebo komoditní burzy. „I tohle řešení nabízí další možný způsob,
jak dřevní hmotu získat zřetelným a transparentním způsobem. Navíc
obavy, že by se dříví prodávalo jen velkým pilařským firmám, nebo se
dokonce vyváželo do zahraničí, nejsou na místě,” vysvětlil Boublík.
Menší
pily však tvrdí, že pro potřeby regionálních zpracovatelů dřevní hmoty
je nabízený objem deseti procent zcela nedostatečný, především z
hlediska využití jejich kapacit a vytvořených pracovních míst.
Upozorňují, že menší dřevozpracující firmy mají nastavenu ekonomiku na
dlouhodobých smlouvách s regionálním producentem suroviny, a nikoliv na
jednorázových nákupech dřeva na surovinové burze. Obávají se i toho, že
pokud menší zpracovatelé nebudou mít přístup k dostatečnému množství
surovin, hrozí reálné nebezpečí, že drobní odběratelé (domácnosti či
obce) nebudou mít kde koupit dřevní štěpku na topení. Může tak dojít k
paradoxní situaci, kdy stát v rámci programu Zelená úsporám přispěje na
nákup kotle na biomasu, v němž ale nebude čím topit. „Rozhodně nejsme
proti tendrům na dřevo, pouze požadujeme, aby určitý objem dřeva
vytěžený Lesy ČR směřoval do regionů. Nechceme žádné cenové úlevy, ale
dodávky za reálné regionální tržní ceny,” tvrdí Besedová.
A BUDE JASNO
Lesy
ČR jsou přesvědčeny, že nově nastavená pravidla pro prodej dříví a
pěstební práce v lesích naopak přinášejí do lesnicko-dřevařského
sektoru naprosto jasné, rovné a transparentní podmínky pro všechny. V
minulosti totiž o dodávkách na konkrétní pilu rozhodoval na základě
uzavřených takzvaných rámcových smluv konkrétní zaměstnanec LČR nebo
Hradecké lesní a dřevařské společnosti. To kritizovala řada obchodníků
se dřevem jako netransparentní způsob prodeje. „I proto bude dříví
prodáváno dodavatelským subjektům na základě vysoutěžených cen,”
upozornil Boublík.
Mluvčí státního podniku je rovněž přesvědčen,
že zachování zaměstnanosti v regionech a rovnoprávný přístup k dřevní
hmotě pro všechny subjekty na trhu je mimo jiné cílem v současnosti
pozastaveného tendru Lesů ČR na lesnické práce. „Jedině tržní principy,
na nichž je tendr postaven, mohou do lesnicko-dřevařského sektoru
přinést tolik potřebnou stabilitu. Žádná firma by neměla svůj
podnikatelský záměr stavět na nákupu cenově zvýhodněného dříví od
státního podniku a neměla by být upřednostňována před ostatními. Dříve
nebo později budou muset všichni přijmout skutečnou odpovědnost za
budoucnost svých firem a hledat reálné uplatnění na trhu, například v
oblasti výrobků s vyšší přidanou hodnotou,” dodal Boublík.
NEPŘEDJÍMAT
Ani
zřizovatel Lesů ČR, ministerstvo zemědělství (MZe), se nedomnívá, že by
většině členů SDP hrozil kvůli zmíněným tendrům zánik. „Připomínám, že
Lesy ČR nejsou zdaleka jediným dodavatelem dřeva pro domácí
zpracovatele a každý zpracovatel dřeva musí své potřeby uspokojovat ze
všech zdrojů, jež přicházejí v úvahu. Drobní lokální zpracovatelé tedy
také od jiných vlastníků lesů, nejen od státního podniku,” upozornil
mluvčí ministerstva Ondřej Veselý. Na otázku, zda přece jen nechce
ministerstvo přitlačit na to, aby Lesy ČR pozměnily pravidla tendru,
reagoval s tím, že možnosti MZe ovlivnit postup při zadávání zakázek
jsou kvůli zákonu o státním podniku velmi omezené.
„Buď proběhne
další diskuse všech zainteresovaných subjektů, nebo v krajním případě i
opatření antimonopolního úřadu povede k nastavení podmínek tendrů tak,
aby byly dostatečně zohledněny i zájmy jiných než velkých
zpracovatelských firem,” sdělil Veselý. Ten je navíc přesvědčen, že
drobní zpracovatelé budou mít dostatek dřevní hmoty na zpracování i po
roce 2011. Argumentuje totiž tím, že Lesy ČR obhospodařují zhruba 50
procent lesů v zemi, zbytek právnické a fyzické osoby.
Zdroj: Silvarium, 15.03.2010
Datum uveřejnění: 15.3.10
Poslední změna: 15.3.2010
Počet shlédnutí: 172
Za rok dořežou?
Nejméně 400 středních a menších pil se cítí v ohrožení kvůli nedostatku dřeva.
DŘEVOZPRACUJÍCÍ PRŮMYSL
Po prvním lednu roku 2011 končíme, tvrdí majitelé středních a menších pil. V ohrožení je dle nich minimálně 400 provozoven, které zaměstnávají přes 4000 lidí v dřevozpracujícím průmyslu. Další tisíce osob mohou přijít o práci v navazujících oborech.
ŠPATNÝ TENDR?
„Jen za Společenstvo dřevozpracujících podniků (SDP), jež má zhruba 300 členů, by to znamenalo propuštění takřka tří tisíc lidí,” tvrdí mluvčí organizace Zdeňka Besedová. SDP, které sdružuje většinu menších subjektů působících na tuzemském trhu, je přesvědčeno, že jejich existenci přímo ohrožují pravidla tendru za šestnáct miliard korun, jejž na zpracování dřeva a pěstební práce vyhlásil státní podnik Lesy ČR. Vypsané výběrové řízení před několika týdny ale pozastavil antimonopolní úřad. Tomu se nelíbí několik podmínek, za nichž chce státní firma zúžit okruh zájemců o zakázku. Šanci uspět prý mají jen velké firmy. Lesy ČR ale považují takové obavy za nesmyslné, účelově je prý vyvolávají některé zájmové skupiny.
„Máme reálné obavy z ekonomické likvidace regionálních dřevozpracujících zaměstnavatelů a z omezení dostupnosti palivového dříví a biomasy pro občany, města a obce,” tvrdí mluvčí SDP Besedová. Problém je dle ní ten, že podmínky tendru nahrávají především velkým zpracovatelům dřeva, kteří si tak surovinu nabízenou ve výběrovém řízení rozeberou mezi sebou a na drobné zpracovatele nezbude nic. A pokud ano, tak za nekonkurenční cenu. Besedová je navíc přesvědčena, že pokud budou zachovány podmínky tendru v současné podobě, přihlásí se do něj i několik zahraničních firem, především v příhraničních oblastech s Polskem a Rakouskem. Dle informací týdeníku EURO zájem o účast ve výběrovém řízení již projevila polská firma Lasy Państwowe. Očekává se i účast rakouských společností. „V Rakousku jsou zpracovatelské kapacity o 30 procent vyšší, než je tamní produkce dřeva, doslova tam čekají na každý klacek,” upozornil dobře informovaný zdroj. Za hranicemi by tak mohly zmizet tisíce kubíků českého dřeva.
UMĚLÝ PROBLÉM
Státní podnik Lesy ČR naopak tvrdí, že se objem vytěženého a prodávaného dřeva nezmění. Paniku údajně uměle vyvolávají některé zájmové skupiny. Jejich jména ale firma neuvedla. „Malé a střední firmy budou mít přístup ke stejnému množství dříví jako v předchozích letech. Prodávající subjekt ale může být odlišný. Při prodeji dříví budou uplatňovány tržní principy, které jako jediné mohou do sektoru obchodu se dřevem vnést průhlednost a spravedlnost,” sdělil mluvčí LČR Zbyněk Boublík. Ten rovněž upozornil, že pro úplné vyvrácení obav malých a středních podnikatelů budou mít vítězové tendru v uzavřených smlouvách povinnost zobchodovat deset procent dřeva na veřejných trzích, jako jsou například elektronické aukce nebo komoditní burzy. „I tohle řešení nabízí další možný způsob, jak dřevní hmotu získat zřetelným a transparentním způsobem. Navíc obavy, že by se dříví prodávalo jen velkým pilařským firmám, nebo se dokonce vyváželo do zahraničí, nejsou na místě,” vysvětlil Boublík.
Menší pily však tvrdí, že pro potřeby regionálních zpracovatelů dřevní hmoty je nabízený objem deseti procent zcela nedostatečný, především z hlediska využití jejich kapacit a vytvořených pracovních míst. Upozorňují, že menší dřevozpracující firmy mají nastavenu ekonomiku na dlouhodobých smlouvách s regionálním producentem suroviny, a nikoliv na jednorázových nákupech dřeva na surovinové burze. Obávají se i toho, že pokud menší zpracovatelé nebudou mít přístup k dostatečnému množství surovin, hrozí reálné nebezpečí, že drobní odběratelé (domácnosti či obce) nebudou mít kde koupit dřevní štěpku na topení. Může tak dojít k paradoxní situaci, kdy stát v rámci programu Zelená úsporám přispěje na nákup kotle na biomasu, v němž ale nebude čím topit. „Rozhodně nejsme proti tendrům na dřevo, pouze požadujeme, aby určitý objem dřeva vytěžený Lesy ČR směřoval do regionů. Nechceme žádné cenové úlevy, ale dodávky za reálné regionální tržní ceny,” tvrdí Besedová.
A BUDE JASNO
Lesy ČR jsou přesvědčeny, že nově nastavená pravidla pro prodej dříví a pěstební práce v lesích naopak přinášejí do lesnicko-dřevařského sektoru naprosto jasné, rovné a transparentní podmínky pro všechny. V minulosti totiž o dodávkách na konkrétní pilu rozhodoval na základě uzavřených takzvaných rámcových smluv konkrétní zaměstnanec LČR nebo Hradecké lesní a dřevařské společnosti. To kritizovala řada obchodníků se dřevem jako netransparentní způsob prodeje. „I proto bude dříví prodáváno dodavatelským subjektům na základě vysoutěžených cen,” upozornil Boublík.
Mluvčí státního podniku je rovněž přesvědčen, že zachování zaměstnanosti v regionech a rovnoprávný přístup k dřevní hmotě pro všechny subjekty na trhu je mimo jiné cílem v současnosti pozastaveného tendru Lesů ČR na lesnické práce. „Jedině tržní principy, na nichž je tendr postaven, mohou do lesnicko-dřevařského sektoru přinést tolik potřebnou stabilitu. Žádná firma by neměla svůj podnikatelský záměr stavět na nákupu cenově zvýhodněného dříví od státního podniku a neměla by být upřednostňována před ostatními. Dříve nebo později budou muset všichni přijmout skutečnou odpovědnost za budoucnost svých firem a hledat reálné uplatnění na trhu, například v oblasti výrobků s vyšší přidanou hodnotou,” dodal Boublík.
NEPŘEDJÍMAT
Ani zřizovatel Lesů ČR, ministerstvo zemědělství (MZe), se nedomnívá, že by většině členů SDP hrozil kvůli zmíněným tendrům zánik. „Připomínám, že Lesy ČR nejsou zdaleka jediným dodavatelem dřeva pro domácí zpracovatele a každý zpracovatel dřeva musí své potřeby uspokojovat ze všech zdrojů, jež přicházejí v úvahu. Drobní lokální zpracovatelé tedy také od jiných vlastníků lesů, nejen od státního podniku,” upozornil mluvčí ministerstva Ondřej Veselý. Na otázku, zda přece jen nechce ministerstvo přitlačit na to, aby Lesy ČR pozměnily pravidla tendru, reagoval s tím, že možnosti MZe ovlivnit postup při zadávání zakázek jsou kvůli zákonu o státním podniku velmi omezené.
„Buď proběhne další diskuse všech zainteresovaných subjektů, nebo v krajním případě i opatření antimonopolního úřadu povede k nastavení podmínek tendrů tak, aby byly dostatečně zohledněny i zájmy jiných než velkých zpracovatelských firem,” sdělil Veselý. Ten je navíc přesvědčen, že drobní zpracovatelé budou mít dostatek dřevní hmoty na zpracování i po roce 2011. Argumentuje totiž tím, že Lesy ČR obhospodařují zhruba 50 procent lesů v zemi, zbytek právnické a fyzické osoby.
Zdroj: Silvarium, 15.03.2010
Datum uveřejnění: 15.3.10
Poslední změna: 15.3.2010
Počet shlédnutí: 172