Zprávy z tisku
Využití biomasy k zajištění energetické soběstačnosti regionů - jedno ze zásadních témat letošního veletrhu TECHAGRO
Mezinárodní veletrh zemědělské techniky TECHAGRO bude mít v březnu na programu opět zajímavé téma – energetické využití biomasy.
Mezinárodní veletrh zemědělské techniky TECHAGRO bude mít v březnu na programu opět zajímavé téma – energetické využití biomasy. Novinkou letošního ročníku je mezinárodní výměna zkušeností v oblasti energetické soběstačnosti. Do diskusního fóra se zapojí a své poznatky předají odborníci z České republiky, Slovenska, Rakouska a Německa. Jedním z prezentovaných regionů bude rakouský Güssing, z českých například mikroregion Mikulovsko. O rozhovor jsme požádali garanta programu, prof. Ing. Jana Marečka, DrSc., vedoucího Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Proč byl vybrán k prezentaci energetické soběstačnosti na TECHAGRO právě Güssing?
Region Güssing leží v jihovýchodní části Rakouska při hranicích s Maďarskem. Z hlediska turistiky a rekreace není ničím významný a vzhledem k územně klimatickým poměrům nemá ani optimální podmínky k intenzivní zemědělské produkci potravin a potravinářských surovin.
Proto region pro zabezpečení údržby krajiny, podmínek zemědělského hospodaření a udržitelného vývoje regionální prosperity vsadil na program energetické soběstačnosti. V rámci evropských i národních dotačních zdrojů jsou realizovány jednotlivé části pilotního projektu dosažení energetické soběstačnosti z obnovitelných zdrojů. Na realizaci tohoto pilotního projektu se přímo podílejí i univerzitní a další vědecko výzkumná pracoviště formou praktického zavádění techniko-technologických řešení vycházejících z nových vědeckých poznatků. Některá tato řešení jsou zcela unikátní a výrazně inovativní. Významnou součástí projektu je i zřízení odborného informačního, konzultačního a projektového centra, které slouží k objektivní informovanosti veřejnosti a pomoci při řešení podnikatelských aktivit v oblasti energetických a materiálových transformací z obnovitelných zdrojů. Tímto se region Güssing stává jakousi inspirativní výkladní skříní Evropy a modelovým příkladem pro obdobná řešení optimalizace komplexního využití obnovitelných zdrojů energie na úrovni regionů.
Jak si podle Vás stojí s využitím zemědělské biomasy Česká republika, existuje zde nějaká inspirace?
I Česká republika svoji národní dotační politikou a systémem dotací EU podporuje prioritně některé možnosti využití obnovitelných zdrojů energie a to i z biomasy. Stále se však nedaří budovat a prakticky naplňovat dlouhodobější strategii, na které se za účelem její realizace sjednotí jednotlivé resorty. Ani značná administrativní zátěž nepřispívá k realizaci řady dobře nastavených projektů materiálového a energetického využití obnovitelných zdrojů.
Cílená a vhodně strukturovaná produkce biomasy ze zemědělsky obhospodařovaných ploch může vytvořit stabilní a ziskový zdroj příjmů českých zemědělců. S dobrými výsledky je nyní v České republice provozována řada zařízení k energetické či materiálové transformaci biomasy. Převážně jsou však podnikatelsky provozována izolovaně bez vazeb na hospodaření a život obyvatel v regionech. Přesto však již nyní existují větší či menší územní celky, kde je snaha problematiku racionálního využití biomasy řešit komplexněji v příslušných ekonomických, ale i komunálních, sociálních, legislativních a dalších souvislostech.
Můžete uvést konkrétní příklad?
Příkladem může být mikroregion Mikulovsko, kde se snaží o právě taková komplexní řešení na základě studie, která exaktně definuje potenciál využití obnovitelných zdrojů energie v česko-rakouském příhraničí ve vztahu k možnostem a zdrojům tohoto mikroregionu.
Komu byste vy konkrétně doporučil program biomasy na brněnském Techagru?
V České republice došlo transformací zemědělství k narovnání majetkoprávních vztahů, avšak transformace hospodaření českých zemědělců a zemědělských podniků v prostředí otevřené ekonomiky je teprve na počátku. Struktura produkce a funkcí zemědělství není v souladu s trvale udržitelným vývojem v řadě aspektů, např, ekonomických, environmentálních, sociálních ap.
Proto doprovodný program „Energetické využití biomasy“ je cíleně orientován k využití především českými farmáři, pracovníky zemědělských podniků, podniků odpadového hospodářství, příslušnými pracovníky orgánů státní správy a samosprávy obcí, měst a regionů, ale inspirativní může být i pro pracovníky agrárního a environmentálního segmentu strojírenství, souvisejících služeb, výzkumu a vývoje a všechny další, kteří se o problematiku obnovitelných zdrojů energie a energetického využití biomasy zajímají.
Rozhovor poskytl prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. z Mendelovy Univerzity v Brně. Pokud Vás téma Energetické využití biomasy zaujalo, nenechejte si ujít návštěvu veletrhu TECHAGRO ve dnech 21. – 25. března. Vedle řady zajímavých seminářů budou k vidění technologie firem zabývající se tímto oborem.
Datum uveřejnění: 11.1.10
Poslední změna: 11.1.2010
Počet shlédnutí: 204
Využití biomasy k zajištění energetické soběstačnosti regionů - jedno ze zásadních témat letošního veletrhu TECHAGRO
Mezinárodní veletrh zemědělské techniky TECHAGRO bude mít v březnu na programu opět zajímavé téma – energetické využití biomasy.
Mezinárodní veletrh zemědělské techniky TECHAGRO bude mít v březnu na programu opět zajímavé téma – energetické využití biomasy. Novinkou letošního ročníku je mezinárodní výměna zkušeností v oblasti energetické soběstačnosti. Do diskusního fóra se zapojí a své poznatky předají odborníci z České republiky, Slovenska, Rakouska a Německa. Jedním z prezentovaných regionů bude rakouský Güssing, z českých například mikroregion Mikulovsko. O rozhovor jsme požádali garanta programu, prof. Ing. Jana Marečka, DrSc., vedoucího Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Proč byl vybrán k prezentaci energetické soběstačnosti na TECHAGRO právě Güssing?
Region Güssing leží v jihovýchodní části Rakouska při hranicích s Maďarskem. Z hlediska turistiky a rekreace není ničím významný a vzhledem k územně klimatickým poměrům nemá ani optimální podmínky k intenzivní zemědělské produkci potravin a potravinářských surovin.
Proto region pro zabezpečení údržby krajiny, podmínek zemědělského hospodaření a udržitelného vývoje regionální prosperity vsadil na program energetické soběstačnosti. V rámci evropských i národních dotačních zdrojů jsou realizovány jednotlivé části pilotního projektu dosažení energetické soběstačnosti z obnovitelných zdrojů. Na realizaci tohoto pilotního projektu se přímo podílejí i univerzitní a další vědecko výzkumná pracoviště formou praktického zavádění techniko-technologických řešení vycházejících z nových vědeckých poznatků. Některá tato řešení jsou zcela unikátní a výrazně inovativní. Významnou součástí projektu je i zřízení odborného informačního, konzultačního a projektového centra, které slouží k objektivní informovanosti veřejnosti a pomoci při řešení podnikatelských aktivit v oblasti energetických a materiálových transformací z obnovitelných zdrojů. Tímto se region Güssing stává jakousi inspirativní výkladní skříní Evropy a modelovým příkladem pro obdobná řešení optimalizace komplexního využití obnovitelných zdrojů energie na úrovni regionů.
Jak si podle Vás stojí s využitím zemědělské biomasy Česká republika, existuje zde nějaká inspirace?
I Česká republika svoji národní dotační politikou a systémem dotací EU podporuje prioritně některé možnosti využití obnovitelných zdrojů energie a to i z biomasy. Stále se však nedaří budovat a prakticky naplňovat dlouhodobější strategii, na které se za účelem její realizace sjednotí jednotlivé resorty. Ani značná administrativní zátěž nepřispívá k realizaci řady dobře nastavených projektů materiálového a energetického využití obnovitelných zdrojů.Cílená a vhodně strukturovaná produkce biomasy ze zemědělsky obhospodařovaných ploch může vytvořit stabilní a ziskový zdroj příjmů českých zemědělců. S dobrými výsledky je nyní v České republice provozována řada zařízení k energetické či materiálové transformaci biomasy. Převážně jsou však podnikatelsky provozována izolovaně bez vazeb na hospodaření a život obyvatel v regionech. Přesto však již nyní existují větší či menší územní celky, kde je snaha problematiku racionálního využití biomasy řešit komplexněji v příslušných ekonomických, ale i komunálních, sociálních, legislativních a dalších souvislostech.
Můžete uvést konkrétní příklad?
Příkladem může být mikroregion Mikulovsko, kde se snaží o právě taková komplexní řešení na základě studie, která exaktně definuje potenciál využití obnovitelných zdrojů energie v česko-rakouském příhraničí ve vztahu k možnostem a zdrojům tohoto mikroregionu.Komu byste vy konkrétně doporučil program biomasy na brněnském Techagru?
V České republice došlo transformací zemědělství k narovnání majetkoprávních vztahů, avšak transformace hospodaření českých zemědělců a zemědělských podniků v prostředí otevřené ekonomiky je teprve na počátku. Struktura produkce a funkcí zemědělství není v souladu s trvale udržitelným vývojem v řadě aspektů, např, ekonomických, environmentálních, sociálních ap.Proto doprovodný program „Energetické využití biomasy“ je cíleně orientován k využití především českými farmáři, pracovníky zemědělských podniků, podniků odpadového hospodářství, příslušnými pracovníky orgánů státní správy a samosprávy obcí, měst a regionů, ale inspirativní může být i pro pracovníky agrárního a environmentálního segmentu strojírenství, souvisejících služeb, výzkumu a vývoje a všechny další, kteří se o problematiku obnovitelných zdrojů energie a energetického využití biomasy zajímají.
Rozhovor poskytl prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. z Mendelovy Univerzity v Brně. Pokud Vás téma Energetické využití biomasy zaujalo, nenechejte si ujít návštěvu veletrhu TECHAGRO ve dnech 21. – 25. března. Vedle řady zajímavých seminářů budou k vidění technologie firem zabývající se tímto oborem.
Datum uveřejnění: 11.1.10
Poslední změna: 11.1.2010
Počet shlédnutí: 204