Zprávy z tisku
Větrná armáda na moři vyrobí zelenou elektřinu pro 200.000 domácností
Větrné parky zajistí elektřinu pro 200 000 domácností
Vítr se nad povrchem naší planety ani na okamžik
nezastaví. Rovnoměrné otáčení Země vyvolává pravidelné proudění vzduchu
nad moři i pevninou, nerovnoměrné zahřívání vzduchu a komplikující
meteorologické prvky do tohoto pohybu vnášejí nejrůznější extrémy. Z
dopadající sluneční energie se na kinetickou energii
větru sice mění pouhá 2 %, i znich by se však podle odhadu expertů dalo
prakticky využít asi 3000 GW, tedy třetina současné světové
poptávky. Budoucnost do nebe sahajících ocelových věží s větrnými rotory
vyrábějícími elektrický proud předpověděl už Gustav Eiffel.
Dnešní podobu třílopatkových rotorů otáčejících se na vysokých věžích
s elektrickým generátorem v gondole však dostaly až začátkem
osmdesátých let, když listy okopírovaly přísně aerodynamický tvar
leteckých vrtulí. Zájem energetiků o tento vynález povzbudila americká
věžová elektrárna o výkonu 1,25 MW s obrovskou dvoulistou vrtulí na 60 m
vysoké ocelové věži. Do vývoje se zapojily nebývalým tempem celosvětové
koncerny, které přišly s novými technologiemi a nejnověji řeší otázku
optimálního napojování věžových elektráren do pozemní rozvodné sítě.
Zůstalo se převážně u tzv. "dánské koncepce" s třílistovými vrtulemi z
vyztužených laminátů. Nízké otáčky stometrových vrtulí, které ale
dosahují na obvodu lopatek obrovských rychlostí, se regulují natáčením
listů a snižují planetárními převodovkami na otáčky asynchronních
alternátorů (1500/3000 ot./min).Počty větrných elektráren rostou o
desítky procent ročně a trendem je jejich výstavba v pobřežních
šelfových mořích.
Nedávno zahájil svůj provoz největší větrný park na otevřeném moři na
světě, Horns Rev II v Severním moři. Armáda čítající 91 větrných
turbín, vyrobených ve výrobním závodu společnosti Siemens v Dánsku, je s
výkonem 210 MW schopna dodávat energii pro 200 000 domácností. Každá z
turbín váží 300 tun a tyčí se do výše 100 metrů nad hladinou moře. Každý
šedesátimetrový pylon nese vrtuli o průměru 45 metrů. Když se roztočí,
rozrážejí vzduch rychlostí 220 km/h. Životnost se i v tvrdých podmínkách
plánuje na více než 20 let. Tak vysoká spolehlivost je velmi
důležitá zejména proto, že náklady na údržbu jsou na volném moři více
než desetinásobné oproti pevnině. Kromě této nevýhody však přinášejí
mořské parky celou řadu pozitiv. Rychlosti větru zde jsou mnohem
stálejší, dodávky proudu jsou proto stabilnější a v neposlední řadě věže
nevadí v krajině.
Největší větrný park na otevřeném moři na světě, Horns Rev II v Severním moři
https://www.facebook.com/note.php?note_id=260740253946521
Zdroj: Ekolist
Datum uveřejnění: 14.11.11
Poslední změna: 14.11.2011
Počet shlédnutí: 148
Větrná armáda na moři vyrobí zelenou elektřinu pro 200.000 domácností
Větrné parky zajistí elektřinu pro 200 000 domácností
Vítr se nad povrchem naší planety ani na okamžik nezastaví. Rovnoměrné otáčení Země vyvolává pravidelné proudění vzduchu nad moři i pevninou, nerovnoměrné zahřívání vzduchu a komplikující meteorologické prvky do tohoto pohybu vnášejí nejrůznější extrémy. Z dopadající sluneční energie se na kinetickou energii větru sice mění pouhá 2 %, i znich by se však podle odhadu expertů dalo prakticky využít asi 3000 GW, tedy třetina současné světové poptávky. Budoucnost do nebe sahajících ocelových věží s větrnými rotory vyrábějícími elektrický proud předpověděl už Gustav Eiffel.
Dnešní podobu třílopatkových rotorů otáčejících se na vysokých věžích s elektrickým generátorem v gondole však dostaly až začátkem osmdesátých let, když listy okopírovaly přísně aerodynamický tvar leteckých vrtulí. Zájem energetiků o tento vynález povzbudila americká věžová elektrárna o výkonu 1,25 MW s obrovskou dvoulistou vrtulí na 60 m vysoké ocelové věži. Do vývoje se zapojily nebývalým tempem celosvětové koncerny, které přišly s novými technologiemi a nejnověji řeší otázku optimálního napojování věžových elektráren do pozemní rozvodné sítě. Zůstalo se převážně u tzv. "dánské koncepce" s třílistovými vrtulemi z vyztužených laminátů. Nízké otáčky stometrových vrtulí, které ale dosahují na obvodu lopatek obrovských rychlostí, se regulují natáčením listů a snižují planetárními převodovkami na otáčky asynchronních alternátorů (1500/3000 ot./min).Počty větrných elektráren rostou o desítky procent ročně a trendem je jejich výstavba v pobřežních šelfových mořích.
Nedávno zahájil svůj provoz největší větrný park na otevřeném moři na světě, Horns Rev II v Severním moři. Armáda čítající 91 větrných turbín, vyrobených ve výrobním závodu společnosti Siemens v Dánsku, je s výkonem 210 MW schopna dodávat energii pro 200 000 domácností. Každá z turbín váží 300 tun a tyčí se do výše 100 metrů nad hladinou moře. Každý šedesátimetrový pylon nese vrtuli o průměru 45 metrů. Když se roztočí, rozrážejí vzduch rychlostí 220 km/h. Životnost se i v tvrdých podmínkách plánuje na více než 20 let. Tak vysoká spolehlivost je velmi důležitá zejména proto, že náklady na údržbu jsou na volném moři více než desetinásobné oproti pevnině. Kromě této nevýhody však přinášejí mořské parky celou řadu pozitiv. Rychlosti větru zde jsou mnohem stálejší, dodávky proudu jsou proto stabilnější a v neposlední řadě věže nevadí v krajině.
Největší větrný park na otevřeném moři na světě, Horns Rev II v Severním moři
https://www.facebook.com/note.php?note_id=260740253946521
Zdroj: Ekolist
Datum uveřejnění: 14.11.11
Poslední změna: 14.11.2011
Počet shlédnutí: 148