Věčná sláva slámě

Firma Ekopanely oživila zapomenutý postup a trefila se do vlny >>zeleného<< bydlení.

Lisovaná sláma má ambice vyrazit z Česka do světa. Technologie výroby lisovaných slaměných desek se uchytila ve vesnici Jedousov nedaleko Pardubic. Dostala se tam z britských ostrovů, byť původně vznikla ve dvacátých letech minulého století ve Skandinávii. Nyní se možná bude z tuzemska vyvážet na Ukrajinu či do Vietnamu.

O takzvaném >>stramitu,<< jak se deskám říká v zahraničí, se v Jedousově začalo poprvé mluvit v roce 1997, kdy se o něm dozvěděl Jan Bareš starší. V té doby byl spolumajitelem společnosti, která vyráběla soudky na gumoasfalt pro chemičku Paramo Pardubice. >>Můj otec je v dobrém slova smyslu blázen a do tohohle nápadu se zbláznil,<< říká o něm jeho syn Jan Bareš mladší, který s otcem ve firmě působí.

Technologie se ve Velké Británii v té době nepoužívala a její majitel ji nabízel k licencování. Česká firma ale na koupi neměla dostatek prostředků, takže nakonec v Jedousově vyrostla linka založená z větší části na českých nápadech a jenom z menší na licenci britských postupů. Původní odhady o brzkém zahájení výroby tím ovšem vzaly zasvé - linka se místo několika měsíců uváděla do provozu téměř dva roky.

Technologii v Jedousově zásadně zjednodušili a přizpůsobili českým podmínkám. Jejím základem se například staly lisy původně určené na výrobu dřevotřísky typu Okál. Není divu, princip výroby je podobný, jen výchozí materiál se liší.

Slámový panel připomíná na pohled jiné lehčí stavební materiály, při naříznutí ovšem nezapře barvou a vzhledem původ z obilných stébel. Z balíku vážícího tři sta kilogramů se vyrobí necelých patnáct čtverečních metrů panelů.

Kancelář ve stohu

Podnikání >>ve slámě<< se stalo doménou firmy, kterou Barešové založili pod hlavičkou Ekopanely. V roce 1999 v Jedousově produkovali necelých pět tisíc metrů čtverečních ročně. V té době měli v plánu, že ze slámy budou vyrábět pouze interiérové příčky.

Jenže o dva roky později se Barešové rozhodli vyzkoušet něco víc. Vznikla tak první stavba v České republice, jež byla vybudována téměř výhradně z lisované slámy.

Domek, který dnes slouží jako kancelářské prostory pro společnost Ekopanely, nemá ani konstrukci obvodového pláště ze dřeva, byť je to nezbytná součást komerčních staveb z ekopanelů.

>>Materiál nemá požární certifikaci pro stavbu nosných prvků, takže zákazníkům nic takového nabídnout nemůžeme, ale pro nás to byla cenná zkušenost, která nám ukázala, že se na slámu dá spolehnout,<< říká Jan Bareš mladší. Domek zatím slouží údajně bez úprav a oprav.

Vlastnostmi se lisovaná sláma od sklizené výrazně liší. Panely nechutnají hlodavcům ani nemají problém při získávání požárních certifikací, pokud nejsou využity na nosných prvcích. Nejčastěji se postaví dřevěná konstrukce, na níž se vytvoří plášť ze slaměných desek.

>>Nemá ovšem smysl předstírat, že je to všespásný materiál. Má své výhody a nevýhody jako každý jiný,<< upozorňuje Bareš mladší.

Zachránění >>lukostřelci<<

Produkce panelů v Jedousově od roku 1999 vytrvale rostla. Dosavadním vrcholem se stal rok 2008, kdy se výroba vyšplhala téměř ke 130 tisícům čtverečních metrů desek ročně, což prý lze jednoduše přepočítat na 130 kamionů. Z panelů za rok vzniklo asi čtyřicet rodinných domků.

V loňském krizovém roce se ale prodej snížil přibližně o šestinu, tedy asi o dvacet tisíc čtverečních metrů panelů. Na vině nebyl propad stavebnictví. Ten se totiž oboru úsporných a ekologických staveb nedotkl.

Naopak, počet realizovaných obytných domů s dřevěnou konstrukcí, mezi něž patří i domy z ekopanelů, se v tuzemsku mezi roky 2008 a 2009 meziročně zvýšil o dvanáct procent na 843 staveb. Tržby dodavatelů těchto konstrukcí poskočily nahoru o 162,4 milionu korun na 2,15 miliardy.

Jenomže v Jedousově přišli zkraje roku 2008 o důležitého zákazníka, holandského producenta potřeb pro lukostřelce. >>Ten naše kartonem potažené panely používá k výrobě terčů,<< vysvětluje netradiční spojení Jan Bareš mladší.

>>Lukostřelci<< odebírali v roce 2008 asi patnáct procent produkce české firmy. Poté se ovšem rozhodli vyměnit dodavatele, přešli k německé konkurenci a v Jedousově museli rychle reagovat. Nakonec se společnosti Ekopanely podařilo zákazníka získat zpět díky rychlejšímu řešení objednávek, snížení vlastní marže a také tomu, že se nabídli vyřešit jeho problémy se skladováním.

Letos by se měl loňský propad zastavit, říkají v Ekopanelech. Také proto, že v minulém roce firma spustila druhou linku, která je určena na výrobu desek o menší šířce. >>I když pořád nejsme vytížení tak, jak bychom si přáli, zatím to vypadá, že bychom se mohli dostat na úroveň výroby před dvěma lety,<< říká Jan Bareš mladší.

Zájemců o stavbu je prý stále stejně, v posledním roce ale stoupá počet těch, kteří chtějí stavět svépomocí. Zvrátil se tak trend ze začátku této dekády.

Jednu z největších realizací firmy představuje projekt obce Jindřichovice pod Smrkem, kde starostuje známý bojovník za ekologii (a proti státní byrokracii) Petr Pávek. Obec se rozhodla postavit na svých pozemcích osm nízkoenergetických domů, které s půlhektarovým pozemkem prodala za nákladovou cenu 2,5 milionu korun, aby přilákala nové obyvatele.

>>Někteří zájemci dávali najevo nedůvěru, týkající se hlavně pevnosti, napadání domů hmyzem a hlodavci,<< říká Pávek, dnes ale prý obec o žádných stížnostech svých obyvatel neví. Materiál si prý v Jindřichovicích získal řadu příznivců a sloužil i u dalších rekonstrukcí a staveb. >>Osobně obkládám ekopanely celou stodolu,<< tvrdí starosta a aktivista v jedné osobě.

Rýže jako pšenice

Firma Ekopanely vyváží asi čtvrtinu produkce do zahraničí, uvažuje však také o prodeji výrobní technologie. Asi nejdále jsou v současné chvíli jednání s Ukrajinou, i když zájem je i z větších dálek.

Do firmy letos přicestovala netradiční zásilka půl tuny balíků rýžové slámy z Vietnamu. Zpátky putovala v podobě prvních >>rýžových<< ekopanelů, které by mohly představovat v asijské zemi snadno dostupný stavební materiál.

Firma už podepsala s vietnamskou stranou první smlouvu. Dokud ale nebude jisté, že se zakázka uskuteční, nechtějí majitelé nic prozrazovat. >>Z Vietnamu se - snad díky nadstandardním vztahům s Čechy - objevilo už několik zájemců, tak doufám, že se tam z našich panelů stavět opravdu bude,<< těší se Bareš.

AUTOR: Matouš Lázňovský

Firma Ekopanely
- Výrobní společnost sídlící v Jedousově u Pardubic.
- Majiteli jsou otec a syn Barešovi.
- Zaměstnává 18 lidí.
- Obrat v roce 2009 dosáhl 33 milionů korun.

Recept na krizi podle firmy Ekopanely
1. Soustředit se na klíčový byznys. Firma zrušila oddělení pro výstavbu a věnuje se plně jenom výrobě ekopanelů.
2. Boj o zákazníka. Ani menší či malá firma si nemůže dovolit ignorovat podporu prodeje a musí se jí intenzivně věnovat.
3. Nezanedbávat vývoj. Ekopanely dál zaměstnávají skupinu, která se věnuje úpravám a vylepšováním její technologie.
4. Poslouchat zákazníka. V krizi firma vyšla některým zákazníkům vstříc, a to nejen cenou.
5. Obchody jsou také riziko. Hlavně u zahraničních zájemců platí víc než kdy jindy >>Důvěřuj, ale prověřuj.<<
6. Produkt s názorem. Zákazníci si ekopanely nekupují jako >>obyčejnou<< příčku či stěnu.

130 tisíc m2
desek z lisované slámy vyrobila firma Ekopanely v roce 2008.

Zdroj: EnviWeb

 

Tweet

Datum uveřejnění: 13.7.10
Poslední změna: 13.7.2010
Počet shlédnutí: 273