Zprávy z tisku
V Sierra Leone rostou emoce okolo palmového oleje
V opuštěném konci Sierry Leone jsou jasné známky náhlé prosperity. Nové vlnité zinkové střechy nahradily doškové střechy, po silnicích se prohánějí motorky a stánky na trhu jsou dobře zásobené. Nové bohatství vesničanů ve čtvrti Pujehun vděčí za pronájem půdy evropskému investorovi na plantáž palmového oleje, který podpořila národní vláda ve Freetownu.
V opuštěném konci Sierry Leone jsou jasné známky náhlé prosperity. Nové vlnité zinkové střechy nahradily doškové střechy, po silnicích se prohánějí motorky a stánky na trhu jsou dobře zásobené. Nové bohatství vesničanů ve čtvrti Pujehun vděčí za pronájem půdy evropskému investorovi na plantáž palmového oleje, který podpořila národní vláda ve Freetownu.
Ale ne všichni jsou spokojení. "Šéf (hlava vesnice) sem přivedl společnost. Měl by s námi proto mluvit," říká bojácnou angličtinou osmadvacetiletý Eddie Amara, který stál v čele protestu proti projektu minulý měsíc. "Nezachází s námi dobře, férově," říká Amara a dodává, že sliby pro zaměstnání místních ještě nebyly splněny.
Plantáž lichtenštejnské firmy Socfin je jedním z mnoha projektů v Africe, který vznikl díky globálnímu nárůstu spotřeby potravin a biopaliv, ale někteří ho kritizují jako zábor území.
Případ připomíná debaty, které vyvolává zapojování Afriky do globálního hospodářství. Sice existuje naděje, že zisk se dostane i k místním lidem, ale zároveň mohou být zdroje využívány pouze s malým prospěchem pro místní, soudí agentura Reuters.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) varovala minulý měsíc africké vlády, aby se nepouštěly do velkých dohod o pronájmu půdy kvůli nebezpečí narůstající chudoby a zvyšování sociálního napětí. Sierra Leone je jednou z nejchudších zemí na světě a zoufale potřebuje zahraniční investice. Čtvrť Pujehun výrazně poškodila občanská válka, která probíhala v zemi v letech 1991 až 2002. Konflikt si tehdy vyžádal 50.000 mrtvých.
Společnost Socfin podepsala smlouvu o pronájmu počátkem roku. Vláda Sierry Leone pronajala půdu od místních majitelů a Socfin si naopak pronajal půdu od vlády.
"Nemůžete zahájit takový projekt v Africe, aniž narazíte na odpor lidí," říká Gerben Haringsma, generální manažer společnosti Socfin Agricultural Company Sierra Leone Ltd. "Když je harmonie, není zisk," říká a dodává, že když bude projekt úspěšný, bude rozšířen na 12.500 hektarů a mohl by se ještě rozrůst o pěstování gumy.
Projekt v současné době zaměstnává 1500 Afričanů na částečný úvazek, ne všichni jsou místní. Až začne sklizeň, očekává se nárůst na 3000. Denní plat je 2,30 dolaru. Pro srovnání příjmy v Sierra Leone jsou 340 dolarů na hlavu podle údajů Světové banky, tedy něco pod jeden dolar denně.
Podobně jako v jiných afrických zemích, funguje v Sieře Leone špatně kombinace tradičních společenských struktur se západním způsobem vlády. Vládní dokument z roku 2004 předpokládá, že půda v provinciích je ve společném vlastnictví a kontrolována je tradičními vládci. Ti spravují půdu jménem komunit. Nicméně podle ministra zemědělství Francise Sankoha to nedává místním vládcům právo nutit farmáře k odevzdání půdy. "Není to psáno v zákonech Sierra Leone."
Důležitou součástí dohody je kompenzace, kterou společnost platí v případě, že je zničena úroda, když plantáž přebírá. Místní lidé odmítli původní nabídku 500.000 leonů za akr, ale později souhlasili s milionem, tedy 224 dolary (4241 korun).
Velká část peněz byla investována na stavbu nových domů, na motocykly, zásobování stánků a nyní lidé tvrdí, že kompenzace byla nedostačující. V reakci na to společnost Socfin upozornila, že vyplacená kompenzace nepředstavuje jediné peníze, které dostanou. Každoročně se očekává vyplácení renty ve výši 12,5 dolarů na hektar. Podle ministra Sankoha by mělo 40 až 50 procent z částky jít do rukou majitelů půdy.
Projekt pokračuje i přes protesty, stal se ale podnětem pro krátké zamyšlení. Podle ministra je odsouhlasená renta 12,5 dolaru příliš nízká a měla by být signálem, že takovéto projekty by měly být vládami v celé Africe pečlivě sledovány. "Je možné, že to celé proběhlo příliš rychle, ve velkém spěchu, a místní vlastníci půdy neměli čas na rozhodnutí," říká Sankoh. "Naše ministerstvo mělo pracovat lépe," dodal.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 30.11.11
Poslední změna: 30.11.2011
Počet shlédnutí: 255
V Sierra Leone rostou emoce okolo palmového oleje
V opuštěném konci Sierry Leone jsou jasné známky náhlé prosperity. Nové vlnité zinkové střechy nahradily doškové střechy, po silnicích se prohánějí motorky a stánky na trhu jsou dobře zásobené. Nové bohatství vesničanů ve čtvrti Pujehun vděčí za pronájem půdy evropskému investorovi na plantáž palmového oleje, který podpořila národní vláda ve Freetownu.
V opuštěném konci Sierry Leone jsou jasné známky náhlé prosperity. Nové vlnité zinkové střechy nahradily doškové střechy, po silnicích se prohánějí motorky a stánky na trhu jsou dobře zásobené. Nové bohatství vesničanů ve čtvrti Pujehun vděčí za pronájem půdy evropskému investorovi na plantáž palmového oleje, který podpořila národní vláda ve Freetownu.
Ale ne všichni jsou spokojení. "Šéf (hlava vesnice) sem přivedl společnost. Měl by s námi proto mluvit," říká bojácnou angličtinou osmadvacetiletý Eddie Amara, který stál v čele protestu proti projektu minulý měsíc. "Nezachází s námi dobře, férově," říká Amara a dodává, že sliby pro zaměstnání místních ještě nebyly splněny.
Plantáž lichtenštejnské firmy Socfin je jedním z mnoha projektů v Africe, který vznikl díky globálnímu nárůstu spotřeby potravin a biopaliv, ale někteří ho kritizují jako zábor území.
Případ připomíná debaty, které vyvolává zapojování Afriky do globálního hospodářství. Sice existuje naděje, že zisk se dostane i k místním lidem, ale zároveň mohou být zdroje využívány pouze s malým prospěchem pro místní, soudí agentura Reuters.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) varovala minulý měsíc africké vlády, aby se nepouštěly do velkých dohod o pronájmu půdy kvůli nebezpečí narůstající chudoby a zvyšování sociálního napětí. Sierra Leone je jednou z nejchudších zemí na světě a zoufale potřebuje zahraniční investice. Čtvrť Pujehun výrazně poškodila občanská válka, která probíhala v zemi v letech 1991 až 2002. Konflikt si tehdy vyžádal 50.000 mrtvých.
Společnost Socfin podepsala smlouvu o pronájmu počátkem roku. Vláda Sierry Leone pronajala půdu od místních majitelů a Socfin si naopak pronajal půdu od vlády.
"Nemůžete zahájit takový projekt v Africe, aniž narazíte na odpor lidí," říká Gerben Haringsma, generální manažer společnosti Socfin Agricultural Company Sierra Leone Ltd. "Když je harmonie, není zisk," říká a dodává, že když bude projekt úspěšný, bude rozšířen na 12.500 hektarů a mohl by se ještě rozrůst o pěstování gumy.
Projekt v současné době zaměstnává 1500 Afričanů na částečný úvazek, ne všichni jsou místní. Až začne sklizeň, očekává se nárůst na 3000. Denní plat je 2,30 dolaru. Pro srovnání příjmy v Sierra Leone jsou 340 dolarů na hlavu podle údajů Světové banky, tedy něco pod jeden dolar denně.
Podobně jako v jiných afrických zemích, funguje v Sieře Leone špatně kombinace tradičních společenských struktur se západním způsobem vlády. Vládní dokument z roku 2004 předpokládá, že půda v provinciích je ve společném vlastnictví a kontrolována je tradičními vládci. Ti spravují půdu jménem komunit. Nicméně podle ministra zemědělství Francise Sankoha to nedává místním vládcům právo nutit farmáře k odevzdání půdy. "Není to psáno v zákonech Sierra Leone."
Důležitou součástí dohody je kompenzace, kterou společnost platí v případě, že je zničena úroda, když plantáž přebírá. Místní lidé odmítli původní nabídku 500.000 leonů za akr, ale později souhlasili s milionem, tedy 224 dolary (4241 korun).
Velká část peněz byla investována na stavbu nových domů, na motocykly, zásobování stánků a nyní lidé tvrdí, že kompenzace byla nedostačující. V reakci na to společnost Socfin upozornila, že vyplacená kompenzace nepředstavuje jediné peníze, které dostanou. Každoročně se očekává vyplácení renty ve výši 12,5 dolarů na hektar. Podle ministra Sankoha by mělo 40 až 50 procent z částky jít do rukou majitelů půdy.
Projekt pokračuje i přes protesty, stal se ale podnětem pro krátké zamyšlení. Podle ministra je odsouhlasená renta 12,5 dolaru příliš nízká a měla by být signálem, že takovéto projekty by měly být vládami v celé Africe pečlivě sledovány. "Je možné, že to celé proběhlo příliš rychle, ve velkém spěchu, a místní vlastníci půdy neměli čas na rozhodnutí," říká Sankoh. "Naše ministerstvo mělo pracovat lépe," dodal.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 30.11.11
Poslední změna: 30.11.2011
Počet shlédnutí: 255