Zprávy z tisku
V Moravskoslezském kraji prudce roste zájem o sluneční energii
V Moravskoslezském kraji se letos více než čtyřnásobně zvýšil zájem o výrobu sluneční energie. Zatímco loni usilovalo o připojení fotovoltaických elektráren do sítě společnosti ČEZ zhruba 190 žadatelů, letos jich do konce října bylo bezmála 830. V současné době vyrábí v kraji solární energii 146 elektráren s celkovým výkonem 2,1 megawattu (MW). ČTK to řekla regionální mluvčí ČEZ Alice Lutišanová.
V Moravskoslezském kraji se letos více než čtyřnásobně zvýšil zájem o výrobu
sluneční energie. Zatímco loni usilovalo o připojení fotovoltaických elektráren
do sítě společnosti ČEZ zhruba 190 žadatelů, letos jich do konce října bylo
bezmála 830. V současné době vyrábí v kraji solární energii 146 elektráren s
celkovým výkonem 2,1 megawattu (MW). ČTK to řekla regionální mluvčí ČEZ Alice
Lutišanová.
"Fotovoltaika zaznamenává v letošním roce neobvyklý boom. V současné době je
mnoho projektů v regionu v různých fázích schvalování a výstavby," dodala
mluvčí. Podle ní se vesměs jedná o záměry soukromých investorů, ať už firem či
majitelů rodinných domů, kteří chtějí mít malou "domácí" elektrárnu s obvyklým
výkonem do 0,005 MW.
Právě domácí sluneční elektrárny stály u zrodu firmy SOELSO z Hlučína na
Opavsku, která od loňského léta dodává a montuje fotovoltaické systémy především
na severu Moravy. "S kolegou jsme si je postavili na svých rodinných domech.
Lidé se na ně chodili dívat s tak velkým zájmem, že jsme se rozhodli založit
firmu zaměřenou přímo na fotovoltaiku," řekl ČTK její spolumajitel Tomáš Teska.
V současné době podle něj poptávka po slunečních elektrárnách převyšuje
nabídku. "Podle vlastních zkušeností se zájem o ně meziročně až ztrojnásobil,"
dodal Teska. Právě na Opavsku žádala do konce října o připojení do soustavy ČEZ
zhruba čtvrtina z celkového počtu 830 žadatelů v kraji.
Současný "fotovoltaický boom" Teska vysvětluje trojí motivací: kromě ekologie
mají lidé zájem o pokrokové technologie; zároveň svou roli hrají investice,
které mají sice dlouhodobou, ale poměrně jistou návratnost. "Každý musí zvážit,
jestli je pro něho desetiletá návratnost výhodná," dodal spolumajitel firmy,
která má v patnáctitisícovém městě hned dva konkurenty.
Podle Lutišanové je mezi zájemci o sluneční elektrárny v kraji jen nepatrné
procento obcí, které by chtěly samy investovat do stavby elektrárny a využívat
solární zdroj například pro vytápění školních nebo úředních budov. Například
Bolatice na Opavsku elektrárnu chtějí, a tak potřebný dvouhektarový pozemek v
tamní průmyslové zóně plánují pronajmout soukromému investorovi.
"Při budování průmyslové zóny jsme zvažovali biomasu, ale provoz takové
elektrárny by obec dopravně zatížil. Solární elektrárna nežádá tolik změn v
krajině. Nechceme ji ale stavět z rozpočtu obce," řekl ČTK bolatický starosta
Herbert Pavera. Obec bude mít podle něj užitek z pronájmu pozemku, zároveň by
mohla využívat elektrárnu jako záložní zdroj pro částečnou dodávku elektřiny.
"Pokud to ovšem půjde," dodal starosta.
Profesor Pavel Noskievič z Výzkumného energetického centra Vysoké školy
báňské-Technické univerzity Ostrava však vidí rozmach slunečních elektráren
skepticky. "Fotovoltaika potřebuje výzkum a vývoj, nikoli masové nasazení
současných technologií," řekl ČTK.
Z fotovoltaiky se podle něj stal "excelentní byznys" díky dotační politice
státu, který se vůči Evropské unii zavázal vyrábět 14 procent elektřiny z
obnovitelných zdrojů. "Milovníci slunce si prolobbovali výkupní cenu zhruba 14
korun za kilowatthodinu, jejíž výrobní cena je nejvýše tři koruny. Navíc mají od
státu zajištěnou podporu na 20 let. Fotovoltaika je krásná vize, ale ujela
špatným směrem," dodal odborník na energetiku.
Změnu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů chce Energetický regulační úřad
co nejdříve prosadit, a umožnit tak výrazné snížení výkupní ceny elektřiny ze
solárních zdrojů, která je mnohem vyšší než u elektřiny z uhelných zdrojů či
větru. Podle Tesky na fotovoltaice v současné době nejvíce vydělávají banky,
protože většina peněz z dotovaného výkupu elektřiny končí u nich.
Fotovoltaické elektrárny v Moravskoslezském kraji připojené k distribuční
soustavě ČEZ (k 30.09.2009):
Horní Bečva (Vsetínsko) 15. listopadu (ČTK) - okres
počet elektráren
instalovaný výkon (v MW)
Bruntálsko
4
0,046
Frýdecko-Místecko
22
0,104
Karvinsko
15
0,116
Novojičínsko
17
0,255
Opavsko
49
0,662
Ostravsko
39
0,918
kraj celkem
146
2,101
Datum uveřejnění: 18.11.09
Poslední změna: 17.11.2009
Počet shlédnutí: 373
V Moravskoslezském kraji prudce roste zájem o sluneční energii
V Moravskoslezském kraji se letos více než čtyřnásobně zvýšil zájem o výrobu sluneční energie. Zatímco loni usilovalo o připojení fotovoltaických elektráren do sítě společnosti ČEZ zhruba 190 žadatelů, letos jich do konce října bylo bezmála 830. V současné době vyrábí v kraji solární energii 146 elektráren s celkovým výkonem 2,1 megawattu (MW). ČTK to řekla regionální mluvčí ČEZ Alice Lutišanová.
V Moravskoslezském kraji se letos více než čtyřnásobně zvýšil zájem o výrobu sluneční energie. Zatímco loni usilovalo o připojení fotovoltaických elektráren do sítě společnosti ČEZ zhruba 190 žadatelů, letos jich do konce října bylo bezmála 830. V současné době vyrábí v kraji solární energii 146 elektráren s celkovým výkonem 2,1 megawattu (MW). ČTK to řekla regionální mluvčí ČEZ Alice Lutišanová.
"Fotovoltaika zaznamenává v letošním roce neobvyklý boom. V současné době je mnoho projektů v regionu v různých fázích schvalování a výstavby," dodala mluvčí. Podle ní se vesměs jedná o záměry soukromých investorů, ať už firem či majitelů rodinných domů, kteří chtějí mít malou "domácí" elektrárnu s obvyklým výkonem do 0,005 MW.
Právě domácí sluneční elektrárny stály u zrodu firmy SOELSO z Hlučína na Opavsku, která od loňského léta dodává a montuje fotovoltaické systémy především na severu Moravy. "S kolegou jsme si je postavili na svých rodinných domech. Lidé se na ně chodili dívat s tak velkým zájmem, že jsme se rozhodli založit firmu zaměřenou přímo na fotovoltaiku," řekl ČTK její spolumajitel Tomáš Teska.
V současné době podle něj poptávka po slunečních elektrárnách převyšuje nabídku. "Podle vlastních zkušeností se zájem o ně meziročně až ztrojnásobil," dodal Teska. Právě na Opavsku žádala do konce října o připojení do soustavy ČEZ zhruba čtvrtina z celkového počtu 830 žadatelů v kraji.
Současný "fotovoltaický boom" Teska vysvětluje trojí motivací: kromě ekologie mají lidé zájem o pokrokové technologie; zároveň svou roli hrají investice, které mají sice dlouhodobou, ale poměrně jistou návratnost. "Každý musí zvážit, jestli je pro něho desetiletá návratnost výhodná," dodal spolumajitel firmy, která má v patnáctitisícovém městě hned dva konkurenty.
Podle Lutišanové je mezi zájemci o sluneční elektrárny v kraji jen nepatrné procento obcí, které by chtěly samy investovat do stavby elektrárny a využívat solární zdroj například pro vytápění školních nebo úředních budov. Například Bolatice na Opavsku elektrárnu chtějí, a tak potřebný dvouhektarový pozemek v tamní průmyslové zóně plánují pronajmout soukromému investorovi.
"Při budování průmyslové zóny jsme zvažovali biomasu, ale provoz takové elektrárny by obec dopravně zatížil. Solární elektrárna nežádá tolik změn v krajině. Nechceme ji ale stavět z rozpočtu obce," řekl ČTK bolatický starosta Herbert Pavera. Obec bude mít podle něj užitek z pronájmu pozemku, zároveň by mohla využívat elektrárnu jako záložní zdroj pro částečnou dodávku elektřiny. "Pokud to ovšem půjde," dodal starosta.
Profesor Pavel Noskievič z Výzkumného energetického centra Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava však vidí rozmach slunečních elektráren skepticky. "Fotovoltaika potřebuje výzkum a vývoj, nikoli masové nasazení současných technologií," řekl ČTK.
Z fotovoltaiky se podle něj stal "excelentní byznys" díky dotační politice státu, který se vůči Evropské unii zavázal vyrábět 14 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. "Milovníci slunce si prolobbovali výkupní cenu zhruba 14 korun za kilowatthodinu, jejíž výrobní cena je nejvýše tři koruny. Navíc mají od státu zajištěnou podporu na 20 let. Fotovoltaika je krásná vize, ale ujela špatným směrem," dodal odborník na energetiku.
Změnu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů chce Energetický regulační úřad co nejdříve prosadit, a umožnit tak výrazné snížení výkupní ceny elektřiny ze solárních zdrojů, která je mnohem vyšší než u elektřiny z uhelných zdrojů či větru. Podle Tesky na fotovoltaice v současné době nejvíce vydělávají banky, protože většina peněz z dotovaného výkupu elektřiny končí u nich.
Fotovoltaické elektrárny v Moravskoslezském kraji připojené k distribuční soustavě ČEZ (k 30.09.2009):
| Horní Bečva (Vsetínsko) 15. listopadu (ČTK) - okres | počet elektráren | instalovaný výkon (v MW) |
|---|---|---|
| Bruntálsko | 4 | 0,046 |
| Frýdecko-Místecko | 22 | 0,104 |
| Karvinsko | 15 | 0,116 |
| Novojičínsko | 17 | 0,255 |
| Opavsko | 49 | 0,662 |
| Ostravsko | 39 | 0,918 |
| kraj celkem | 146 | 2,101 |
Datum uveřejnění: 18.11.09
Poslední změna: 17.11.2009
Počet shlédnutí: 373