V ČR roste zájem o ocelové kotle na tuhá paliva a na biomasu

Mezi českými odběrateli roste zájem o kotle na tuhá paliva. Důvodem je růst cen elektřiny a plynu. Nejvíce se v tomto segmentu prodávají ocelové kotle s výkonem do 50 kW. Loni si lidé do domácností koupili přes 16.000 těchto kotlů, což je o devět procent víc než v roce 2007. Lidé si s oblibou kupují i kotle na biomasu. Jejich prodeje za poslední čtyři roky vzrostly čtyřnásobně. Na stavebních veletrzích v Brně to ČTK řekl sekretář Asociace podniků topenářské techniky Josef Žďárský.

Mezi českými odběrateli roste zájem o kotle na tuhá paliva. Důvodem je růst cen elektřiny a plynu. Nejvíce se v tomto segmentu prodávají ocelové kotle s výkonem do 50 kW. Loni si lidé do domácností koupili přes 16.000 těchto kotlů, což je o devět procent víc než v roce 2007. Lidé si s oblibou kupují i kotle na biomasu. Jejich prodeje za poslední čtyři roky vzrostly čtyřnásobně. Na stavebních veletrzích v Brně to ČTK řekl sekretář Asociace podniků topenářské techniky Josef Žďárský.

Lidé, kteří na vytápění svého domu používají tuhá paliva, upřednostňují ocelové kotle. Naopak klesají prodeje litinových. Loni se jich prodalo v ČR 14.454, o rok dříve o 2000 více. "Tyto kotle nejsou vhodné pro spalování hnědého uhlí a dřeva. Původně jsou na koks, kterým se přestalo topit, protože je příliš drahý," uvedl Žďárský.

Podle něj se před dvěma lety zastavil růst prodejů speciálních kotlů na dřevo. V roce 2009 klesly jejich prodeje meziročně na téměř polovinu. Loni se jich prodalo 4226. "Díky tomu, že výrobci elektřiny mají za elektřinu vyrobenou z biomasy podstatně vyšší výkupní cenu garantovanou státem, vzrostla na trhu poptávka po této surovině a rostla také cena dřeva," uvedl Žďárský. Podle něj je důsledkem nedostatek dřeva na topení v některých oblastech republiky. Negativně se tento jev projevuje také na prodejnosti kotlů na dřevo.

Naopak rok od roku rostou prodeje kotlů na biomasu. V roce 2007 se jich prodalo 809, loni skoro čtyřikrát tolik - 3514. Kotle spalují většinou malé kulaté válečky zvané pelety, které jsou vyrobené z pilin a slisované pod vysokým tlakem. Zájem o tyto kotle roste i přesto, že jejich cena je poměrně vysoká. Výroba je technicky náročná a kotel stojí 60.000 až 80.000 korun. Běžný plynový je o zhruba dvě třetiny levnější.
Plynové závěsné kotle proto stále dominují prodejům. Loni se jich v ČR prodalo přes 25.000. Lidé v posledních letech preferují plynové kotle kondenzační. Jejich prodeje se v posledních čtyřech letech zdvojnásobily na loňských 6240. Tyto kotle mají podle Žďárského lepší účinnost, a tak vyšší náklady na pořízení se během pár let vrátí.

"Dražší kotle kupují zejména lidé s vyšším životním standardem. Zajímá je účinnost, technické parametry, jsou ochotni investovat a celkový komfort výrobku zaplatit. Průměrného spotřebitele nadále zajímá především cena kotle a cena paliva," uvedl Žďárský.

Lidé také stále častěji volí k vytápění krby. Velká část prodejů je ale stále motivována především zlepšením atmosféry bydlení. Kromě krbu tak má rodinný dům často i jiný zdroj vytápění.

Zatímco celkové prodeje kotlů a krbů zůstávají v jednotlivých letech na stejné úrovni, v ČR klesá prodej otopných těles. Podle Žďárského se to týká zejména společnosti KORADO, která je rozhodujícím výrobcem v ČR.

Statistiky prodeje kotlů (o výkonu do 50kW), krbů a otopných těles:
 

zdroj: Asociace podniků topenářské techniky

Tweet