Zprávy z tisku
Unikátní simulátor deště pomáhá českým vědcům proti půdní erozi
Na svažitém políčku kousek od středočeského Třebsína zkoumají vědci půdní erozi. Ta ročně způsobí škody v miliardách korun prostě tím, že deště nenávratně spláchnou z polí tuny úrodné hlíny. U Třebsína vědci zjišťují, jaké zemědělské postupy a plodiny erozi usnadňují a které jí naopak brání. Díky tomu vznikla nedávno vydaná protierozní "kuchařka", která má zemědělcům proti erozi pomoci. Na jejím vzniku měl velký podíl i unikátní stroj: simulátor deště.
Na uhlazenou půdu začínají dopadat první kapky přívalového deště.
Voda se pomalu mísí s hlínou a vzniklá tekutina vzhledem ne nepodobná
kvalitní kávě s mlékem pomalu stéká ze svahu. Čím déle déšť trvá, tím
více „kávy“ se dává na políčku do pohybu a nenávratně odtéká pryč. A i
když déšť ustane, voda ještě dlouho teče po celé šířce políčka a odnáší s
sebou to, co je na poli nejcennější – úrodnou půdu. „Takhle nějak
vypadá vodní eroze půdy,“ komentuje děj odborník na půdu Jiří Hladík.
Ten déšť nebyl pravý, ale uměle vyrobený. Výzkumný ústav meliorací a
ochrany půdy (VÚMOP), který Jiří Hladík vede, si před lety vyvinul
zařízení sofistikovaně pojmenované simulátor deště, které umí napodobit
průběh přívalového deště. Na první pohled je to jen čerpadlo s nádrží na
vodu a pár tryskami. Jenže napodobit déšť není tak snadné, jak se může
zdát. Důležité je „vyrobit“ takové kapky, které se svým tvarem podobají
těm pravým kapkám při přívalových deštích a které na zem dopadnou se
stejnou energií jako ty pravé. To má při vzniku půdní eroze svůj význam.
Vědci z výzkumného ústavu tu testují, jaké zemědělské postupy a opatření
mohou pomoci proti splachu půdy z polí. Například sázet samotnou
kukuřici erozi podporuje, ale pokud se mezi kukuřici zaseje ještě další
rostliny nebo se jen kukuřice zaseje v hnojem zhutnělé půdě, je splach z
pole podstatně menší. Vědci umí poměrně přesně změřit, kolik půdy se
při přívalovém dešti na různě upravených políčkách vyplaví. Na dolním
konci každého políčka je sběrač, který svede „kávu“ do potrubí, na jehož
konci je jednoduchý měřič průtoku. Z odebraných vzorků "kávy"
výzkumníci dokáží zjistit, kolik živin voda s sebou vzala z pole. Ve
výzkumném ústavu už připravují nový simulátor deště, který bude umět
nejen přívalový déšť, ale celou řadu dešťů.
Když cena pole teče dolů
Eroze není nic, co by tu nebylo už od nepaměti. Probíhala a probíhá
stále. „Problém je, že dnes je často eroze zrychlená,“ říká Hladíkova
kolegyně z ústavu Dominika Kobzová. „Přívalový déšť může z pole během
chvilky odnést vrstvu i deseti centimetrů půdy.“ Nemusí se to zdát jako
významné číslo, ale v kontextu toho, že jeden centimetr půdy vzniká od
sta do tisíce let, jde o vážné téma. Stačí, aby zemědělec použil špatné
postupy a nerespektoval protierozní opatření a jeden silný déšť mu
spláchne půdu, která jej živí.
Důsledků je celá řada. Pokud chce zemědělec něco na svém poli pěstovat,
musí si buď úrodnou půdu chránit, nebo si vypomáhat dalším a dalším
hnojením. Splachem úrodné půdy zemědělec nepřichází jen o zisk, ale jeho
pozemky dokonce ztrácí na své ceně. Ta je totiž odvislá od tzv. bonity
půdy. Přívalové deště mohou sešplouchnout cenu pole pěkně rychle dolů.
Jak říká Jiří Hladík, vzniku erozí nahrává i to, že drtivá většina polí
je pronajata a její praví vlastníci na ní nehospodaří. Zemědělci v nájmu
se o pole nestarají a zajímají se hlavně o okamžitý zisk. O nějaká
protierozní opatření, jejichž přínos je zřejmý až v čase, nemají zájem.
Situaci neulehčuje ani to, že jedno pole může mít celou řadu majitelů.
Je pak téměř nemožné získat od všech majitelů polností souhlas s
vysazením remízků, které erozi brání. „Průšvih s erozí totiž není jen na
svažitých polích, ale i na těch, které jsou jen mírně z kopce, za to
jsou ale dlouhé,“ vysvětluje další okolnost erozí Hladík. „Voda na
takovém dlouhém poli pak získá sílu a bere z pole vše.“ Nejhorší nejsou
ani tak jednotlivé erozní rýhy, ale eroze plošná. Při ní se vyplaví
úrodná půda z celé plochy plochy.
Boj proti půdní erozi je jednou z priorit ministerstva zemědělství. „Zpracovali jsme jakousi protierozní kuchařku,
která zemědělcům poradí, jaká opatření pomáhají proti erozi a jaká ji
naopak podporují,“ říká ministr zemědělství Ivan Fuksa. Podle ministra
je pro každého zemědělce dobré něco o protierozních opatřeních vědět.
„Jsou sice lokality, kde s erozemi neměli až dosud žádné problémy. Ale
přívalový déšť jednou přijít může a zemědělec pak překvapeně kouká, jak
mu pole odtéká do vesnice,“ říká ministr.
Překvapený může být zemědělec ještě z další věci, totiž když ho někdo,
například postižená obec, zažaluje za škodu vzniklou naplavenou zeminou.
První takové vlaštovky, které pro zemědělce nedopadly dobře, se již
podle ministra objevily.
Když kukuřici, tak se svazenkou
„Celkově chceme postup proti erozím zpřísnit,“ říká Ivan Fuksa. Za
období 2006 až 2008 byl prý stát příliš benevolentní a nad špatnou
zemědělskou praxí přivíral oči. „Hrozí nám za to pokuta ze strany
Evropské unie.“ Ta totiž podmiňuje vyplácení dotací dodržováním tzv.
Standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC).
Ministr Fuksa nechce zemědělcům nic přikazovat zákonem. Jeho resort
připravil jakýsi seznam vhodných a nevhodných opatření, ze kterého si
každý zemědělec může vybrat to, co se mu zrovna hodí na jeho polnosti.
Situace je ale podle Fuksy vážná, protože erozí je ohrožena skoro
polovina celkové rozlohy orné půdy. „Ta nejčernější čísla hovoří o
ztrátě 21 milionů tun půdy za rok. Přeloženo do korun může škoda být
kolem čtyř miliard ročně,“ říká Fuksa.
Jedním hlavních doporučení jeho resortu je, aby zemědělci hospodařící v
erozích ohrožených lokalitách nepěstovali plodiny, které erozi
podporují. Typickým příkladem je kukuřice, jejíž kořeny půdu kolem sebe
moc nezhutní a voda ji pak snadno odnáší. V případě, že zemědělec
takové rostliny potřebuje pěstovat, měl by podle ministerstva sáhnout po
některém vhodném protierozním opatřením. Například může mezi kukuřicí
pěstovat rostliny jako je svazenka vratičolistá, které erozi brání.
„Celá řada opatření proti erozi je pro zemědělce připravena v naší
kuchařce,“ uzavírá ministr zemědělství.
Víte o nějaké erozi? Od příštího měsíce o ní můžete dát vědět na zvláštním portálu www.me.vumop.cz.
Simulace deště a vodní eroze
Datum uveřejnění: 3.10.11
Poslední změna: 3.10.2011
Počet shlédnutí: 111
Unikátní simulátor deště pomáhá českým vědcům proti půdní erozi
Na svažitém políčku kousek od středočeského Třebsína zkoumají vědci půdní erozi. Ta ročně způsobí škody v miliardách korun prostě tím, že deště nenávratně spláchnou z polí tuny úrodné hlíny. U Třebsína vědci zjišťují, jaké zemědělské postupy a plodiny erozi usnadňují a které jí naopak brání. Díky tomu vznikla nedávno vydaná protierozní "kuchařka", která má zemědělcům proti erozi pomoci. Na jejím vzniku měl velký podíl i unikátní stroj: simulátor deště.
Na uhlazenou půdu začínají dopadat první kapky přívalového deště. Voda se pomalu mísí s hlínou a vzniklá tekutina vzhledem ne nepodobná kvalitní kávě s mlékem pomalu stéká ze svahu. Čím déle déšť trvá, tím více „kávy“ se dává na políčku do pohybu a nenávratně odtéká pryč. A i když déšť ustane, voda ještě dlouho teče po celé šířce políčka a odnáší s sebou to, co je na poli nejcennější – úrodnou půdu. „Takhle nějak vypadá vodní eroze půdy,“ komentuje děj odborník na půdu Jiří Hladík.
Ten déšť nebyl pravý, ale uměle vyrobený. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP), který Jiří Hladík vede, si před lety vyvinul zařízení sofistikovaně pojmenované simulátor deště, které umí napodobit průběh přívalového deště. Na první pohled je to jen čerpadlo s nádrží na vodu a pár tryskami. Jenže napodobit déšť není tak snadné, jak se může zdát. Důležité je „vyrobit“ takové kapky, které se svým tvarem podobají těm pravým kapkám při přívalových deštích a které na zem dopadnou se stejnou energií jako ty pravé. To má při vzniku půdní eroze svůj význam.
Vědci z výzkumného ústavu tu testují, jaké zemědělské postupy a opatření mohou pomoci proti splachu půdy z polí. Například sázet samotnou kukuřici erozi podporuje, ale pokud se mezi kukuřici zaseje ještě další rostliny nebo se jen kukuřice zaseje v hnojem zhutnělé půdě, je splach z pole podstatně menší. Vědci umí poměrně přesně změřit, kolik půdy se při přívalovém dešti na různě upravených políčkách vyplaví. Na dolním konci každého políčka je sběrač, který svede „kávu“ do potrubí, na jehož konci je jednoduchý měřič průtoku. Z odebraných vzorků "kávy" výzkumníci dokáží zjistit, kolik živin voda s sebou vzala z pole. Ve výzkumném ústavu už připravují nový simulátor deště, který bude umět nejen přívalový déšť, ale celou řadu dešťů.
Když cena pole teče dolů
Eroze není nic, co by tu nebylo už od nepaměti. Probíhala a probíhá stále. „Problém je, že dnes je často eroze zrychlená,“ říká Hladíkova kolegyně z ústavu Dominika Kobzová. „Přívalový déšť může z pole během chvilky odnést vrstvu i deseti centimetrů půdy.“ Nemusí se to zdát jako významné číslo, ale v kontextu toho, že jeden centimetr půdy vzniká od sta do tisíce let, jde o vážné téma. Stačí, aby zemědělec použil špatné postupy a nerespektoval protierozní opatření a jeden silný déšť mu spláchne půdu, která jej živí.
Důsledků je celá řada. Pokud chce zemědělec něco na svém poli pěstovat, musí si buď úrodnou půdu chránit, nebo si vypomáhat dalším a dalším hnojením. Splachem úrodné půdy zemědělec nepřichází jen o zisk, ale jeho pozemky dokonce ztrácí na své ceně. Ta je totiž odvislá od tzv. bonity půdy. Přívalové deště mohou sešplouchnout cenu pole pěkně rychle dolů.
Jak říká Jiří Hladík, vzniku erozí nahrává i to, že drtivá většina polí je pronajata a její praví vlastníci na ní nehospodaří. Zemědělci v nájmu se o pole nestarají a zajímají se hlavně o okamžitý zisk. O nějaká protierozní opatření, jejichž přínos je zřejmý až v čase, nemají zájem. Situaci neulehčuje ani to, že jedno pole může mít celou řadu majitelů. Je pak téměř nemožné získat od všech majitelů polností souhlas s vysazením remízků, které erozi brání. „Průšvih s erozí totiž není jen na svažitých polích, ale i na těch, které jsou jen mírně z kopce, za to jsou ale dlouhé,“ vysvětluje další okolnost erozí Hladík. „Voda na takovém dlouhém poli pak získá sílu a bere z pole vše.“ Nejhorší nejsou ani tak jednotlivé erozní rýhy, ale eroze plošná. Při ní se vyplaví úrodná půda z celé plochy plochy.
Boj proti půdní erozi je jednou z priorit ministerstva zemědělství. „Zpracovali jsme jakousi protierozní kuchařku, která zemědělcům poradí, jaká opatření pomáhají proti erozi a jaká ji naopak podporují,“ říká ministr zemědělství Ivan Fuksa. Podle ministra je pro každého zemědělce dobré něco o protierozních opatřeních vědět. „Jsou sice lokality, kde s erozemi neměli až dosud žádné problémy. Ale přívalový déšť jednou přijít může a zemědělec pak překvapeně kouká, jak mu pole odtéká do vesnice,“ říká ministr.
Překvapený může být zemědělec ještě z další věci, totiž když ho někdo, například postižená obec, zažaluje za škodu vzniklou naplavenou zeminou. První takové vlaštovky, které pro zemědělce nedopadly dobře, se již podle ministra objevily.
Když kukuřici, tak se svazenkou
„Celkově chceme postup proti erozím zpřísnit,“ říká Ivan Fuksa. Za období 2006 až 2008 byl prý stát příliš benevolentní a nad špatnou zemědělskou praxí přivíral oči. „Hrozí nám za to pokuta ze strany Evropské unie.“ Ta totiž podmiňuje vyplácení dotací dodržováním tzv. Standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC).
Ministr Fuksa nechce zemědělcům nic přikazovat zákonem. Jeho resort připravil jakýsi seznam vhodných a nevhodných opatření, ze kterého si každý zemědělec může vybrat to, co se mu zrovna hodí na jeho polnosti. Situace je ale podle Fuksy vážná, protože erozí je ohrožena skoro polovina celkové rozlohy orné půdy. „Ta nejčernější čísla hovoří o ztrátě 21 milionů tun půdy za rok. Přeloženo do korun může škoda být kolem čtyř miliard ročně,“ říká Fuksa.
Jedním hlavních doporučení jeho resortu je, aby zemědělci hospodařící v erozích ohrožených lokalitách nepěstovali plodiny, které erozi podporují. Typickým příkladem je kukuřice, jejíž kořeny půdu kolem sebe moc nezhutní a voda ji pak snadno odnáší. V případě, že zemědělec takové rostliny potřebuje pěstovat, měl by podle ministerstva sáhnout po některém vhodném protierozním opatřením. Například může mezi kukuřicí pěstovat rostliny jako je svazenka vratičolistá, které erozi brání. „Celá řada opatření proti erozi je pro zemědělce připravena v naší kuchařce,“ uzavírá ministr zemědělství.
Víte o nějaké erozi? Od příštího měsíce o ní můžete dát vědět na zvláštním portálu www.me.vumop.cz.
Simulace deště a vodní eroze
Datum uveřejnění: 3.10.11
Poslední změna: 3.10.2011
Počet shlédnutí: 111