Zprávy z tisku

Trmický lihovar propustí 78 z 99 zaměstnanců

Z trmického průmyslového lihovaru PLP odejde během jara 78 z celkem 99 zaměstnanců, řekl dnes ČTK insolvenční správce Aleš Klaudy. Na propouštění upozornila webová verze Ústeckého deníku s odkazem na jednoho ze zaměstnanců. Kontroverzní lihovar od loňského listopadu nevyrábí a je v insolvenci; věřitelům dluží asi 1,5 miliardy korun. Zbylí zaměstnanci by ve firmě měli zůstat, především kvůli ostraze objektu.

 
 

Z trmického průmyslového lihovaru PLP odejde během jara 78 z celkem 99 zaměstnanců, řekl dnes ČTK insolvenční správce Aleš Klaudy. Na propouštění upozornila webová verze Ústeckého deníku s odkazem na jednoho ze zaměstnanců. Kontroverzní lihovar od loňského listopadu nevyrábí a je v insolvenci; věřitelům dluží asi 1,5 miliardy korun. Zbylí zaměstnanci by ve firmě měli zůstat, především kvůli ostraze objektu.

Zaměstnanci mají podle Klaudyho tři možnosti. "Klasická výpověď by pro ně nebyla výhodná, takže jsme jim nabídli dvě různé dohody. Buď odejdou k 31. lednu, nebo k 31. březnu. Ti, kteří si počkají do března, dostanou v součtu o něco víc peněz," řekl ČTK Klaudy. Lihovar má obestavený majetek, takže odstupné zaměstnanců nesmí platit, místo toho ho hradí úřad práce. Pokud by se firma dostala z insolvence, mohl by ho vymáhat, ale to není příliš pravděpodobné.

Zástavní práva k objektům a technologiím převzali už v březnu 2010 věřitelé, především ČSOB. Lihovar dluží asi 1,5 miliardy Kč. Zhruba třetinu tvoří kumulovaná provozní ztráta, která činila v poslední době asi 15 milionů korun měsíčně, zbytek stál jeho vznik. Majitelé financovali stavbu ze svých prostředků jen asi ze 30 procent, zaplatili tedy asi 500 milionů korun. Majoritním akcionářem PLP je původně teplická společnost Vodohospodářské stavby, která měla na začátku pětapadesátiprocentní podíl, zbytek patří další severočeské stavební společnosti ESB.

Lihovar PLP provázely problémy od začátku provozu na podzim 2007. Nikdy nepřekročil rámec zkušebního provozu, není zkolaudovaný a jeho vedení se muselo několikrát rozhodovat, jestli přerušit provoz, nebo fungovat načerno. Velké plány na produkci 100 milionů litrů biopaliva ročně vzaly za své a na svou stranu si nikdy nezískal ani místní, kterým vadil jeho zápach. Podle Klaudyho jsou příčiny krachu dvě: nezvládnutá technologie švédské firmy Chematur Engineering AB a příliš turbulentní trh s biopalivy.

Zdroj: Zpráva ČTK

 


Datum uveřejnění: 21.1.11
Poslední změna: 21.1.2011
Počet shlédnutí: 399