Tomáš Chalupa: Podpora energetických investic pomáhá stavebníkům i obcím

Podpora energeticky šetrného bydlení je pro vládu priorita, říká v rozhovoru pro HN ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. A to i přesto, že odmítá jakékoliv ideologické roviny. Je to podle něj čistě pragmatické rozhodnutí domácností i státu. První chtějí ušetřit, stát pak nakopnout stagnující ekonomiku.

OTÁZKA: HN: Zelená úsporám má být placená z emisních povolenek, které si firmy musí kupovat za každou tunu vypuštěného CO2. Nicméně se stále častěji hovoří o krachu celého systému. Jak budete program platit?

Nemyslím si, že celý systém skončí. Alespoň podle toho, jak zhruba před čtrnácti dny probíhala debata na úrovni evropských ministrů životního prostředí za účasti eurokomisařky Connie Hedegaardové. Podle mne nikdo nečekal, že parlament zamítne plán na přesunutí emisních povolenek o pár let dál (tzv. backloading, pozn. red.).

OTÁZKA: HN: Poslanci ODS byli proti...

To ale není z pohledu tržních zásahů překvapivé. Česká republika si drží neutrální pozici. My říkáme, že jsme připravení se o emisních povolenkách bavit a hledat kompromisy, jak má ten systém fungovat. Podle mne ale není odklad 900 milionů povolenek řešením dané situace. Je to dočasné.

OTÁZKA: HN: Že je to dočasné, věděli všichni. Šlo ale spíš o gesto Evropského parlamentu vůbec něco udělat pro systém povolenek...

Právě. Prvně si ale musíme říci, jestli je vůbec přebytek povolenek na trhu problém. Pro někoho je to dobře, pro někoho špatně. Ne všichni chtějí dražší povolenky jako český ČEZ. Jsou odvětví, jako chemický průmysl či hutnictví, která je platit nechtějí. Jestli se má systém uvést do nějakého fungujícího stavu, tak nesmí být Evropská unie také samojediný voják v první linii s tím, že zachrání svět před globálním oteplováním. Vždyť představuje jen 11 procent celosvětových emisí skleníkových plynů.

OTÁZKA: HN: Vztáhněme to zpátky k Zelené úsporám. Co pro ni současný vývoj může znamenat?

My jsme si nechali od pěti různých institucí udělat prognózu, jak bude vypadat trh s povolenkami. S odsunutím povolenek bychom je sice prodávali dráž, ale v roce 2013 namísto 20 milionů jen 2 miliony povolenek. My jsme nyní počítali s výnosem 5 eur za kus. Jsme v tomto v Evropě nejkonzervativnější, všichni ostatní počítají 8 či 9 eur.

Peníze z fondu či autovraků

OTÁZKA: HN: A kolik tedy bude peněz na Zelenou úsporám?

Zelená úsporám je připravená na první nábor žádostí v srpnu letošního roku, má se jednat o rodinné domy - komplexní či dílčí řešení. A předpokládáme, že na program bude 1,4 miliardy korun. V prvním čtvrtletí jsme prodávali za průměrnou cenu 4,40 eura, nyní ale budou ceny asi nižší. Nicméně, dal jsem veřejně slib, že to bude 1,4 miliardy korun, a to také bude, i kdybychom měli sáhnout do rezerv.

OTÁZKA: HN: Do jakých?

Jak říkám. Počítali jsme se zapojením národních prostředků, například jsme uvažovali o tom, že bychom sáhli do jiných programů Státního fondu pro životní prostředí, které nemají takovou prioritu, jakou mají energetické úspory.

OTÁZKA: HN: Hovořilo se také o čerpání z peněz na likvidaci autovraků. O co jde?

Když si někdo koupí auto, které nesplňuje normy, musí odvést poplatek. Ten se spravuje na státním fondu a je určen na likvidaci autovraků. Kvůli omezení veřejné podpory ale systém alokuje více peněz, než je reálné na likvidaci dát, reálně zhruba o 100 milionů korun ročně víc. A na tyto peníze můžeme podle novely zákona, která je nyní ve sněmovně, sáhnout.

OTÁZKA: HN: Celkově jste chtěli za sedm let vybrat až 30 miliard korun. Je to reálné?

Prognóza byla 28 miliard korun. Počítali jsme, že cena začne na pěti eurech a bude mít každý rok mírný nárůst. Náš výpočet spočíval v tom, že jsme vzali různé prognózy a použili jsme jejich nejskeptičtější scénář.

OTÁZKA: HN: A stejně se zdá být váš odhad příliš optimistický.

To já nevím. Slyšel jsem katastrofické scénáře, které čekaly cenu okolo jednoho eura už od ledna. A my prodávali za 4,40 eura.

Podpora obcí a stavebnictví

OTÁZKA: HN: Proč jsou investice do energetických úspor takovou prioritou?

Za prvé, chci navzdory všem ekologickým aktivistům říci, že neznám nikoho, kdo by dělal Zelenou úsporám kvůli CO2 a globálnímu oteplování. Nic takového není. Je to pragmatické rozhodnutí a není na tom nic špatného. Navíc vidím tři hlavní pozitivní efekty. Fakticky dochází k energetické úspoře. Máme reálné případy, kdy například u panelových domů ušetříte na vytápění 70 procent. Druhý efekt - je to opravdu přínos pro vzhled obcí. Vezměte si, jak prokoukly obce či sídliště. Za třetí - je to velký stimul do ekonomiky a stavebnictví. Vždyť i vy píšete, jak ta čísla ve stavebnictví padají.

OTÁZKA: HN: Jaký je plán vypisování výzev?

Plán je jednoduchý. To, co daný rok prodáte, musíte jako příjem státního rozpočtu ještě ten rok utratit. My chceme letos začít dělat rodinné domky, příští rok kombinace veřejné budovy a kotle či zařízení podobného typu. A uvidíme, jak ten systém poběží dál. Sedmdesát procent by měly být soukromé investice a zbytek veřejné budovy. A nové stavby versus rekonstrukce v poměru asi 80 na 20 procent. Přičemž nové budovy by měly přicházet spíše na konci toho období, protože v letech 2018 až 2020 bude již platná evropská směrnice o účinnosti budov. Budeme tak moci podpořit výstavbu pasivních budov či domů s nulovým standardem.

OTÁZKA: HN: Pokud se v příštích letech vybere méně, než byl plán, bude ministerstvo výši opět doplácet?

To ještě neumíme předpovědět. Mohu garantovat, že letos tu částku zajistíme. A příští rok pro to uděláme maximum.

OTÁZKA: HN: Na ministerstvu se několik let připravoval nový zákon o odpadech. Proč jste na něm zastavili práce?

To není pravda, šlo o naši chybu v komunikaci. Žádné práce na přípravě balíku odpadové legislativy se nezastavily. Ustanovil jsem pracovní skupinu, která nyní řeší sporné otázky. Tedy - máme, či nemáme v ČR zakázat skládkování odpadů a od kdy, jak se má vyvíjet výše poplatku za skládkování, aby byl na jednu stranu motivační a na druhou nevedl ke vzniku černých skládek. Za třetí, jakým způsobem se má řešit odpadové hospodářství na úrovni krajů a obcí, a za čtvrté, kam má výnos směřovat - jestli na kraje, obce, ministerstvo, v jakém poměru a co se z toho má realizovat. Rád bych vše uzavřel do konce tohoto pololetí, zatím máme uzavřené tři z pěti otázek.

OTÁZKA: HN: Jaké?

Nechci to teď komunikovat, musíme uzavřít ty zbylé dvě.

Poplatky za skladování odpadu

OTÁZKA: HN: A aspoň jakým způsobem se debata vyvíjí? Již před rokem se hovořilo o růstu poplatku z 500 až na 2500 korun za uloženou tunu odpadu.

To by možná ekonomicky podpořilo energetické využití odpadů, ale je tu riziko, že začnou hromadně vznikat černé skládky, protože lidi to jednoduše nebudou chtít platit. Ten systém nebude fungovat a nebude ani politicky prosaditelný. Mohu nicméně jednoznačně říci, že úvahy o částkách 1500, 2000 nebo 2500 korun jsou mimo realitu.

OTÁZKA: HN: Jak to dopadne na občany a firmy? Poplatky obcím za odpady se zvedaly nedávno...

To jsou jiné poplatky než za skládkování. Ale ta realita je jednoduchá. I když mi ekologové vyčítají, že opouštím recyklaci, je to pitomost. Rozdíl je v tom, že když spouštíte recyklaci, tak z nuly není tak těžké dosáhnout 30 procent. Ale o každé další procento vedete mnohem složitější bitvu. Recyklace se zejména ve městech stane součástí jistého životního trendu, ale pak se zpomalí. Pak musíte dostávat kontejnery do každé dědiny, a to je složitější. Ale ministerstvo mělo a stále má základní pyramidu hodnot. Tedy za prvé, nevytvořit odpad. Když už ho vytvoříme, tak ho recyklovat nebo materiálově využít a to, co nejde takto použít, spalovat. A skládkování je až poslední možnost.

OTÁZKA: HN: Podle některých propočtů bude zvýšení poplatku o 100 korun stát jednoho člena rodiny 56 korun. Při zvýšení z 500 na 1500 korun se tak u čtyřčlenné rodiny bavíme o více než 2200 korunách ročně...

Netlačte mne k nějaké konkrétní částce. Já tyto výpočty mám taky. Dokonce i podle regionů. Chceme nalézt nejmenší částku, která zajistí, že systém bude funkční.

Svoz, lobbisté a spalování

OTÁZKA: HN: Druhá věc, která se toho dotýká, je plán Integrovaného systému nakládání s odpady. Svoz odpadů by se měl řešit spíše na úrovni krajů. Ty ale nemají potřebnou techniku a zní i hlasy, že budou náchylnější ke korupci a lobbingu...

Je to jedna z nejtěžších otázek, která nás z těch pěti čeká. Na tom záleží, jestli dosáhneme, nebo nedosáhneme nějaké dohody. Nechci teď předjímat jakýkoliv výsledek, počkejme si. Snad to budeme vědět do začátku prázdnin. Ale příliš času nemáme.

OTÁZKA: HN: Ale o rostoucím lobbingu v této otázce slyšíme ze všech stran...

Je to podobné jako u zpětného odběru panelů, o kterém se nyní jedná. Ten systém financí tu prostě dnes příliš veřejný není.

OTÁZKA: HN: Tak tedy zpátky ke spalovnám. Jaký je pro ně v Česku potenciál?

Kolik se jich v Česku vyplatí, to je otázka. Ministerstvo průmyslu chce jednu centrální spalovnu v každém kraji. Ale já takto vyhraněný názor nemám. Musíme ten systém udělat na jedné straně otevřený, na druhé straně tržní, aby nebyla jako u některých jiných zemí kapacita těch spaloven větší než produkce odpadu. Nechceme být zemí, kam se odpad sváží ze všech okolních zemí.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: EnviWeb

 

Tweet

Datum uveřejnění: 16.5.13
Poslední změna: 16.5.2013
Počet shlédnutí: 121