Studie: Dostavba Temelína je z ekonomického hlediska neobhajitelná

Ekonomické plány ČEZU na dostavbu Temelína jsou chybné. ČEZ není finančně připravený na výstavbu dvou nových reaktorů, a pokud se do výstavby pustí, bude projekt pravděpodobně prodělečný. Tvrdí to analytik Ivan Kotev ze společnosti Candole Partners, jenž v lednové studii Temelinomics zhodnotil finanční souvislosti dostavby třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín.

Podle Koteva, jehož článek byl v pátek zveřejněn na serveru Euractiv.cz, si ČEZ výstavbu Temelína nemůže dovolit. Jak vyplývá z analýzy, existuje vysoké riziko, že výstavba třetího a čtvrtého bloku Temelína nebude dokončena.

Ivan Kotev svou studii uvádí citací Martina Nováka, finančního ředitele ČEZU, jenž v červenci 2011 uvedl, že ČEZ bude v době výstavby nových bloků mít k dispozici tolik peněz, že si nebude muset na stavbu půjčovat. S tím Kotev polemizuje a ukazuje, že ČEZ na stavbu není připravený a celý projekt bude nejspíš ztrátový.

V současné době probíhá výběr dodavatele stavby, stavět další dva bloky Temelína by se mělo začít zřejmě v roce 2016, dokončeny by měly být v roce 2025. Cena nových bloků Temelína dosud není jasná, Candole Partners uvádějí částku 8 miliard euro (tedy zhruba 200 miliard korun), která se objevila v médiích. Jak ale rozebírají, je to cena značně hypotetická vycházející z ekonomické rozvahy, podle níž by dodavatel obrazně řečeno zařízení dodal dnes a zítra ho spustil, zatímco ve skutečnosti trvá výstavba reaktoru běžně pět až sedm let.

ČEZ navíc podle studie nebude mít na výstavbu peníze, takže je bude muset někde sehnat. Levně si půjčit ale podle Koteva nebude jednoduché. Ve studii upozorňuje, že už teď je ČEZ dotován, například tím, že stát omezuje výši škod, za něž je ČEZ v případě jaderné havárie odpovědný. I tak ale Kotev dochází k závěru, že je víc než poloviční pravděpdobnost, že ČEZ na výstavbě dalších bloků v Temelíně prodělá.

Mezi důvody uvádí, že dostavba Temelína je v kolizi s několika dalšími velkými investicemi ČEZU, například s výstavbou větrných elektráren v Německu, Polsku a Rumunsku nebo s modernizací uhelné elektrárny Prunéřov. K optimismu podle Koteva neopravňuje ani pohled do účetnictví ČEZU. Navíc podle něj vše nasvědčuje tomu, že finanční výsledky ČEZu se v posledních letech zhoršují, což by mohlo mít vliv na schopnost ČEZU půjčit si na výstavbu dalších bloků v Temelíně "levné" peníze. A to Kotev nechává stranou případné překročení rozpočtu nebo zpoždění výstavby, k nimž však při budování jaderných reaktorů dochází běžně.

Podle Koteva je tak možné, že se ČEZ bude snažit, aby výstavbu elektráren zaplatili daňoví poplatníci. Už teď se podle studie ČEZ snaží zajistit si u státu podporu. Způsobů, jak by stát mohl ČEZU pomoct, uvádí Kotev hned několik. Stát by se například mohl zaručit za půjčky, nebo by mohl vzniknout pevný tarif pro elektřinu z jaderné výroby. Prodělek ČEZU při dostavbě Temelína by tak nakonec zaplatili koneční spotřebitelé.

Jak píšou Candole Partners v závěru studie: "Nejsme schopni najít přesvědčivé ekonomické ospravedlnění projektu." Proto jsou přesvědčení, že se případná dostavba Temelína neobejde bez dalších dotací od státu.

Tweet