Státy OSN jednají o klimatu, experti ale výrazný posun nečekají

V jihoafrickém Durbanu dnes začala 17. konference OSN o změnách klimatu, jejímž hlavním tématem je budoucnost Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů po jeho vypršení v roce 2012. Dvanáctidenního jednání se účastní kolem 12 000 delegátů ze 183 zemí. Převážná většina expertů hledí na možný úspěch schůzky skepticky.

Kjótský protokol z roku 1997 zavázal 35 vyspělých zemí snížit do roku 2012 exhalace skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Protokol ale nikdy nepodepsaly Spojené státy a dokument se nevztahoval ani na velké rozvíjející se ekonomiky, jakými jsou kupříkladu Čína a Indie. Právě Washington a Peking jsou přitom největšími znečišťovateli ovzduší na světě.

Evropská unie společně s menšími státy bezprostředně ohroženými klimatickými změnami usilují o to, aby nová globální dohoda o omezování skleníkových plynů, které podle vědců přispívají ke zvyšování hladiny moří, ničivým bouřím a záplavám či naopak katastrofálním suchům, byla hotová do roku 2015. Bohaté státy jako USA a Japonsko a rozvíjející se země jako Čína, Indie a Brazílie ovšem nechtějí začít jednat o smlouvě dřív než v roce 2015 a její uzavření chtějí pozdržet nejméně do roku 2020.

Malé ostrovní státy, jimž v důsledku oteplování planety a s tím spojeného stoupání hladiny oceánu hrozí zatopení, dnes krátce před zahájením konference zdůraznily "naléhavost dohody o klimatu" a konstatovaly, že snaha největších znečišťovatelů ovzduší zbrzdit tempo rozhovorů představuje "zradu na nejzranitelnějších národech, které čelí klimatickým změnám".

Klimatická konference v dánské metropoli Kodani z roku 2009 a konference v mexickém Cancúnu z roku 2010 skončily nezdarem, když se jejich účastníkům nepodařilo uzavřít závaznou dohodu, která by nahradila Kjótský protokol. Právně nezávazná dohoda z Kodaně požaduje, aby růst teploty na planetě nepřekročil dva stupně Celsia v porovnání s předindustriální érou. Nestanovuje ale konkrétní závazky jednotlivých států nutné k dosažení tohoto cíle.

Největší znečišťovatelé Spojené státy a Čína se doposud k žádné ekologické dohodě nepřipojily a podle expertů nejsou velké šance, že by tak učinily právě v Durbanu. Pouze Evropská unie, která je zodpovědná za 11 procent celosvětových emisí, a s ní Nový Zéland, Austrálie, Norsko a Švýcarsko zvažují v tomto okamžiku nové závazky, napsala agentura Reuters. Další bohaté či rychle se rozvíjející státy zatím většinou jen slíbily efektivnější využívání energie.

"Durbanská konference míří do slepé uličky, to nelze ignorovat. Zůstává jen málo možností, pokud se zásadně nezmění postoj hlavních znečišťovatelů," citovala agentura AFP nejmenovaného účastníka jednání. Bohaté státy - USA, Kanada a Japonsko - a rozvíjející se ekonomiky jako Indie a Čína mají "překvapivě shodný pohled na věc", dodal zmíněný zdroj.

Účastnické země by se v Durbanu nicméně mohly shodnout alespoň na pravidlech fungování takzvaného zeleného fondu pro rozvojové státy, jehož plán byl nastíněn na konferenci v Cancúnu. S pomocí tohoto fondu by se rozvojové země měly vypořádávat s důsledky globálního oteplování. Financování slíbily zajistit vyspělé státy; do roku 2020 má každoroční příspěvek dosáhnout 100 miliard dolarů.

Rozhovory v Durbanu vyvrcholí v posledních dnech konference, kdy do Jihoafrické republiky přijedou ministři životního prostředí členských zemí. Schůzka oficiálně končí 9. prosince.

Zdroj: Ekolist

Tweet