Státní lesy – válka o dřevo a miliardy

Ještě před třemi lety byly Lesy České republiky známé především skandály kolem neprůhledných výběrových řízení a střídáním ředitelů jako na běžícím pásu. Poslední dva roky plní stránky novin především jejich rekordní zisky.

Právě boj o to, kdo bude mít kontrolu nad dřevěnými miliardami, byl zřejmě jedním z důvodů odvolání ministra zemědělství Ivana Fuksy.

Sedm ředitelů za posledních osm let, podivné zakázky na nákup zboží a služeb, podezřelé vazby na politiky ODS a ČSSD a ještě podivnější hospodaření s tím, co firmu živí, tedy s lesy a vytěženým dřevem. Tak by mohla vypadat stručná vizitka státního podniku Lesy České republiky. Jen těžko se dala v minulosti najít státní firma, která by byla hůř řízená a z níž by se na úkor státu ztrácely miliardy do kapes soukromníků. Podnik hospodaří na 50 procentech lesních ploch v České republice, aniž by z toho stát měl nějaký výraznější zisk. Jen dvakrát od roku 2003 do roku 2009 Lesy ČR vytvořily zisk větší než miliardu korun, z nichž odvedly státu alespoň pár desítek milionů korun na daních. Kritici tohoto uspořádání rovněž tvrdí, že Lesy by měly státu platit jako jinde v Evropě za spravované lesy nájem.

Letos se ovšem v souvislosti s Lesy ČR hovoří o vzorně hospodařící firmě. Jen zisk za loňský rok byl tři miliardy korun. Letos by měl dosáhnout šesti miliard korun. Důvodem je růst ceny dřeva a podle dnes už bývalého ministra zemědělství Ivana Fuksy změna způsobu prodeje dřeva. Právě boj o to, kdo bude mít kontrolu nad miliardovými zisky z lesů, je zřejmě jednou z hlavních příčin jeho odvolání ze začátku minulého týdne. Připouští to i odvolaný ministr.

Spory o prodej dřeva

Prodej dřeva z lesů spravovaných Lesy ČR se dlouhá léta odehrával prostřednictvím Hradecké lesní a dřevařské společnosti (HLDS). Poloprivátní firmy, v níž měly Lesy jen padesátiprocentní podíl. Druhou polovinu vlastní podnikatel a lobbista František Dejnožka, který je zároveň předsedou představenstva této společnosti. Právě současný raketový růst zisku Lesů ČR podle ministra Fuksy ukazuje, jak nehospodárné a pro stát nevýhodné bylo prodávat dřevo prostřednictvím HLDS. Analýza, kterou mají Lesy ČR k dispozici, ukazuje, že kvůli nevýhodným smlouvám s HLDS přišly Lesy ČR minimálně o miliardu korun. Jenže HLDS má k dispozici právní rozbor, který dokládá pravý opak. Podobný souboj analýz, studií a koncepcí, které si protiřečí a podporují protichůdné cíle, provází celou existenci státních Lesů.

Potvrdily to i letošní spory o takzvanou Dřevěnou knihu, tedy plán na těžbu dřeva ve státních lesích po roce 2012. Přes odpor menších lesnických firem a ekologů byl nakonec schválen model, který formou dlouhodobých výběrových řízení rozděluje hospodaření v lesích na velkých územích. Firmy tak získají na pět let zakázku nejen na kácení a prodej dřeva, ale také na obnovu a osázení vytěžených území. Kritici přitom tvrdí, že tento způsob tendrů nahrává velkým hráčům a bude znamenat konec pro řadu středních a menších firem v regionech. Ty přitom na venkově zaměstnávají tisíce lidí. Ministerstvo zemědělství sice od tendrů neustoupilo, ale určité ústupky udělalo. Chce alespoň o něco zmenšit rozlohu území, o které se soutěžilo. Z původních zhruba 250 jich totiž pro letošní rok bylo 107 a po roce 2012 to bude 117. Dalším vstřícným krokem směrem k menším firmám pak má být to, že se 10 procent soutěžených porostů vyhradí právě pro menší firmy z regionů.

Kromě menších dřevařů by podle kritiků mohly na nový systém tendrů doplatit také samotné lesy. Protože firmy nabízejí ve výběrovém řízení co nejvyšší cenu a budou se potom snažit z přidělených porostů „vyždímat“ co nejvíc. Již letos se tak těží na hranici přírůstku. V příštích letech bude podle kritiků situace ještě horší. Státní lesy však v oficiálním tiskovém prohlášení namítají, že budou na všech územích dohlížet na dodržování smluv a podmínek, které stanoví lesní zákon, takže prý lesům žádná újma nehrozí. Reakci přímo z úst ředitele Lesů ČR se novému Profitu sehnat nepodařilo. Nabídku na rozhovor odmítl mluvčí s tím, že nyní není vhodná doba vzhledem k personálním změnám na ministerstvu zemědělství. Podnik je dlouhodobě známý právě svými komunikačními veletoči, kdy za jednoho vedení působí naprosto otevřeně a transparentně, ale hned s nástupem dalšího ředitele se uzavře a novináři slyší jen známou básničku, že zveřejňování některých informací může být ke škodě jejich byznysu.

V zemi zlodějů

V souvislosti s obřím tendrem na těžbu a prodej dřeva a na výsadbu nových porostů na územích pod správou Lesů ČR po roce 2012 se znovu rozhořel spor o to, jaký způsob prodeje dřeva je pro státní lesy výhodnější. V podstatě všichni soukromí majitelé lesů si nechávají dřevo pokácet. Jejich pracovníci ho pak roztřídí podle kvality a majitelé si ho sami prodávají. Ve státních lesích se však dlouhodobě prodává dřevo takzvaně „při pni“. To znamená, že se prodávají stojící stromy, které vítěz tendru pokácí a ve své režii prodá. Za takto prodané dřevo ale jejich majitel dostane méně peněz, než když si sám prodává už pokácené a roztříděné stromy.

K vlastnímu prodeji dřeva se Lesy ČR přiklonily jen jednou. V roce 2007 se snažil o změnu tehdejší pověřený ředitel Vladimír Dolejský. Analýza, kterou měl k dispozici, ukazovala, že státní Lesy přicházejí prodejem dřeva metodou „při pni“ o zhruba tři miliardy korun ročně. Přitom tímto způsobem se do konce roku 2007 prodávalo zhruba 96 procent dřeva ze státních lesů. Za pravdu mu dávaly i ceny na trhu. Zatímco kubík neroztříděného dřeva stál tehdy 400 korun, kubík roztříděného dřeva se dal prodat za dva a půl tisíce. Jenže než mohly Lesy vlastní prodej naplno rozjet, Dolejský ve funkci ředitele skončil a prodej dřeva se vrátil do starých kolejí.

Dolejského nástupci zkoušeli ve vybraných lokalitách obě varianty prodeje dřeva. Navzdory předpokladům odborníků, zkušenostem soukromých majitelů lesů i zkušenostem ze zahraničí však ve státních Lesích zjistili, že je pro ně výhodnější varianta prodávat přímo stojící stromy. Podle Fuksy je hlavní důvod to, že se v Česku příliš krade. Při správě tak rozsáhlých území, jaká obhospodařují Lesy ČR, se podle exministra zemědělství nedá uhlídat, aby soukromé firmy vytěžené dřevo neprodávaly, aniž by za něho Lesy ČR dostaly zaplaceno. Kontroverzní rozhodnutí nezvrátil ani nález Nejvyššího kontrolního úřadu, podle kterého je vlastní prodej dřeva pro Lesy ČR efektivnější.

Jenže v porovnání se všemi analýzami a kalkulacemi mají Lesy České republiky v ruce nezpochybnitelný trumf. Finanční výsledky. Očekávaných šest miliard hrubého zisku podle nich dokazuje, že systém prodeje dřeva „při pni“ funguje. Hubené výsledky předchozích let podle nich nebyly způsobeny nevýhodností prodeje neroztříděného dřeva, ale prodáváním suroviny přes Hradeckou lesní a dřevařskou společnost a řáděním orkánů.

Statistická klička

Firmy ze Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR tvrdí, že dobré hospodářské výsledky Lesům ČR zajistilo i to, že jim společnost naúčtovala za dřevo neoprávněně nejméně stovky milionů korun navíc. Dopis, v němž si na tyto praktiky stěžovali podnikatelé v lesnictví premiérovi, podepsalo 25 firem z oboru včetně klíčových společností jako Less & Forest, Wotan, LST či Uniles. Spor se rozhořel o hodnotu indexu vydávaného Českým statistickým úřadem, podle kterého se určují ceny dříví, jež Lesy ČR účtují smluvním partnerům v následujícím období. Dřevařské firmy tvrdí, že Lesy ČR jako dominantní poskytovatel dat pro tvorbu indexu zkreslil cenovou statistiku ve třetím a čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Tím se podle dřevařů měly zvýšit účtované ceny o čtyři až pět procent.

Lesy tato tvrzení odmítají. Při poskytování dat podle svých slov postupovaly standardním způsobem. Navíc samy se cítí statistickým úřadem poškozeny. ČSÚ totiž nevydal sporný index za první čtvrtletí letošního roku. Zdůvodnil to rozsáhlými změnami mezi respondenty dodávajícími vstupní data v důsledku tendrů na lesnické práce. Lesy ČR tvrdí, že pokud by ČSÚ index vydal, mohly prodávat dřevo za vyšší ceny než v současnosti. Přišly tak údajně o 134 milionů korun. Pokud statistici nevydají index ani dodatečně, může to podle Lesů ČR znamenat pro podnik snížení příjmů o 710 milionů až 1,5 miliardy korun za letošní rok.

O tom, že spor mezi premiérem Nečasem a ministrem Fuksou nebyl jen o „mlčení na vládě“, svědčí i zmínka předsedy kabinetu, že se mu nelíbil způsob hospodaření ve státních lesích, tak, jak ji navrhovala Fuksova Dřevěná kniha. Premiér rovněž čtvrt roku odmítal Fuksovi schválit návrhy na obsazení náměstka pro Lesy. Z této pozice ministr odvolal Jiřího Nováka, člena ODS a bývalého generálního ředitele Lesů ČR. Ten byl podle zdrojů z ODS zodpovědný za prodloužení smlouvy z HLDS v době, kdy ho již velká část jeho spolustraníků vyzývala k tomu, aby v prodeji dřeva prostřednictvím této firmy nepokračoval. Nynější rošáda na ministerstvu zemědělství dokazuje nejen to, že si chtěl premiér posílit svoji pozici vůči odbojné středočeské ODS před říjnovým kongresem, ale také to, že se uvnitř strany odehrála těžká bitva o kontrolu nad miliardami ze státních lesů.

Zdroj: profit.cz, 11.10.2011

 

Tweet

Datum uveřejnění: 11.10.11
Poslední změna: 11.10.2011
Počet shlédnutí: 160