Zprávy z tisku
Soláry a skládky: Podobné účty?
Česká republika se rychle stala velmocí ve výrobě elektřiny ze solárních zdrojů. S jejich budoucí likvidací jsou však spojena určitá rizika - environmentální i finanční. Toto varování zaznělo i na nedávné konferenci Zpětný odběr 2011.
Na našem území je v současnosti v provozu na osm
milionů solárních panelů, přičemž solární parky zabírají plochu 36
kilometrů čtverečních. Deklarovaná životnost solárních panelů, které se
nyní vyrábějí a dodávají na trh, se pohybuje kolem dvaceti let. Zdálo by
se, že je to ještě dostatečně vzdálená doba, a není třeba se jí proto
dnes zabývat.
KDO ODSTRANÍ DOŽIVŠÍ FOTOVOLTAICKÉ ELEKTRÁRNY?
Na určitá rizika, která provozování fotovoltaických elektráren (FVE)
provázejí, upozornil na konferenci Zpětný odběr 2011 MVDr. Ctirad Mikeš,
starosta města Mělníka. Už třetí ročník této mezinárodní konference se
uskutečnil 3. května v Prauze a starosta Mikeš na ní vznesl naléhavou
otázku: >>Co bude se solárními parky za dvacet let? Není to
problém technologický, nýbrž finanční a generační.<<
>>Pokud je provozovatelem společnost s ručením omezeným - a ta
zanikne před ukončením životnosti parku, kdo pak zlikviduje solární
panely, sítě a další konstrukce? Město Mělník už nyní vynakládá zhruba
jeden milion korun ročně jen na odstraňování nežádoucích staveb. Náklady
na odstranění fotovoltaických elektráren však půjdou do desítek
milionů,<< uvedl starosta.
ŘEŠENÍM BY SE MOHLY STÁT REZERVNÍ FONDY
Řešením by podle starosty Mělníka i dalších odborníků bylo zřízení
rezervních fondů, fungujících podobně jako rekultivační účty u skládek
komunálního odpadu.
Provozovatelé fotovolatických elektráren by do nich odváděli určitou
částku například z každé vyrobené MWh. Získané prostředky by se pak
použily na likvidaci FVE včetně stavby a doprovodných sítí.
>>Byla by to určitá garance jak pro povinné osoby, tak pro
obce. Nezapomínejme, že jde také o generační problém. Případní dědicové
dnes pronajatých pozemků mohou řízením osudu dostat solární elektrárnu, s
níž si nebudou vědět rady. Rezervní fondy by pomohly takové situace
řešit. Jejich zřizování, ochrana a provoz jsou dobře propracovány, nemá
cenu vymýšlet něco jiného,<< vysvětluje MVDr. Ctirad Mikeš.
PARALELA S ODPADOVÝM ZÁKONEM?
Znění právní úpravy by mělo podle jeho slov vycházet ze znění § 49 až
51 zákona o odpadech. Pro každou fotovoltaickou elektrárnu by byl
zaveden samostatný zvláštní vázaný účet. Nakládání s ním by bylo možné
jen se souhlasem příslušného krajského úřadu, a to pouze na práce
související s rekultivací nebo případnou sanací. Nevyčerpaná část
finanční rezervy by se po rekultivaci uvolnila ve prospěch provozovatele
fotovoltické elektrárny nebo jeho právního nástupce.
>>Obce tento problém zatím za aktuální obvykle příliš
nepovažují, protože se bude muset řešit až za dvacet let a komunální
politici často uvažují pouze v horizontu dalších voleb. Navíc se obce na
budování fotovoltaických elektráren fakticky podílely, přinejmenším pro
ně vydávaly povolení. Možná však vlastním přičiněním vytvořily problém,
který je bude tížit ještě v příštích generacích,<< varoval na
závěr své přednášky MVDr. Ctirad Mikeš.
Obce a města tento problém zatím za aktuální příliš nepovažují. Bude
se totiž řešit až za nějakých dvacet let a komunální politici často
uvažují spíše pouze v horizontu dalších voleb.
Při přípravě stavby solárních parků (FVE) zohledňuje právní norma tyto podmínky a kritéria:
Nejde o výrobní zařízení veřejné technické infrastruktury
Nelze je umisťovat na nezastavitelných pozemcích
Nejsou součástí energetické soustavy
Při jejich plánování je nutné, aby investor rozlišil, má-li obec schválen územní plán, či nikoliv
obec nemá územní plán
pak lze povolovat stavby pouze v intravilánu obce
obec má platný územní plán
- nelze umístit v nezastavěném a nezastavitelném území
- pokud záměr není uveden v přípustném, nepřípustném ani podmíněném
využití, posuzuje jej stavební úřad z hlediska slučitelnosti s funkcí
hlavní
- v zastavěném území a v zastavitelné ploše:
- v souladu s územně plánovací dokumentací
- vyžaduje územní rozhodnutí, stavební povolení (veřejnoprávní
smlouva, certifikát autorizovaného inspektora), kolaudační souhlas.
Starosta města Mělník MVDr. Ctirad Mikeš
Datum uveřejnění: 27.6.11
Poslední změna: 27.6.2011
Počet shlédnutí: 225
Soláry a skládky: Podobné účty?
Česká republika se rychle stala velmocí ve výrobě elektřiny ze solárních zdrojů. S jejich budoucí likvidací jsou však spojena určitá rizika - environmentální i finanční. Toto varování zaznělo i na nedávné konferenci Zpětný odběr 2011.
Na našem území je v současnosti v provozu na osm
milionů solárních panelů, přičemž solární parky zabírají plochu 36
kilometrů čtverečních. Deklarovaná životnost solárních panelů, které se
nyní vyrábějí a dodávají na trh, se pohybuje kolem dvaceti let. Zdálo by
se, že je to ještě dostatečně vzdálená doba, a není třeba se jí proto
dnes zabývat. Na určitá rizika, která provozování fotovoltaických elektráren (FVE)
provázejí, upozornil na konferenci Zpětný odběr 2011 MVDr. Ctirad Mikeš,
starosta města Mělníka. Už třetí ročník této mezinárodní konference se
uskutečnil 3. května v Prauze a starosta Mikeš na ní vznesl naléhavou
otázku: >>Co bude se solárními parky za dvacet let? Není to
problém technologický, nýbrž finanční a generační.<< >>Pokud je provozovatelem společnost s ručením omezeným - a ta
zanikne před ukončením životnosti parku, kdo pak zlikviduje solární
panely, sítě a další konstrukce? Město Mělník už nyní vynakládá zhruba
jeden milion korun ročně jen na odstraňování nežádoucích staveb. Náklady
na odstranění fotovoltaických elektráren však půjdou do desítek
milionů,<< uvedl starosta. Řešením by podle starosty Mělníka i dalších odborníků bylo zřízení
rezervních fondů, fungujících podobně jako rekultivační účty u skládek
komunálního odpadu. Provozovatelé fotovolatických elektráren by do nich odváděli určitou
částku například z každé vyrobené MWh. Získané prostředky by se pak
použily na likvidaci FVE včetně stavby a doprovodných sítí. >>Byla by to určitá garance jak pro povinné osoby, tak pro
obce. Nezapomínejme, že jde také o generační problém. Případní dědicové
dnes pronajatých pozemků mohou řízením osudu dostat solární elektrárnu, s
níž si nebudou vědět rady. Rezervní fondy by pomohly takové situace
řešit. Jejich zřizování, ochrana a provoz jsou dobře propracovány, nemá
cenu vymýšlet něco jiného,<< vysvětluje MVDr. Ctirad Mikeš. Znění právní úpravy by mělo podle jeho slov vycházet ze znění § 49 až
51 zákona o odpadech. Pro každou fotovoltaickou elektrárnu by byl
zaveden samostatný zvláštní vázaný účet. Nakládání s ním by bylo možné
jen se souhlasem příslušného krajského úřadu, a to pouze na práce
související s rekultivací nebo případnou sanací. Nevyčerpaná část
finanční rezervy by se po rekultivaci uvolnila ve prospěch provozovatele
fotovoltické elektrárny nebo jeho právního nástupce. >>Obce tento problém zatím za aktuální obvykle příliš
nepovažují, protože se bude muset řešit až za dvacet let a komunální
politici často uvažují pouze v horizontu dalších voleb. Navíc se obce na
budování fotovoltaických elektráren fakticky podílely, přinejmenším pro
ně vydávaly povolení. Možná však vlastním přičiněním vytvořily problém,
který je bude tížit ještě v příštích generacích,<< varoval na
závěr své přednášky MVDr. Ctirad Mikeš. Obce a města tento problém zatím za aktuální příliš nepovažují. Bude
se totiž řešit až za nějakých dvacet let a komunální politici často
uvažují spíše pouze v horizontu dalších voleb. Nejde o výrobní zařízení veřejné technické infrastruktury Nelze je umisťovat na nezastavitelných pozemcích Nejsou součástí energetické soustavy obec nemá územní plán pak lze povolovat stavby pouze v intravilánu obce obec má platný územní plán - nelze umístit v nezastavěném a nezastavitelném území - pokud záměr není uveden v přípustném, nepřípustném ani podmíněném
využití, posuzuje jej stavební úřad z hlediska slučitelnosti s funkcí
hlavní - v zastavěném území a v zastavitelné ploše: - v souladu s územně plánovací dokumentací - vyžaduje územní rozhodnutí, stavební povolení (veřejnoprávní
smlouva, certifikát autorizovaného inspektora), kolaudační souhlas.KDO ODSTRANÍ DOŽIVŠÍ FOTOVOLTAICKÉ ELEKTRÁRNY?
ŘEŠENÍM BY SE MOHLY STÁT REZERVNÍ FONDY
PARALELA S ODPADOVÝM ZÁKONEM?
Při přípravě stavby solárních parků (FVE) zohledňuje právní norma tyto podmínky a kritéria:
Při jejich plánování je nutné, aby investor rozlišil, má-li obec schválen územní plán, či nikoliv
Starosta města Mělník MVDr. Ctirad Mikeš
Datum uveřejnění: 27.6.11
Poslední změna: 27.6.2011
Počet shlédnutí: 225