Solární elektřina stojí 10 haléřů z každé zaplacené desetikoruny

Ekologické organizace žádají odvolání představenstva společnosti ČEPS, která spravuje přenosovou síť. Poukazují na to, že firma selhala v přípravě sítí na nové solární a větrné elektrárny, ačkoli měla sedm let času.

Příspěvek spotřebitelů na solární energii podle propočtů Energetického regulačního úřadu letos činí asi 10 haléřů z každé desetikoruny vydané za elektřinu. ČEPS přesto blokuje připojování nových elektráren. Na rozdíl od obdobných společností v jiných zemích na ně totiž nepřipravil domácí sítě.

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: "Čisté energie přibývá dokonce o pětinu pomalejším tempem, než vláda už v roce 2003 schválila. Jenomže ČEPS, na rozdíl od svých kolegů v jiných zemích, vůbec nepřipravil síť na nové větrné a solární elektrárny. Přitom měli sedm let času. Představenstvo společnosti by proto mělo být odvoláno."

Rozhodnutí, jakým tempem bude větrných turbín a solárních panelů přibývat, padlo už v roce 2003. Potvrdila jej také Státní energetická koncepce, kterou vláda schválila v březnu 2004. Obnovitelné zdroje energie měly nyní dodávat 8 % elektřiny - ve skutečnosti to loni bylo pouze 6,5 %. ČEPS podle zákona musí zajistit spolehlivé provozování a rozvoj přenosové soustavy. Měl proto sítě na čistou energii připravovat.

"Existují jen dvě možnosti: buď na západ od Aše platí jiné fyzikální zákony než u nás, nebo se ČEPS očividně vymlouvá," řekl Jan Rovenský z Greenpeace. "Pokud by totiž argumenty pan ředitele Zemana skutečně platily, museli by Španělé, Britové či Němci trpět už dnes několika blackouty do roka. Místo útoku proti rozvoji čisté energie by měl ČEPS začít urychleně pracovat na tom, abychom náskok západních zemí dohnali."

Cenou za selhání ČEPS bude zbytečně velká spotřeba uhlí z povrchových dolů, zbytečně velký dovoz ruského zemního plynu a zbytečně velké exhalace skleníkových plynů. Solární elektrárny už nyní snižují znečištění o ekvivalent 48 tisíc osobních aut.

Dánsko vyrábí jen z větrných turbín více než pětinu své spotřeby a Španělsko 8 %. V Japonsku je 1500 větrných elektráren a Itálie jich provozuje bezmála 3600.

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: "ČEPS předloni vydělal skoro dvě miliardy korun a své zisky by měl investovat do rozvoje sítě, aby zajistil bezproblémové připojování domácích obnovitelných zdrojů. Ale šéfové ČEPS zatím blokují solární a větrné elektrárny a plánují raději investovat do obřích projektů ČEZ a RWE. Přitom 3400 megawattů v Temelíně nebo 5300 megawattů elektráren poháněných ruským plynem kupodivu připojí bez obtíží."

Jaderné bloky, které občas nepředvídatelně vypadávají, je potřeba zálohovat úplně stejně jako solární a větrné elektrárny. Vzhledem k velikosti znamená výpadek reaktoru pro přenosovou síť mnohem vyšší zátěž. Výpadky přitom nejsou nic neobvyklého - reaktory v Temelíně byly během roku 2008 odstaveny dvanáctkrát.

Dojem z neserióznosti ČEPS podporuje, že společnost také neustále mění informace, kolik je vydáno kladných rozhodnutí o připojení slunečních nebo větrných elektráren k síti. Během pouhých osmi dnů údaj zvýšila ze 3500 MW (tisková zpráva ČEPS, 10. února) přes 5000 MW (Petr Zeman, předseda představenstva ČEPS na tiskové konferenci, 15. února) na včerejších 7700 MW (Jana Jabůrková, ředitelka firemní komunikace ČEPS, pro Ekolist.cz, 17. února).

Jan Šrytr, Ekologický právní servis, říká: "Zákon striktně zakazuje, aby ČEPS jakkoliv zvýhodňoval kteréhokoliv jednotlivého investora. Zdá se přitom, že ČEPS svým jednáním přímo podporuje zájmy všemocného ČEZu s jeho megalomanskými projekty. Ve vedení ČEPS také působí lidé s přímými vazbami na vedení ČEZ. Lobbista Vladimír Johanes je v dozorčích radách ČEPS i bulharské divize ČEZ. Je otázkou zda by se tímto propletencem neměla začít zabývat Státní energetická inspekce, která má na rovné podmínky přístupu k síti dohlížet."

Zdroj: Ekologický právní servis - www.eps.cz

Tweet