Směrnice o úspoře energií: Šetřit nebudou zákazníci, ale dodavatelé

Evropská komise včera představila návrh směrnice o energetické účinnosti. Ta má za úkol pomoci snížit spotřebu energií o 20 % do roku 2020. Nově mají snižovat spotřebu nejen koncoví uživatelé, ale také distributoři a prodejci. Ty tak čeká velká změna, z prodejců elektřiny či plynu by se měli stát tzv. dodavatelé energetických řešení.

Země Evropské unie se před lety dohodly, že do roku 2020 zvýší energetickou účinnost o 20 %. Podle „energetického velvyslance“ Jana Pánka z Generálního ředitelství EU pro energetiku nejsou v tuto chvíli platné systémy dostatečné. I kdyby byly na sto procent splněny, došlo by k poklesu spotřeby zhruba o 14 %. „Prostě musíme udělat víc,“ prohlásil Pánek v sídle českého zastoupení Evropské komise. Směrnice nepřináší žádné závazné cíle pro jednotlivé země, naopak každá země si má stanovit své cíle sama. Směrnice chce jen podpořit již vytypované oblasti, kde by mělo k úsporám dojít především.

Návrh sleduje čtyři různé cesty, jak energie uspořit. Nově předkládá povinnost ročně uspořit 1,5 % objemu energie dodávané koncovým spotřebitelům ve srovnání s předchozím rokem. Ta dopadá především na distributory a prodejce energií. Evropská komise předpokládá, že firmy budou například investovat do vyšší účinnosti vytápění nebo zateplování budov. V řadě evropských zemí jsou lidé zvyklí bydlení pronajímat, nikoli je vlastnit. A tím nastává problém, kdo by měl investovat do úspor. Nájemník by chtěl platit za energie co nejméně, ale proč investovat do cizího? Vlastník nemovitosti zase vydělává na nájmu a energie ho nezajímají. Dosud všechny snahy o úspory směřovaly jen na spotřebitele, toho ale zároveň trh vyzývá k co nejvyšší spotřebě. To má právě řešit požadavek, aby energetické firmy meziročně dodávaly méně energie. „To nepodráží obrat, firmy mohou dodat méně energie, ale za vyšší cenu,“ vysvětlil Pánek. Podobné omezení fungují v USA, ale i ve Velké Británii, částečně Belgii a uvažuje o něm Polsko. Směrnice umožňuje i to, aby si členský stát vymyslel jakékoli jiné opatření, důležitý je jen cíl – o 1,5 % méně energií než loni.

Ušetříte, zaplatíte

Komise si představuje, že firmy budou investovat do úsporných opatření a investice si zpětně vyberou od zákazníků. Ti by tak mohli získat například nová úporná okna nebo zateplení střechy "bezplatně". Pak by po určenou dobu spláceli dodavatelům energií investici tím, že by jim neklesly platby za odebranou energii. Systém funguje už dnes, ale v celé Evropě jen v objemu asi 6 miliard, zatímco potenciál je prý 25 miliard euro. V USA činí obdobný obrat přibližně 30 miliard euro. Komise si slibuje, že opatření by mohlo úspořit 6,4 % energetické spotřeby celé EU v roce 2020.

Závazek se týká každého členského státu, jeho řešení ale není nijak závazné. Každá země se rozhodne sama, může případně jít cestou dotačních programů jako byla Zelená úsporám nebo cestou dobrovolných dohod.

A jako první má jít příkladem stát, především tím, že bude zlepšovat energetickou účinnost veřejných budov. Od počátku roku 2014 by se měly každý rok zrenovovat 3 % veřejných budov nad 250 metrů čtverečních. „Ty nejhorší budovy se musí dostat alespoň na standardní úroveň,“ vysvětlil Pánek. To se týká nejen ministerstev či obecních úřadů, ale také škol či školek nebo třeba nemocnic. Veřejný sektor by měl také využívat šetrnější služby a nakupovat energeticky účinné výrobky.

Závazné cíle

Třetí cestou je zlepšení informovanosti pro konečné spotřebitele, tedy zavádění tzv. chytrých měřidel a dalších bezplatných systémů, které podají lidem okamžitou informaci o spotřebě. V ideálním případě by tak měli lidé zjistit, kde jim nejvíce „utíká teplo“. Do budoucna by se tak mohl odbourat i systém placení záloh a vracení peněz až po roce, naopak platby by se měly přiblížit reálnému času spotřeby energie.

Směrnice se také zaměřuje na malé a střední podniky, které dnes šetřit energiemi nemusí. Na rozdíl od velkých podniků totiž nejsou zapojeny do obchodování s evropskými povolenkami na emise skleníkových plynů. Malé podniky by měly projít energetickými audity. Další úspory by se měly najít zejména v energetice. Peníze by se na to měly najít v řadě různých programů, Komise by ale také chtěla, aby se energetická účinnost stala jednou z priorit evropského rozpočtu na období 2013-2020. Úspory v dopravě návrh směrnice neřeší, těmi se zabývá samostatně Bílá kniha dopravy.

Návrh teď musejí projednat a schválit Rada EU a Evropský parlament. Podle ideálního plánu by nová směrnice měla začít platit od počátku roku 2013. V roce 2014 by mělo teoreticky dojít k revizi celého systému, která by měla ukázat, zda návrhy jednotlivých států skutečně vedou k úspoře energií. Pokud by se ukázalo, že ne, nastal by podle Komise čas pro závazné cíle.

 

Tweet

Datum uveřejnění: 23.6.11
Poslední změna: 23.6.2011
Počet shlédnutí: 144