Zprávy z tisku
Senát umožnil vyšší podíl bisložek v benzinu a naftě
Senát umožnil navýšení podílu biosložky v pohonných hmotách. U benzinu vzroste od 1. června na 4,1 procenta, u nafty na šest procent. Senátoři dnes k příslušné vládní novele zákona o ochraně ovzduší nezaujali žádné stanovisko. Předloha proto po uplynutí měsíční lhůty poputuje k podpisu prezidenta republiky. Senátoři se k navýšení podílu vyjadřovali kriticky a zvažovali vrácení novely sněmovně s návrhem na úplné zrušení biosložky.
Senát umožnil navýšení podílu biosložky v pohonných hmotách. U benzinu vzroste od 1. června na 4,1 procenta, u nafty na šest procent. Senátoři dnes k příslušné vládní novele zákona o ochraně ovzduší nezaujali žádné stanovisko. Předloha proto po uplynutí měsíční lhůty poputuje k podpisu prezidenta republiky. Senátoři se k navýšení podílu vyjadřovali kriticky a zvažovali vrácení novely sněmovně s návrhem na úplné zrušení biosložky.
Vláda původně navrhovala, aby se do benzinu přimíchávalo 4,5 procenta biosložky a do nafty 6,3 procenta. Ministryně životního prostředí Rut Bízková dnes řekla, že schválený podíl je výsledkem jednání mezi zainteresovanými stranami.
Navrhovaný zákon má podle ministryně tři cíle. Prvním z nich je podpora českého zemědělství a zvýšení odbytu zemědělské produkce, druhým posílení energetické soběstačnosti ČR i EU, tedy snížení závislosti na dovozech. Třetím cílem je ochrana životního prostředí prostřednictvím snižování emisí skleníkových plynů. Jak také řekla, snižuje se tím prokazatelně produkce skleníkových plynů.
Senátoři však až na výjimky návrh kritizovali. Argumenty ministryně Bízkové odmítl například Petr Pakosta (ODS). Podle něj objem emisí neklesne a motory vozidel se budou pouze víc opotřebovávat. Posílení energetické soběstačnosti je podle něj také stejnou utopií, protože daleko hospodárnější je dovážet biolíh z Brazílie.
Pakosta navrhl vrátit novelu sněmovně. Načetl pozměňovací návrh, který by znamenal, že od 1. ledna 2015 se už do benzinu ani nafty nebudou přimíchávat žádné biosložky. Jeho návrh ale nenašel dostatečnou oporu; podporovali ho hlavně občanští demokraté, sociální demokraté byli proti.
Také další senátoři poukazovali například na riziko alergií na řepkový pyl i na nebezpečí vyčerpávání zemědělské půdy stálým pěstováním řepky. "Vysoká zvěř nám postupně vymře, protože se živí na řepkových polích a tam dochází k poškozování zvěře," varoval Vladimír Dryml (ČSSD). "My jsme schopni zničit tvář krajiny," dodal Tomáš Töpfer (ODS).
Návrh naopak podpořil Jan Hajda (ČSSD). Poukázal například na švédský Stockholm, kde jezdí autobusy městské hromadné dopravy výlučně na biolíh.
Biopaliva se v Česku přimíchávají do motorové nafty od září 2007 a do benzinu od začátku roku 2008. Od navržené změny stát očekává snížení celkových emisí skleníkových plynů a příspěvek k energetické bezpečnosti.
Agentura Reuters dnes uvedla, že biopaliva ze zemědělských plodin mohou vytvářet až čtyřnásobek emisí skleníkových plynů než standardní ropná paliva jako benzin a nafta. Uvádí se to v dokumentu, který musela uvolnit Evropská unie poté, co ji k tomu na základě zákona o svobodě informaci agentura Reuters donutila.
Analýza, kterou Evropská komise odstřihla od nedávné souhrnné zprávy o biopalivech a neuveřejnila, zjišťuje, že kvůli bionaftě z evropské řepky se nepřímo uvolňuje do ovzduší 150,3 kilogramu CO2 na jeden gigajoule a u bioetanolu z evropské cukrové řepy je to 100,3 kg. To je zřetelně více než emise 85 kg z běžné nafty nebo benzinu.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 21.4.10
Poslední změna: 21.4.2010
Počet shlédnutí: 300
Senát umožnil vyšší podíl bisložek v benzinu a naftě
Senát umožnil navýšení podílu biosložky v pohonných hmotách. U benzinu vzroste od 1. června na 4,1 procenta, u nafty na šest procent. Senátoři dnes k příslušné vládní novele zákona o ochraně ovzduší nezaujali žádné stanovisko. Předloha proto po uplynutí měsíční lhůty poputuje k podpisu prezidenta republiky. Senátoři se k navýšení podílu vyjadřovali kriticky a zvažovali vrácení novely sněmovně s návrhem na úplné zrušení biosložky.
Senát umožnil navýšení podílu biosložky v pohonných hmotách. U benzinu vzroste od 1. června na 4,1 procenta, u nafty na šest procent. Senátoři dnes k příslušné vládní novele zákona o ochraně ovzduší nezaujali žádné stanovisko. Předloha proto po uplynutí měsíční lhůty poputuje k podpisu prezidenta republiky. Senátoři se k navýšení podílu vyjadřovali kriticky a zvažovali vrácení novely sněmovně s návrhem na úplné zrušení biosložky.
Vláda původně navrhovala, aby se do benzinu přimíchávalo 4,5 procenta biosložky a do nafty 6,3 procenta. Ministryně životního prostředí Rut Bízková dnes řekla, že schválený podíl je výsledkem jednání mezi zainteresovanými stranami.
Navrhovaný zákon má podle ministryně tři cíle. Prvním z nich je podpora českého zemědělství a zvýšení odbytu zemědělské produkce, druhým posílení energetické soběstačnosti ČR i EU, tedy snížení závislosti na dovozech. Třetím cílem je ochrana životního prostředí prostřednictvím snižování emisí skleníkových plynů. Jak také řekla, snižuje se tím prokazatelně produkce skleníkových plynů.
Senátoři však až na výjimky návrh kritizovali. Argumenty ministryně Bízkové odmítl například Petr Pakosta (ODS). Podle něj objem emisí neklesne a motory vozidel se budou pouze víc opotřebovávat. Posílení energetické soběstačnosti je podle něj také stejnou utopií, protože daleko hospodárnější je dovážet biolíh z Brazílie.
Pakosta navrhl vrátit novelu sněmovně. Načetl pozměňovací návrh, který by znamenal, že od 1. ledna 2015 se už do benzinu ani nafty nebudou přimíchávat žádné biosložky. Jeho návrh ale nenašel dostatečnou oporu; podporovali ho hlavně občanští demokraté, sociální demokraté byli proti.
Také další senátoři poukazovali například na riziko alergií na řepkový pyl i na nebezpečí vyčerpávání zemědělské půdy stálým pěstováním řepky. "Vysoká zvěř nám postupně vymře, protože se živí na řepkových polích a tam dochází k poškozování zvěře," varoval Vladimír Dryml (ČSSD). "My jsme schopni zničit tvář krajiny," dodal Tomáš Töpfer (ODS).
Návrh naopak podpořil Jan Hajda (ČSSD). Poukázal například na švédský Stockholm, kde jezdí autobusy městské hromadné dopravy výlučně na biolíh.
Biopaliva se v Česku přimíchávají do motorové nafty od září 2007 a do benzinu od začátku roku 2008. Od navržené změny stát očekává snížení celkových emisí skleníkových plynů a příspěvek k energetické bezpečnosti.
Agentura Reuters dnes uvedla, že biopaliva ze zemědělských plodin mohou vytvářet až čtyřnásobek emisí skleníkových plynů než standardní ropná paliva jako benzin a nafta. Uvádí se to v dokumentu, který musela uvolnit Evropská unie poté, co ji k tomu na základě zákona o svobodě informaci agentura Reuters donutila.
Analýza, kterou Evropská komise odstřihla od nedávné souhrnné zprávy o biopalivech a neuveřejnila, zjišťuje, že kvůli bionaftě z evropské řepky se nepřímo uvolňuje do ovzduší 150,3 kilogramu CO2 na jeden gigajoule a u bioetanolu z evropské cukrové řepy je to 100,3 kg. To je zřetelně více než emise 85 kg z běžné nafty nebo benzinu.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 21.4.10
Poslední změna: 21.4.2010
Počet shlédnutí: 300